DUCHEK, Jan. Nekompromisní pravidla moštárny. Recenze Jana Duchka na inscenaci Maryša Vávrová. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025
Tomáš Hájek aka Bažantova loutkářská družina je stálicí Loutkářské Chrudimi i Jiráskových Hronovů. Postupně se odvrací od meotarového fundamentalismu a ovládá stále širší portfolio výrazových prostředků a postupů. Píšu-li ovládá, myslím na hraně vlastní závisti, že je skutečně má naprosto ve své moci a používá je s lehkostí profesionála.
V inscenaci Maryša Vávrová Vávra nemele mouku, nýbrž jablka – a Tomáš Hájek zjevně pokračuje v propojování loutkářských dovedností s vlastními hereckými kvalitami a činí tak metodami zcela bezešvými. Přechody mezi tím, kdy hraje a kdy vypráví prostřednictvím loutek, jsou naprosto přirozené, což je možné jedině tak, že hlavní představitel plně zůstává v postavě například i tehdy, když si přináší bedýnku, ve které rozpoutá tu kostel, tu Vávrovu ložnici. Na vysoký detail i výtvarnou kvalitu loutek jsme u Tomáše Hájka sice už zvyklí, ale například scéna Vávrova snu byla tak dokonale sugestivní, že toto očekávání překonává. Ale ani s tím se Vávrova Maryša zjevně nespokojila.
Reklamy z flašinetu a loutky v něm, úvod typu „vypovím vám skutečný příběh“, oslovování sousedů, to všechno je v podstatě kramářská píseň, což skvěle odpovídá loutkám v zelinářských bedýnkách i poněkud dryáčnickému tónu, kterým se prodejce Vávra na sousedy (diváky) obrací. Inscenace je na povrchu velice humorná, a to různými prostředky, nejen výtvarnými, ale i situačními (umělá ruka se sklenicí), slovními hříčkami či hláškami (dycky mošt).
Vávra nám už od začátku naznačuje nějaký falešný tón, snad jen určitou trpkost vůči sousedům, říkal jsem si. Ten pocit graduje, ale kdykoli bychom si ho mohli zvědomit, přijde reklama, přijde nános různých vtípků i zcizováků (já tady přece nebudu hrát objektové divadlo) a divák nechá odvést svoji pozornost jinam. Na důsledně vybudovaný a herecky kompletně předvedený rozklad Vávrovy osobnosti narůstající paranoiou tak přicházíme prakticky až v momentě, kdy jsou jeho následky dokonány a inscenace se demaskuje skoro jako psychologický thriller. Tenhle mošt s kapkou cyankáli jsem nadšeně koupil a vypil na ex.
DUCHEK, Jan. Nekompromisní pravidla moštárny. Recenze Jana Duchka na inscenaci Maryša Vávrová. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/nekompromisni-pravidla-mostarny [cit. 2025-08-07]
V inscenaci Maryša Vávrová Vávra nemele mouku, nýbrž jablka – a Tomáš Hájek zjevně pokračuje v propojování loutkářských dovedností s vlastními hereckými kvalitami a činí tak metodami zcela bezešvými. Přechody mezi tím, kdy hraje a kdy vypráví prostřednictvím loutek, jsou naprosto přirozené, což je možné jedině tak, že hlavní představitel plně zůstává v postavě například i tehdy, když si přináší bedýnku, ve které rozpoutá tu kostel, tu Vávrovu ložnici. Na vysoký detail i výtvarnou kvalitu loutek jsme u Tomáše Hájka sice už zvyklí, ale například scéna Vávrova snu byla tak dokonale sugestivní, že toto očekávání překonává. Ale ani s tím se Vávrova Maryša zjevně nespokojila.
Reklamy z flašinetu a loutky v něm, úvod typu „vypovím vám skutečný příběh“, oslovování sousedů, to všechno je v podstatě kramářská píseň, což skvěle odpovídá loutkám v zelinářských bedýnkách i poněkud dryáčnickému tónu, kterým se prodejce Vávra na sousedy (diváky) obrací. Inscenace je na povrchu velice humorná, a to různými prostředky, nejen výtvarnými, ale i situačními (umělá ruka se sklenicí), slovními hříčkami či hláškami (dycky mošt).
Vávra nám už od začátku naznačuje nějaký falešný tón, snad jen určitou trpkost vůči sousedům, říkal jsem si. Ten pocit graduje, ale kdykoli bychom si ho mohli zvědomit, přijde reklama, přijde nános různých vtípků i zcizováků (já tady přece nebudu hrát objektové divadlo) a divák nechá odvést svoji pozornost jinam. Na důsledně vybudovaný a herecky kompletně předvedený rozklad Vávrovy osobnosti narůstající paranoiou tak přicházíme prakticky až v momentě, kdy jsou jeho následky dokonány a inscenace se demaskuje skoro jako psychologický thriller. Tenhle mošt s kapkou cyankáli jsem nadšeně koupil a vypil na ex.
DUCHEK, Jan. Nekompromisní pravidla moštárny. Recenze Jana Duchka na inscenaci Maryša Vávrová. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/nekompromisni-pravidla-mostarny [cit. 2025-08-07]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.