ZAHÁLKA, Michal Snažím se dát do programu všechno. Rozhovor s programovým ředitelem Jiráskova Hronova Janem Julínkem. Online. Web Jiráskův Hronov 2. 8. 2025
Pátek odpoledne. Průtrž mračen střídá sluneční svit, do Hronova začínají proudit seminaristky a seminaristi a další festivaloví lidé, přípravy všeho možného jsou v plném proudu – ideální příležitost odchytit si programového ředitele festivalu Honzu Julínka, protože bude mít určitě spoustu času si povídat. „Bude to na dlouho?“ zeptá se podezřívavě. „Ne, ne, neboj,“ ujišťuju honem, „to bude hned, já nemám žádný otázky.“ „Výborně, já nemám žádný odpovědi, to si budeme rozumět.“ Na pár otázek a odpovědí přeci jen došlo – ale rozuměli jsme si i tak.
Jsou letos nějaké převratné novinky, co by mohly festivalové návštěvníky zaskočit?
Já doufám, že je nezaskočí nic. Před festivalem je letos mohla překvapit novinka, že si seminaristky a seminaristi objednávali permanentku už přímo na konkrétní řadu, během objednávání semináře. Jelikož to bylo první rok, ještě jsme tolerovali to, že se lidi mezi sebou nedomluvili, jestli si vybrat s PCčkem, nebo bez PCčka, jestli jenom hlavní, nebo i doprovodný. Takže jsme řešili řadu požadavků na změny a párování – dělali jsme to, protože to byla nová věc, nicméně příští rok to budeme muset zarazit. Lidi zkusíme trochu víc předem informovat o tom, že si budou muset hned při přihlašování vybrat, kterou řadu chtějí – ono se to nezdá, ale zatímco dřív se měnila prostě kartička za kartičku, teď je to vázané softwarově a na konkrétní objednávku, tak už to není tak jednoduchý úkon. Zároveň ale myslím, že když si na to lidi zvyknou, tak jim to nakonec uleví a nebudou čekat, jakou řadu jim my přiřadíme.
Ne všichni asi tuší, jak vzniká hlavní program: jak probíhá výběr z nominací a doporučení z národních přehlídek jednotlivých oborů?
Z celostátních přehlídek je to podobné jako z krajských na celostátní: chodí nominace, které – pokud soubor termínově může – se do programu umisťují automaticky. Pokud jde o doporučení, setkává se programová rada Jiráskova Hronova, která je složená z odborných pracovníků ARTAMY. Tam podrobně mluvíme o inscenacích, které mají doporučení, a případně navrhujeme i bloky, aby to dávalo dramaturgický smysl – ne vždycky se to daří, protože jsou ve hře pořád i ty termínové možnosti souborů. Já se vždycky snažím – a docela se mi to daří – do programu dostat co nejvíc doporučených inscenací: letos, a jestli se nepletu, tak ani loni jsem nemusel vyřadit žádnou inscenaci, která by termínově mohla. Dělám pro to všechno i za tu cenu, že třeba tam, kde jsou omezené kapacity, neuvidí danou inscenaci vždycky všichni, kteří chtějí, ale zase se rozšiřuje nabídka programu a obraz toho, co amatérské divadlo přineslo, což mi připadá důležité.
Dává ti to větší smysl než model, kdy všichni viděli všechno, protože to bylo úplně průchozí?
To je zachováno v hlavním programu, který tvoří nominace: to je důležité, protože ten systém nominací je nastavený tak, že takhle vyplyne pravý obraz toho, co amatérské divadlo v uplynulém roce v jednotlivých druzích přineslo…
… řekněme podle domnění jednotlivých porot.
Tak, ano, samozřejmě.
Jedna taková letošní novinka je, že naše dvě organizace – NIPOS-ARTAMA, mimo jiné dlouholetý spolupořadatel Jiráskova Hronova, a Institut umění – Divadelní ústav, kde pracuju já – se sloučily a vznikl Národní institut pro kulturu. Mělo to na letošní Jiráskův Hronov nějaký praktický dopad, nebo je to v tuhle chvíli jenom formální změna?
Nemělo – to sloučení proběhlo fakticky až k 1. 7. a s vědomím, že kontinuita těch přehlídek a činnosti nesmí být narušena. Samozřejmě najdou se nějaké formální věci, třeba máme jiné IČO a mění se vnitřní předpisy, ale z hlediska toho, co jde směrem ven, k festivalovému publiku, to nemá nikdo šanci poznat. Co bude příští rok, to samozřejmě je otázka, ale máme příslib, že se do těchto akcí nijak výrazně zasahovat nebude.
Máš na závěr rozhovoru nějaké sváteční slovo programového ředitele? Co bys popřál účastníkům?
