Krumlovská Prima sezóna
7. března 2008
Jiří Pokorný
Další ročník soutěžní přehlídky se již tradičně uskutečnil v Městském divadle v Českém Krumlově, které bylo spolu s místním domem dětí a mládeže pořadatelem této přehlídky. Mimo literární, fotografické a výtvarné kategorie se na letošní přehlídce představily čtyři divadelní inscenace, které do Českého Krumlova přivezly dva soubory.
Divadélko Múzika ze Sezimova Ústí (MěXus Zimovo Ústí) uvedlo tři inscenace: autorskou pohádku vedoucího souboru Miloše Smetany Strašidla z Černého lesa, dramatizaci předlohy Karla Ludviga Opitze Můj generál a Krále Lávru K.H. Borovského. Obě předlohy upravil a režíroval vedoucí souboru Miloš Smetana. Členové souboru Múzika se v Českém Krumlově pokusili ve všech představeních plně respektovat režisérovy pokyny. Ten se mnoho let trpělivě snaží (zřejmě někdy i více autoritativně) v regionu Sezimova Ústí a Tábora získávat mladé lidi, kteří by se pod jeho vedením učili vnímat a nalézt vztah k tomu, co se dnes příliš nenosí, to jest především k poezii a literatuře vůbec. Je škoda, že nedá větší volnost samotným mladým lidem, aby byli více partnery při vzniku jednotlivých pořadů a ne jenom „vykonavateli“ jeho pokynů. Lze doufat, že členové souboru Múzika (jinak velmi sympatická parta mladých slečen a mladých mužů) najdou v budoucnu větší odvahu uplatnit a realizovat v inscenacích svého vedoucího více svých vlastních nápadů, názorů než dosud.
Divadelní studio Tyláček při při DS Tyl Dačice uvedlo inscenaci Žáčkiáda aneb Někdo žije kopretinou. Jak je zřejmé již z názvu zhruba pětapadesátiminutové koláže, byly vybrány a inscenovány texty Jiřího Žáčka a písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Paní režisérka Naďa Jahelková velice pečlivě vybrala a poskládala texty tak, abychom my v hledišti spolu s účinkujícími mohli ve zkratce prožít den ve škole při výuce jednotlivých předmětů od českého jazyka přes matematiku až po tělocvik, včetně toho, co si myslí kluci o holkách a obráceně. Velmi vtipně sestavený scénář dal šanci členům souboru využít své herecké a pěvecké schopnosti, pobavit diváky a zároveň i sebe. Soubor si nekladl za úkol uspět na jakémkoli typu přehlídky, připravil inscenaci pro své spolužáky ve školách v Dačicích. Inscenace má samozřejmě i své problémy, a to jak technické (ne dost citlivé zacházení s technikou při reprodukci písniček), tak samozřejmě i ve vlastním „hereckém“ provedení. Ne všichni jsou schopni zvládnout i vcelku jednoduchou „choreografii“ jednotlivých písniček (je to možná i tím, že režisérka se snažila pohyb stylizovat do výstupů „Baletu československé televize“ 60. a 70. let). Ne všichni jsou také zatím schopni reagovat na partnera, udržet vnitřní kázeň. Nedaří se výrazněji ukončit jednotlivé výstupy a situace. I přes tyto nedostatky, kterých si byla paní režisérka vědoma, se lektorský sbor rozhodl doporučit soubor Tyláček na Národní přehlídku Náchodská Prima sezóna.