MELÍŠKOVÁ, Vendula. Naši fabulanti: „Je gothaj hnusnej jen tak, nebo se nás snaží zlikvidovat?“. Online. Divadelník.cz 24. 4. 2025
Ductus Deferens se v březnu 2025 „přestěhoval“ do nového prostoru na Smíchově: Peškovka. Stěhování oslavil dvojitou premiérou své nové – edukativní – hry Naši fabulanti. Formou osvěty se snaží „…zvýšit povědomí o fake news a podpořit mediální gramotnost. Hra zobrazuje postavy spíše jako oběti dezinformačních kampaní a ukazuje, jak se lidé do takových situací mohou dostat. Nekritizujeme jednotlivce, kteří uvěřili dezinformacím, ale snažíme se vysvětlit, jak a proč k tomu došlo. Myslím, že právě to je způsob, jak tomu předcházet,“ říká režisér Tomáš Čapek.
Tomáši, náš první rozhovor proběhl někdy v říjnu roku 2021. Spousta z vás našla pevná angažmá v různých částech republiky. Jak se povedlo udržet soubor pohromadě? A co se v u Ductus Deferens od té doby ještě změnilo?
TČ: Nabízelo by se říct, že se nám jej podařilo udržet pohromadě stěží, ale vlastně to tak není. Věřím, že v jádru naše ochota v činnosti souboru pokračovat pramení z kolektivního entusiasmu a specifické poetiky, se kterou se v angažmá příliš nesetkáte. Navíc se tahle poetika s každým dalším inscenačním projektem rozvíjí a současně rozšiřuje naši diváckou základnu. Osobně jsem musel vedení souboru obětovat mnohé, ale za cenu příležitostí, které jej posouvají dopředu. To je, myslím, gró našeho „úspěchu“, že zpětně se naše snaha vyplácí.
Naši fabulanti – Petr Kult | Foto: Richard Moučka
Konec přelétání
Když jsme Ductus před pěti lety zakládali, na festivaly jsme se museli cpát. Dnes nás kolikrát pozvou sami. A to je jeden z mnoha silných pocitů zadostiučinění, který nám dává energii v tvorbě pokračovat. Umístit se na divadelní mapě holt nějakou dobu trvá a trpělivost diváka přináší. To samozřejmě neznamená, že máme vyhráno, ale otázku, zda naše činnost vůbec dává smysl, už máme snad vyřešenou.
Po republice jsem se nakonec podíval jen já. Petr Kult se vrátil do rodného Hradce a ostatní zůstali v Praze. Po absolutoriu na DAMU jsem se v angažmá spíše jen ohřál a oprávněně si vysloužil nálepku sezónního herce. Po jednom roce v Divadle Petra Bezruče a dalším v Činoherním studiu v Ústí nad Labem jsem se za svými druhy v chámovodu vrátil a rozhodl se souboru věnovat kontinuálně, což mi přelétání mezi režijní a hereckou pozicí, navíc napříč mnoha kouty republiky, neumožňovalo.
Od našeho prvního rozhovoru jsme uvedli pět premiér, tři léta za sebou kočovali s představeními po republice, pokračujeme v kabaretním formátu Karameloun, sem tam něco natočíme… Málo toho nebylo, ale vyhořel jsem jen jednou!
Naši fabulanti – Marek Frňka, Antonín Brukner| Foto: Richard Moučka
Ze Švanďáku do Peškovky
S novou inscenací „Naši fabulanti“ se ze Švandova divadla přesouváte do prostoru Peškovka. Představ nám Peškovku, prosím. A přesouváte se úplně nebo pokračujete s některými inscenacemi v budově ŠD dál?
TČ: Peškovka (Tvůrčí dům Elišky Peškové) je sesterská scéna Švanďáku (Švandovo divadlo), jejíž jsem programovým šéfem od září minulého roku. Vznikla za cílem podpory kreativního vzdělávání, nezávislých a studentských divadelních projektů a amatérského umění. Jde o nově zrekonstruovaný objekt někdejší pražírny kávy ve vnitrobloku se vstupem z ulice Elišky Peškové. Z našeho repertoáru jsme sem přesunuli inscenace dvě: Ductus Deferens a Tablers. Ve studiu Švandova divadla dohráváme inscenaci 10m2, která je z technických důvodů nepřenositelná. Těžiště tvorby do Peškovky každopádně přesouváme úplně, tedy následující premiéry souboru lze očekávat zde.
