Amatérský soubor Divadelní studio D3 dnes v 19.30 čeká premiéra novinky letošní divadelní sezony. V rámci svého významného výročí si vybrali konverzační komedii Tři verze života od dramatičky Yasminy Rezy. Jako jediní amatéři v České republice získali autorská práva na tento kus. „Velmi podstatné je u autorky slovo jako takové, takže herci se musí naučit doslova „jednat slovem“, popsala umělecká šéfka a dramaturgyně souboru Petra Richter Kohutová.
- Koncem tohoto týdne čeká váš soubor Divadelní studio D3 nová premiéra. O jakou hru se jedná? (Kolikátá premiéra souboru za dobu jeho existence to vlastně je?)
"Jde o hru francouzské autorky Yasminy Rezy Tři verze života, kterou uvádíme v překladu Michala Lázňovského a s podtitulem „hořkosladká komedie o jednom večírku třikrát jinak“, v režii Anny Ratajské a s Martinem Cirklem, Markem Himlem, Eliškou Malíkovou a Janou Trsovou v hlavních rolích. Jde o jubilejní 150. premiéru, kterou Déčko za téměř šedesát let své existence nazkoušelo. Karlovarskému publiku není tento titul zcela neznámý – v místním městském divadle svého času hostovalo představení pražského divadla Verze, s D. Prachařem, L. Rybovou, J. Janěkovou a I. Chmelou. Záměrně jmenuji u obou inscenací všechny herce – neboť herecká složka je v kusech tohoto typu naprosto zásadní."
- O čem tento francouzský kus vlastně pojednává?
"Výchozí situace je jednoduchá. Manželský pár, který uspává dítě a chystá se prožít poklidný večer, navštíví, o den dříve, než bylo domluveno, jiná manželská dvojice. Nelze neotevřít, protože návštěvníky jsou šéf, jenž může mít rozhodující vliv na mužovu kariéru, a jeho manželka. A tak se rozjede večírek s alkoholem a emocemi v hlavní roli, v jehož průběhu se řeší výchova dětí, kariérní postup, zploštění galaktického hala i roztržené punčochy. Situace se třikrát opakuje, pokaždé s jiným průběhem i závěrem; ukazuje se, jakou roli hrají v našem životě maličkosti, jak málo stačí, aby se člověku zcela změnil život, aby se změnil člověk sám."
- Můžete mi říci něco o samotné autorce?
"Yasmina Reza je u nás nejproslulejší francouzská komediografka střední generace. Čeští diváci znají nepochybně Kumšt (překládaný také jako Obraz) a Boha masakru. Kumšt vypráví o třech kamarádech, z nichž jeden si koupí bílý obraz – ten se stane lakmusovým papírkem jejich vztahu: každý z nich „vidí“ na obraze něco jiného a přikládá mu jinou hodnotu; hra je úvahou o smyslu umění, ale také o přátelství. Boha masakru proslavila filmová podoba; sejdou se dvě manželské dvojice, aby řešily rvačku svých dětí, a toto setkání v nich probudí dosud skrytou agresivitu. Yasmina Reza vždy na počátku nabídne banální situaci a banální problém a dovede je ad absurdum; velmi podstatné je u ní slovo jako takové, takže herci se musí naučit doslova „jednat slovem“. Žánrově nejde o čisté komedie, spíše komedie hořké či groteskní, ale tak už to v životě chodí – a možná i proto se diváci velmi dobře baví."
- Prý jste měli jisté peripetie kolem autorských práv. V čem byl problém?
"K tomu bych se nerada vracela. Takto exponovaný titul prostě provázejí různá omezení a získat ho s sebou nese zvýšené nároky včetně finančních. Podstatné je, že jsme jediný amatérský divadelní soubor v České republice, který licenci na uvádění této výjimečné komedie přímo od autorky získal."
- Má Divadelní studio D3 s konverzační komedií nějaké zkušenosti nebo se jedná o krok vpřed ve vaší tvorbě?
"Jde jednoznačně o krok vpřed. Podobný žánr se v našem repertoáru dosud neobjevil, nejblíže byly snad Čtyři sestry z roku 2010, ale ty jsme ponechali ve formě scénického čtení."
- Mohla byste ve zkratce přiblížit povahu souboru, co je jeho gró? V jakých žánrech jste jako pomyslná ryba ve vodě?
"Vše se odvíjí od našich režijních osobností. Anna Ratajská je specialistkou na „velká plátna“ a na divadlo tématu, i když se nevyhýbá ani inteligentním komediím (z jejích inscenací dosáhl nejvyššího počtu repríz Tachovského Mor, který kombinoval skeče podle Boccacciova Dekameronu s dramatickým příběhem lidí na útěku); Petr Richter má specifický smysl pro humor, ale i pro poezii, a uplatňuje své hudební nadání (nejúspěšnější byla asi Píseň o Viktorce, nazkoušená k 50. výročí souboru; a momentálně brázdí festivaly po celé republice jím režírovaná docela ujetá komedie Srnky Tomáše Svobody). Příznačné je, že oba režiséři byli původně herci."
- Jaký kus byl zatím pro D3 tím nejúspěšnějším?
"Nejúspěšnější je inscenace, s níž se v prosinci rozloučíme; při její tvorbě se naši kmenoví režiséři spojili – Anna Ratajská režírovala, Petr Richter se postaral o hudební složku. Betlém aneb Komedii o narození Ježíška hrajeme od roku 2009 – naposledy bude na Husovce uveden 15. 12. 2019."
- Co všechno mohou diváci v současnosti vidět v podání D3?
"Zmíněné Srnky (22. 11. je hrajeme na Husovce v rámci charitativní akce Hrajeme o život) a Betlém, dále aktovku regionálního autora Teodora Kravála V Kadani je krásně, pro děti a jejich rodiče Pověsti Vašeho kraje, které pro nás napsal Viktor Braunreiter, a Máchův Máj, sólový projekt Mirky Exnerové."
- Vím, že teď je jedna premiéra na spadnutí, ale i tak se musím zeptat. Plánujete ještě něco dalšího pro letošní divadelní sezonu?
"Luboš Štěpán, který si vyzkoušel režii na divadelním putování a Pověstech Vašeho kraje, pracuje na své první celovečerní inscenaci; vybral si titul O. Schubertové a M. Glasera Muž sedmi sester, vycházející z námětu Jaroslava Havlíčka, autora proslulých Petrolejových lamp. Předpremiéra by měla být v červnu 2020. Anna Ratajská začne připravovat Ducha Vánoc, jehož scénář napsal podle Ch. Dickense další regionální autor, Josef Beran. A v únoru se chystáme s našimi nejmladšími na soutěž monologů a dialogů v Horšovském Týně."
Ptal se Bedřich Šmudla