Na druhém místě k postupu porota doporučila DS Břetislav Břeclav s inscenací Jaroslava Havlíčka, Martina Glasera a Olgy Šubrtové Muž sedmi sester. Tuto hru soubor nazval „erotickou komedii pro dospělé“. Mladí muži, učitel tělocviku, realitní makléř a lékař, se nudí. Navzájem si provádějí velmi drsné kanadské žertíky. Posléze se rozhodnou svou pozornost přesunout na své okolí. V podstatné části děje sleduje divák snahu jednoho z party (Emil Škvor), jak za vydatné pomoci svých kamarádů přiměje v jednom týdnu k dobrovolné souloži šest sester. Hra končí poněkud hloupou smrtí, která jako by odpovídala na neetičnost jednání „povedené“ trojice. Režisérka souboru Jana Vrzalíková text razantně dramaturgicky upravila. Nejenže z původních čtyř nudících se mladíků vytvořila mladíky tři (čímž podstatně zrychlila v původním textu se často vlekoucí tempo hry), ale i zcela zpřeházela pořadí děvčat, které E. Škvor svádí. Právě tento krok z lineárně se vlekoucí podívané vytvořil v první části lehkonohé, komediální divadlo, aby pak ve druhé půli k divákovi z jeviště přicházela hrůza z nechutností, kterých se člověk může pro své vlastní pobavení na druhých dopustit. Celkovému vyznění inscenace napomohla velmi jednoduchá funkční scéna skládající se z několika kostek, jejichž přestavováním se scéna měnila, a z jednoduché brány v pozadí uprostřed jeviště. Nebýt několika nedůsledností, např. mohutného sudu, který byl sice funkční, ale náhle se vymykal scénické zkratce ostatního scénického řešení, mohl soubor dostat cenu za celkové scénické řešení inscenace. (Cena Janě Vrzalíkové za dramaturgii a práci se souborem, cena za dynamickou scénu, společná cena Lukáši Podluckému, Romanu Teturovi a Romanu Vlašicovi za herecké výkony.)