Naši fabulanti – Barbora Vágnerová, Marek Frňka | Foto: Richard Moučka
Tvorba inscenace
Text inscenace napsal Petr Kult, jeden ze zakládajících členů Ductus Deferens. T.č. v angažmá Klicperova divadla v HK. Hrdě se hlásící ke svým začátkům v dramaťácích a k amatérském divadlu. Je to Petrova textová prvotina nebo se už takto realizoval už před svou profesionální dráhou? (Google jako zdroj informací selhal…)
TČ: Petrova textová prvotina to není. Jeho první text Cestopissing jsme inscenovali před čtyřmi lety ve studiu Švandova divadla. Píše odnepaměti, ať už blogy, písňové texty nebo divadelní hry.
Z tiskové zprávy, kterou jste vydali před premiérami, vyplývá, že Petr Kult se nechal volně inspirovat knihou Nesmyslnost: Jak je možné, že racionálně uvažující lidé uvěří neracionálním „pravdám“? Nejde si ale nevšimnout také toho odkazu na Naše furianty v názvu…
TČ: Inscenace nahlíží do prostředí české domácnosti, ve které se střetávají názorové proudy tří generací. Tuto zkomoleninu Našich furiantů jsme zvolili především proto, že evokuje cosi tradičního, lidového, za což považujeme i samotné téma inscenace: dezinformace. Práva se Stroupežnickým jsme zrovna neřešili, ale věřím, že by se mu hra zamlouvala.
Máte pevný text, je to tedy jinak než např. u vaší inscenace Ductus Deferens2, kde text vznikal až skrze společné improvizace?
TČ: On je to u nás s tou improvizací částečný přežitek z dob, kdy jsme tvořili jen tímto způsobem. Zpravidla záleží na látce, se kterou pracujeme. V případě Našich fabulantů jsme se při přípravě textu s Petrem Kultem i dramaturgyní Annou Smrčkovou shodli, že jde o příliš komplexní a složité téma na to, aby nám k jeho uchopení stačilo zkoušet pro nás obvyklým způsobem devising theatre, kdy herci na zkouškách improvizují a text se rodí za procesu.
Naši fabulanti – Barbora Vágnerová, Marek Frňka, Petr Kult | Foto: Richard Moučka
Smrt Hermana Čolka
Tentokrát se dokonce otevřeně hlásíš k režii, bez tajemného pseudonymu. Čím to?
TČ: Považoval jsem naši tvorbu vždy za natolik kolektivní, že jsem netoužil po pozornosti v pozici režiséra. Navíc nás všechny bavilo předstírat, že jde o existující osobu a vytvářet kolem ní cimrmanovské tajemno. Postupem času mi ale začalo docházet, že se lze těžko prezentovat jako režisér, když nejsem prakticky nikde uveden jako tvůrce inscenací a nakonec to pro nezasvěceného vypadá, že s Ductem nemám nic společného. To byl důvod, proč jsem se k pseudonymu Hermana Čolka veřejně přihlásil v DuctusCastu, který jsem před více než rokem nahrával s Matyášem Cibulkou.
To vedlo k okamžitému sloučení profilu Hermana Čolka na portále i-divadlo s profilem mým, což pro mě znamenalo jeho smrt, jelikož existenci tohoto profilu jsem považoval z toho všeho bizáru, který se kolem Hermana vytvořil, za nejzábavnější. Navíc to nikoho nezajímá. Odhalení Banksyho by bylo bezesporu zajímavější. A po rozhodnutí omezit dočasně hereckou dráhu vnímám jako důležité umět svou práci odprezentovat bez humoru, i když mi Čolek bude chybět.
Naši fabulanti – Martina Jindrová, Antonín Brukner, Petr Kult, Barbora Vágnerová, Marek Frňka | Foto: Richard Moučka
Edukativní přesah a spolupráce se Zvol si info
Kdo se skrývá pod lektorskou skupinou Zvol si info? Jak s vámi konkrétně spolupracuje na Našich fabulantech? A jak jste se vůbec dali dohromady?
