HLUPÁCI Z CHELMU
Dramatizace vychází z několika povídek Isaaka Bashevise Singera. Vypráví příbehy o obyvatelích města Chelmu, které jsou v inscenaci protkány židovskou muzikou skupiny The Klezmatics. Způsobem zpracování se jedná v zásadě o epické divadlo, které je založeno spíš na vyprávění, než na rozehrávání akcí a situací. Jako problém se mohou jevit proporce jednotlivých částí – příběhu o kaprovi a jeho potrestání je věnovaná daleko největší plocha. V pozadí celého představení můžeme tušit linii mužsko-ženské konfrontace. Ta je na začátku nastolena konfl iktem o právo vládnout ve městě z pozice moudřejších a pak se během představení objevuje v náznacích reakcí žen na pošetilá rozhodnutí a činy mužů. Tato linie však vrcholí ne zcela jasnou pointou, že v Chelmu nejsou chytré ani ženy, i když se to celý čas tak jeví. Překvapivá pointa by však potřebovala větší akcent.
I nscenace je zasazena do centrálně ori- entovaného jednacího prostoru (praktikábl), který se během inscenace nemění a podporuje tak myšlenku sebestřednosti a provinciality, neschopnosti vidět se z jiného uhlu a neustálého točení v kruhu. Tuto funkční symetričnost by stálo za to rozbít různorodostí pohybového jednání. Pohrát si s napětím v těle a pomoci hráčům nalézt specifi cké pohybové gesto, které by k pohybovému jednání pomohlo a probarvilo tak charaktery postav. Podobně by se vyplatilo domyslet stylizaci kostýmů a zvážit přítomnost a výtvarné řešení kapra. Představení je sympatické schopností vzájemné komunikace mezi členy souboru, jejich nasazením a chutí sdělovat.
Anna Caunerová, Jakub Hulák