Já bych jim popřál, aby si ten pětadevadesátý ročník užili tak, jako těch devadesát čtyři před ním. Jiráskův Hronov bude vždycky takový, jaký si ho udělají lidi. Když sem přijedou a budou se chtít mít dobře, tak se dobře mít budou, když přijedou a budou se chtít hádat, tak se budou hádat – a to je podle mě zbytečné, toho mají přes rok dost. A jestli nám k tomu sblížení pomůže divadlo, tak jenom dobře.
autor: Michal Zahálka / foto: Ivo Mičkal
ZAHÁLKA, Michal Snažím se dát do programu všechno. Rozhovor s programovým ředitelem Jiráskova Hronova Janem Julínkem. Online. Web Jiráskův Hronov 2. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/snazim-se-dat-do-programu-vsechno [cit. 2025-08-04]
Jsou letos nějaké převratné novinky, co by mohly festivalové návštěvníky zaskočit?
Já doufám, že je nezaskočí nic. Před festivalem je letos mohla překvapit novinka, že si seminaristky a seminaristi objednávali permanentku už přímo na konkrétní řadu, během objednávání semináře. Jelikož to bylo první rok, ještě jsme tolerovali to, že se lidi mezi sebou nedomluvili, jestli si vybrat s PCčkem, nebo bez PCčka, jestli jenom hlavní, nebo i doprovodný. Takže jsme řešili řadu požadavků na změny a párování – dělali jsme to, protože to byla nová věc, nicméně příští rok to budeme muset zarazit. Lidi zkusíme trochu víc předem informovat o tom, že si budou muset hned při přihlašování vybrat, kterou řadu chtějí – ono se to nezdá, ale zatímco dřív se měnila prostě kartička za kartičku, teď je to vázané softwarově a na konkrétní objednávku, tak už to není tak jednoduchý úkon. Zároveň ale myslím, že když si na to lidi zvyknou, tak jim to nakonec uleví a nebudou čekat, jakou řadu jim my přiřadíme.
Ne všichni asi tuší, jak vzniká hlavní program: jak probíhá výběr z nominací a doporučení z národních přehlídek jednotlivých oborů?
Z celostátních přehlídek je to podobné jako z krajských na celostátní: chodí nominace, které – pokud soubor termínově může – se do programu umisťují automaticky. Pokud jde o doporučení, setkává se programová rada Jiráskova Hronova, která je složená z odborných pracovníků ARTAMY. Tam podrobně mluvíme o inscenacích, které mají doporučení, a případně navrhujeme i bloky, aby to dávalo dramaturgický smysl – ne vždycky se to daří, protože jsou ve hře pořád i ty termínové možnosti souborů. Já se vždycky snažím – a docela se mi to daří – do programu dostat co nejvíc doporučených inscenací: letos, a jestli se nepletu, tak ani loni jsem nemusel vyřadit žádnou inscenaci, která by termínově mohla. Dělám pro to všechno i za tu cenu, že třeba tam, kde jsou omezené kapacity, neuvidí danou inscenaci vždycky všichni, kteří chtějí, ale zase se rozšiřuje nabídka programu a obraz toho, co amatérské divadlo přineslo, což mi připadá důležité.
Dává ti to větší smysl než model, kdy všichni viděli všechno, protože to bylo úplně průchozí?
To je zachováno v hlavním programu, který tvoří nominace: to je důležité, protože ten systém nominací je nastavený tak, že takhle vyplyne pravý obraz toho, co amatérské divadlo v uplynulém roce v jednotlivých druzích přineslo…
… řekněme podle domnění jednotlivých porot.
Tak, ano, samozřejmě.
Jedna taková letošní novinka je, že naše dvě organizace – NIPOS-ARTAMA, mimo jiné dlouholetý spolupořadatel Jiráskova Hronova, a Institut umění – Divadelní ústav, kde pracuju já – se sloučily a vznikl Národní institut pro kulturu. Mělo to na letošní Jiráskův Hronov nějaký praktický dopad, nebo je to v tuhle chvíli jenom formální změna?
Nemělo – to sloučení proběhlo fakticky až k 1. 7. a s vědomím, že kontinuita těch přehlídek a činnosti nesmí být narušena. Samozřejmě najdou se nějaké formální věci, třeba máme jiné IČO a mění se vnitřní předpisy, ale z hlediska toho, co jde směrem ven, k festivalovému publiku, to nemá nikdo šanci poznat. Co bude příští rok, to samozřejmě je otázka, ale máme příslib, že se do těchto akcí nijak výrazně zasahovat nebude.
Máš na závěr rozhovoru nějaké sváteční slovo programového ředitele? Co bys popřál účastníkům?
Já bych jim popřál, aby si ten pětadevadesátý ročník užili tak, jako těch devadesát čtyři před ním. Jiráskův Hronov bude vždycky takový, jaký si ho udělají lidi. Když sem přijedou a budou se chtít mít dobře, tak se dobře mít budou, když přijedou a budou se chtít hádat, tak se budou hádat – a to je podle mě zbytečné, toho mají přes rok dost. A jestli nám k tomu sblížení pomůže divadlo, tak jenom dobře.
autor: Michal Zahálka / foto: Ivo Mičkal
ZAHÁLKA, Michal Snažím se dát do programu všechno. Rozhovor s programovým ředitelem Jiráskova Hronova Janem Julínkem. Online. Web Jiráskův Hronov 2. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/snazim-se-dat-do-programu-vsechno [cit. 2025-08-04]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.