TČ: Zvol si info je organizace poskytující vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti. Jde o tým mladých lektorů, který se aktivně zapojuje v boji proti dezinformacím a šíření falešných zpráv v mediálním prostoru formou přednášek, seminářů a workshopů. Je skvělé vidět mladé lidi, kteří mají vůli a odhodlání setkávat se s veřejností, diskutovat a nabízet pomocnou ruku v tom, jak se před dezinformacemi chránit.
Při přípravě Našich fabulantů jsem se na základě doporučení spojil s jedním z lektorů Zvol si info Tadeášem Solanským, který se své bakalářské práci na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci věnoval fenoménu řetězových e-mailů. Nejen touto praktikou „tiché pošty“ se totiž v inscenaci zabýváme. Poskytnul mi základní východiska pro uvažování nad textem a otevřeli jsme možnosti spolupráce při zadaných představeních pro studentské publikum.
Naši fabulanti mají dle anotace edukační záměr. Cílí na mediální gramotnost (odolnost proti fake news) a na kritické myšlení. Nebáli jste se, že edukační záměr zastíní vaši osobitou hravost a nadhled?
TČ: Báli jsme se toho enormně! Sloučení způsobu našeho humoru s edukačním přesahem byla výzva, kterou jsem s nadšením přijali, ale její realizace nebyla nejjednodušší. Jak totiž nabádat z jeviště ke kritickému myšlení a zároveň neprosazovat vlastní pohled na svět? V tomto smyslu jsme se snažili vyhnat Naše fabulanty do extrému a pracovat při výběru mylných přesvědčení jednotlivých postav s maximální možnou mírou absurdity, která podpoří komiku i žádoucí sdělení. Petrovi se tak podařilo připravit text, který není jen přehlídkou nesmyslů, jímž lidé věří, ale také sondou do procesů, které takové víře předcházejí.
Naši fabulanti – Petr Kult, Barbora Vágnerová, Martina Jindrová, Antonín Brukner, Marek Frňka | Foto: Richard Moučka
Debaty s diváky
Po představení plánujete diskuse s diváky. Jakým způsobem? A budou skutečně po každém představení?
TČ: Debaty po představeních připravujeme primárně pro zadaná představení pro střední školy a druhý stupeň základních, tedy běžných repríz se netýkají. Ve spolupráci se Zvol si info, jejichž lektoři se diskuse se studenty zhostí, tak chceme nabízet edukační balíček se vším všudy.
Po prvních představeních teď v březnu, jaké jsou reakce diváků?
TČ: Zatím jsou ohlasy vesměs pozitivní. Mně se na premiéru vypravila rodina z Chebu včetně prarodičů a upřímně jsem se obával, zda je snad inscenace neurazí, protože si v ní střílíme mimo jiné i ze starší generace, ale byli nadšení.
Za fabulanty pouze do Peškovky
Komu bys inscenaci Naši fabulanti doporučil?
TČ: Doporučil bych ji všem, kteří cítí beznaděj v komunikaci s lidmi ve svém okolí, kteří, ať už na základě čehokoli, podlehli víře v mylná přesvědčení.
Budete s ní pendlovat, jak jste dříve s inscenacemi dělávali, nebo si na Naše fabulanty musíme zajít pouze přímo do Peškovky?
TČ: Na příští sezónu chystáme několik zájezdových představení do regionů, ale kočovat s inscenací tak, jak tomu bylo u našich letních taškařic, neplánujeme.
Naši fabulanti – Barbora Vágnerová, Antonín Brukner, Martina Jindrová, Martin Polidar | Foto: Richard Moučka
Ductus Deferens na Jiráskově Hronově
Poslední roky se pravidelně účastní Ductus Deferens se svými „letními kousky“ vedlejšího programu Jiráskova Hronova. Můžeme se na vás těšit i letos? (Víme s čím?)
TČ: Tady s odpovědí bohužel také zklamu. Ale jak píšu v předchozí odpovědi, letos si dáváme od letního kočování pauzu, tedy na Jiráskově Hronově vystupovat nebudeme. Předpokládám ale, že se již tradičně několik našich členů na festival vypraví.
Program „Chámovodí družiny“, lístky na ně, podcast najdete na jejich linktr.ee stránce a nezapomeňte sledovat hlavně jejich Facebook a Instagram.
