Soubory na výletě mimo klasické drama -
Divadelní Tříska 2019
Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Studentské
Už podevatenácté se uskutečnila krajská přehlídka amatérského divadla Divadelní Tříska (2.-3. března 2019). DIVADLO (bez záruky) PRAHA tentokrát dokázalo na jeviště pražského DISKu přivést během dvou dnů jedenáct představení činoherního, hudebního i divadla pro děti.
Divadelní Tříska 2019 přinesla alespoň pro mě minimálně jedno zaznamenáníhodné zjištění. Řadě souborů bylo těsno v původní divadelní tvorbě a hledala materiál k jevištnímu zpracování mimo dramatickou literaturu.
Někdo sáhnul po próze, například soubor Reverzní dveře po velmi nedramatické povídce Marka Šindelky v jedné z vrcholných inscenací přehlídky Mluvící hlava. Jiní se sami stali autory a pustili se až na půdu sociálního divadla, jak například divadelní soubor Rozkoš s autorskou inscenací Kráska a bojovník, která je více terapeutickým nástrojem a sociální prací než činoherním divadlem.
Pokud už k textům napsaným primárně pro divadlo soubor sáhnul, otočil například žánr nebo styl, případně různě rozstříhával a zkoušel slepit textovou látku.
To byl příklad inscenace Republika na nás čeká aneb Kde domov můj souboru Tanečního studia Light, kterému text Václava Havla Zítra to spustíme, určený k scénickému čtení, případně činohernímu ztvárnění, posloužil jako základová deska k výslednému tanečně-scénickému hraní s původním textem.
Jinou metodu přetvoření pak v duchu vlastní svérázné poetiky zvolilo divadlo Esence, kterému byla jedna hra Václava Klimenta Klicpery málo a rovnou se pokusila o fúzi tří autorových textů v jeden inscenační celek. Že se to tentokrát nijak zvlášť nepovedlo, nic nemění na nechuti souboru spokojit se jen s jedním a pevně daným dramatickým textem.
Teritoriálnímu tyjátru v existujících textech určených pro jevištní zpracování zase chybělo téma jim vlastní, tedy ne zcela známá historie mladé československé republiky, a tak byl výsledkem vlastní text Togo o koloniálních pokusech nové demokracie.
Alespoň zdánlivě se klasickou cestou „původní dramatický text – dramaturgie – inscenace“ nakonec vydaly jen dva soubory z jedenácti. A zase to nebylo tak jednoduché. Obě dramata totiž patří k současné světové tvorbě a obě určitě nepatří k dílům hladícím po srsti většinové publikum. Naopak klade jak inscenátorům, tak divákům nástrahy, pasti v podobě například nedramatičnosti, symboliky, ne zcela lineárnímu vyprávěcímu stylu. Hry, kde čato melodie řeči a opakování podobných vět slov, vrstvení jazyka i významů potlačuje dramatičnost.
Řeč je o Iluzi Ivana Vyrypajeva v podání souboru OLDStars. Tato hra bývá označována za režisérskou i hereckou výzvu, kterou ne každý dokáže podstoupit a často nabízí na českých jevištích v podobě scénického čtení.
A druhým příkladem je Zlatý drak Rolanda Schimmelpfenniga souboru Ty-já-tr HROBESO. Schimmelpfennigovi jako autorovi jsou velmi vlastní ozvláštňující prvky dramatické struktury: epizace textů, nerealistická práce s dramatickým časem, prvky magického realismu a další. Už jen základní rámec, kdy pět herců představuje sedmnáct postav jasné ukazuje, že nebudeme svědky klasické stavby dramatu. Někdo takové hry označuje za postdramatické, jiní s tím polemizují. Ať tak, či onak, z použití klasických jevištních principů vzniká velmi neklasický jevištní tvar.
Porota ve složení scénografka a režisérka Kateřina Baranowska a režiséři Adam Doležal a Jan Holec nakonec dospěla k tomuto verdiktu:
Do programu celostátní přehlídky divadla pro děti Popelka Rakovník 2019: • doporučila inscenaci Republika na nás čeká aneb Kde domov můj souboru Taneční studio Light, • doporučila inscenaci Za pohádkou kolem světa souboru Ty-já-tr Bylo/ Nebylo.
Do programu celostátní přehlídky činoherního a hudebního divadla Divadelní Piknik Volyně 2019: • doporučila inscenaci Iluze souboru OLDstars, • doporučila inscenaci Mluvící hlava souboru Reverzní dveře, • nominovala inscenaci Zlatý drak souboru Ty-já-tr HROBESO.
Pozn. red.: V příloze naleznete po třech fotografiích z doporučených/nominovaných inscenací. Iluze, Mluvící hlava, Republika…, Za pohádkou…, Zlatý drak. Foto archiv přehlídky.
Autor: Martin Rumler