MELÍŠKOVÁ, Vendula. Naši fabulanti: „Je gothaj hnusnej jen tak, nebo se nás snaží zlikvidovat?“. Online. Divadelník.cz 24. 4. 2025 [cit. 2025-04-25]. Dostupné z: https://divadelnik.cz/nasi-fabulanti-je-gothaj-hnusnej-jen-tak-nebo-se-nas-snazi-zlikvidovat/
Tomáši, náš první rozhovor proběhl někdy v říjnu roku 2021. Spousta z vás našla pevná angažmá v různých částech republiky. Jak se povedlo udržet soubor pohromadě? A co se v u Ductus Deferens od té doby ještě změnilo?
TČ: Nabízelo by se říct, že se nám jej podařilo udržet pohromadě stěží, ale vlastně to tak není. Věřím, že v jádru naše ochota v činnosti souboru pokračovat pramení z kolektivního entusiasmu a specifické poetiky, se kterou se v angažmá příliš nesetkáte. Navíc se tahle poetika s každým dalším inscenačním projektem rozvíjí a současně rozšiřuje naši diváckou základnu. Osobně jsem musel vedení souboru obětovat mnohé, ale za cenu příležitostí, které jej posouvají dopředu. To je, myslím, gró našeho „úspěchu“, že zpětně se naše snaha vyplácí.
Naši fabulanti – Petr Kult | Foto: Richard Moučka
Konec přelétání
Když jsme Ductus před pěti lety zakládali, na festivaly jsme se museli cpát. Dnes nás kolikrát pozvou sami. A to je jeden z mnoha silných pocitů zadostiučinění, který nám dává energii v tvorbě pokračovat. Umístit se na divadelní mapě holt nějakou dobu trvá a trpělivost diváka přináší. To samozřejmě neznamená, že máme vyhráno, ale otázku, zda naše činnost vůbec dává smysl, už máme snad vyřešenou.
Po republice jsem se nakonec podíval jen já. Petr Kult se vrátil do rodného Hradce a ostatní zůstali v Praze. Po absolutoriu na DAMU jsem se v angažmá spíše jen ohřál a oprávněně si vysloužil nálepku sezónního herce. Po jednom roce v Divadle Petra Bezruče a dalším v Činoherním studiu v Ústí nad Labem jsem se za svými druhy v chámovodu vrátil a rozhodl se souboru věnovat kontinuálně, což mi přelétání mezi režijní a hereckou pozicí, navíc napříč mnoha kouty republiky, neumožňovalo.
Od našeho prvního rozhovoru jsme uvedli pět premiér, tři léta za sebou kočovali s představeními po republice, pokračujeme v kabaretním formátu Karameloun, sem tam něco natočíme… Málo toho nebylo, ale vyhořel jsem jen jednou!
Naši fabulanti – Marek Frňka, Antonín Brukner| Foto: Richard Moučka
Ze Švanďáku do Peškovky
S novou inscenací „Naši fabulanti“ se ze Švandova divadla přesouváte do prostoru Peškovka. Představ nám Peškovku, prosím. A přesouváte se úplně nebo pokračujete s některými inscenacemi v budově ŠD dál?
TČ: Peškovka (Tvůrčí dům Elišky Peškové) je sesterská scéna Švanďáku (Švandovo divadlo), jejíž jsem programovým šéfem od září minulého roku. Vznikla za cílem podpory kreativního vzdělávání, nezávislých a studentských divadelních projektů a amatérského umění. Jde o nově zrekonstruovaný objekt někdejší pražírny kávy ve vnitrobloku se vstupem z ulice Elišky Peškové. Z našeho repertoáru jsme sem přesunuli inscenace dvě: Ductus Deferens a Tablers. Ve studiu Švandova divadla dohráváme inscenaci 10m2, která je z technických důvodů nepřenositelná. Těžiště tvorby do Peškovky každopádně přesouváme úplně, tedy následující premiéry souboru lze očekávat zde.
Naši fabulanti – Barbora Vágnerová, Marek Frňka | Foto: Richard Moučka
Tvorba inscenace
Text inscenace napsal Petr Kult, jeden ze zakládajících členů Ductus Deferens. T.č. v angažmá Klicperova divadla v HK. Hrdě se hlásící ke svým začátkům v dramaťácích a k amatérském divadlu. Je to Petrova textová prvotina nebo se už takto realizoval už před svou profesionální dráhou? (Google jako zdroj informací selhal…)
TČ: Petrova textová prvotina to není. Jeho první text Cestopissing jsme inscenovali před čtyřmi lety ve studiu Švandova divadla. Píše odnepaměti, ať už blogy, písňové texty nebo divadelní hry.
Z tiskové zprávy, kterou jste vydali před premiérami, vyplývá, že Petr Kult se nechal volně inspirovat knihou Nesmyslnost: Jak je možné, že racionálně uvažující lidé uvěří neracionálním „pravdám“? Nejde si ale nevšimnout také toho odkazu na Naše furianty v názvu…
TČ: Inscenace nahlíží do prostředí české domácnosti, ve které se střetávají názorové proudy tří generací. Tuto zkomoleninu Našich furiantů jsme zvolili především proto, že evokuje cosi tradičního, lidového, za což považujeme i samotné téma inscenace: dezinformace. Práva se Stroupežnickým jsme zrovna neřešili, ale věřím, že by se mu hra zamlouvala.
Máte pevný text, je to tedy jinak než např. u vaší inscenace Ductus Deferens2, kde text vznikal až skrze společné improvizace?
TČ: On je to u nás s tou improvizací částečný přežitek z dob, kdy jsme tvořili jen tímto způsobem. Zpravidla záleží na látce, se kterou pracujeme. V případě Našich fabulantů jsme se při přípravě textu s Petrem Kultem i dramaturgyní Annou Smrčkovou shodli, že jde o příliš komplexní a složité téma na to, aby nám k jeho uchopení stačilo zkoušet pro nás obvyklým způsobem devising theatre, kdy herci na zkouškách improvizují a text se rodí za procesu.
Naši fabulanti – Barbora Vágnerová, Marek Frňka, Petr Kult | Foto: Richard Moučka
Smrt Hermana Čolka
Tentokrát se dokonce otevřeně hlásíš k režii, bez tajemného pseudonymu. Čím to?
TČ: Považoval jsem naši tvorbu vždy za natolik kolektivní, že jsem netoužil po pozornosti v pozici režiséra. Navíc nás všechny bavilo předstírat, že jde o existující osobu a vytvářet kolem ní cimrmanovské tajemno. Postupem času mi ale začalo docházet, že se lze těžko prezentovat jako režisér, když nejsem prakticky nikde uveden jako tvůrce inscenací a nakonec to pro nezasvěceného vypadá, že s Ductem nemám nic společného. To byl důvod, proč jsem se k pseudonymu Hermana Čolka veřejně přihlásil v DuctusCastu, který jsem před více než rokem nahrával s Matyášem Cibulkou.
To vedlo k okamžitému sloučení profilu Hermana Čolka na portále i-divadlo s profilem mým, což pro mě znamenalo jeho smrt, jelikož existenci tohoto profilu jsem považoval z toho všeho bizáru, který se kolem Hermana vytvořil, za nejzábavnější. Navíc to nikoho nezajímá. Odhalení Banksyho by bylo bezesporu zajímavější. A po rozhodnutí omezit dočasně hereckou dráhu vnímám jako důležité umět svou práci odprezentovat bez humoru, i když mi Čolek bude chybět.
Naši fabulanti – Martina Jindrová, Antonín Brukner, Petr Kult, Barbora Vágnerová, Marek Frňka | Foto: Richard Moučka
Edukativní přesah a spolupráce se Zvol si info
Kdo se skrývá pod lektorskou skupinou Zvol si info? Jak s vámi konkrétně spolupracuje na Našich fabulantech? A jak jste se vůbec dali dohromady?
TČ: Zvol si info je organizace poskytující vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti. Jde o tým mladých lektorů, který se aktivně zapojuje v boji proti dezinformacím a šíření falešných zpráv v mediálním prostoru formou přednášek, seminářů a workshopů. Je skvělé vidět mladé lidi, kteří mají vůli a odhodlání setkávat se s veřejností, diskutovat a nabízet pomocnou ruku v tom, jak se před dezinformacemi chránit.
Při přípravě Našich fabulantů jsem se na základě doporučení spojil s jedním z lektorů Zvol si info Tadeášem Solanským, který se své bakalářské práci na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci věnoval fenoménu řetězových e-mailů. Nejen touto praktikou „tiché pošty“ se totiž v inscenaci zabýváme. Poskytnul mi základní východiska pro uvažování nad textem a otevřeli jsme možnosti spolupráce při zadaných představeních pro studentské publikum.
Naši fabulanti mají dle anotace edukační záměr. Cílí na mediální gramotnost (odolnost proti fake news) a na kritické myšlení. Nebáli jste se, že edukační záměr zastíní vaši osobitou hravost a nadhled?
TČ: Báli jsme se toho enormně! Sloučení způsobu našeho humoru s edukačním přesahem byla výzva, kterou jsem s nadšením přijali, ale její realizace nebyla nejjednodušší. Jak totiž nabádat z jeviště ke kritickému myšlení a zároveň neprosazovat vlastní pohled na svět? V tomto smyslu jsme se snažili vyhnat Naše fabulanty do extrému a pracovat při výběru mylných přesvědčení jednotlivých postav s maximální možnou mírou absurdity, která podpoří komiku i žádoucí sdělení. Petrovi se tak podařilo připravit text, který není jen přehlídkou nesmyslů, jímž lidé věří, ale také sondou do procesů, které takové víře předcházejí.
Naši fabulanti – Petr Kult, Barbora Vágnerová, Martina Jindrová, Antonín Brukner, Marek Frňka | Foto: Richard Moučka
Debaty s diváky
Po představení plánujete diskuse s diváky. Jakým způsobem? A budou skutečně po každém představení?
TČ: Debaty po představeních připravujeme primárně pro zadaná představení pro střední školy a druhý stupeň základních, tedy běžných repríz se netýkají. Ve spolupráci se Zvol si info, jejichž lektoři se diskuse se studenty zhostí, tak chceme nabízet edukační balíček se vším všudy.
Po prvních představeních teď v březnu, jaké jsou reakce diváků?
TČ: Zatím jsou ohlasy vesměs pozitivní. Mně se na premiéru vypravila rodina z Chebu včetně prarodičů a upřímně jsem se obával, zda je snad inscenace neurazí, protože si v ní střílíme mimo jiné i ze starší generace, ale byli nadšení.
Za fabulanty pouze do Peškovky
Komu bys inscenaci Naši fabulanti doporučil?
TČ: Doporučil bych ji všem, kteří cítí beznaděj v komunikaci s lidmi ve svém okolí, kteří, ať už na základě čehokoli, podlehli víře v mylná přesvědčení.
Budete s ní pendlovat, jak jste dříve s inscenacemi dělávali, nebo si na Naše fabulanty musíme zajít pouze přímo do Peškovky?
TČ: Na příští sezónu chystáme několik zájezdových představení do regionů, ale kočovat s inscenací tak, jak tomu bylo u našich letních taškařic, neplánujeme.
Naši fabulanti – Barbora Vágnerová, Antonín Brukner, Martina Jindrová, Martin Polidar | Foto: Richard Moučka
Ductus Deferens na Jiráskově Hronově
Poslední roky se pravidelně účastní Ductus Deferens se svými „letními kousky“ vedlejšího programu Jiráskova Hronova. Můžeme se na vás těšit i letos? (Víme s čím?)
TČ: Tady s odpovědí bohužel také zklamu. Ale jak píšu v předchozí odpovědi, letos si dáváme od letního kočování pauzu, tedy na Jiráskově Hronově vystupovat nebudeme. Předpokládám ale, že se již tradičně několik našich členů na festival vypraví.
Program „Chámovodí družiny“, lístky na ně, podcast najdete na jejich linktr.ee stránce a nezapomeňte sledovat hlavně jejich Facebook a Instagram.
MELÍŠKOVÁ, Vendula. Naši fabulanti: „Je gothaj hnusnej jen tak, nebo se nás snaží zlikvidovat?“. Online. Divadelník.cz 24. 4. 2025 [cit. 2025-04-25]. Dostupné z: https://divadelnik.cz/nasi-fabulanti-je-gothaj-hnusnej-jen-tak-nebo-se-nas-snazi-zlikvidovat/
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.