Držkov

1778 prý hrána Genovéfa,
o něco málo později hra Josef Egyptský (Petruška z Vysokého nad Jizerou, Jakuba hrál Václav Bulva z čp. 63, nar. 1741).
1772-1785 (dle jiných zdrojů) odpolední hry s náboženskou tematikou (autorem podle Menčíka a ústního podání farář Daniel Metelka, dle V. Rona pravděpodobně Josef Havel), v plenéru na návsi na provizorním jevišti. Později se krátký čas hrálo na hřbitově.

Hry byly hrány na návsi, později byly přeloženy na hřbitov.

Před r. 1800 se na hřbitově hrála hra o Samsonovi (snad zapsal Mistr Collinus-Kolínský). Přišlo mnoho diváků. Byl pošlapán hřbitov. Byly tedy hry zde zakázány. Mejsnar, III. d, s. 31-32.

Počátkem 19. stol. lidové hry vánoční,
určitě se hrálo v 30. letech 19. stol.,
1836 pozdní opisy her o Jenovéfě. “V Držkově nalezl dvě sousedské lidové hry učitel Kodym, Jenovéfu a hru o Repsýně. Patrně z Havlova pera, ale v cizích přepisech.” (Ron).
Podobně doložena hra Mojžíš, 1945 text ještě v knihovně OS, dnes nezvěstný.
-------

1842 začaly produkce v hostinci U Králů, kde postaveno první jeviště, tzv. rytířské hry Repsina, Hrabě Rožmberk.

Zbraně bývaly z papíru, později ze dřeva, což bylo lze jen schvalovati. Bývalť zápal herců při soubojích a půtkách velmi silný. Stalo se dost často, že zápasník, jenž měl být přemožen, styděl se padnouti a pustil se do protivníka opravdově, jen aby nebyl poražen. Jinde v okolí nebyly v tomto ohledu poměry lepší. Pamětní spis.

Část kostýmů po sousedských hrách půjčena na Národopisnou výstavu 1895, ale nebyly vystaveny, potom věnovány uč. J. Prouskem z Držkova, který učil v Ml. Boleslavi, mladoboleslavskému muzeu (JV 2007 zjistil, že kostýmy v M Mladoboleslavska ve fondu nejsou).

1860 Pašijové hry, povolení viz Obrázky

1866 činnost přerušena válkou, jeviště uklizeno, rekvizity se ztratily.

1866 - Divadelní ochotníci v Držklově sesílení sborem českých hudebníků, kteří se vrátili z cest po Rusku provozovali o velikonoční pondělí "Hvězdné děvče". Nyní chystají "Jiříkovo vidění" a Ďáblův mlýn".
Národní listy 7.4.1866.

1868 nové jeviště, proměna repertoáru na vlastenecké hry, např. Loupežníci na Chlumu, Leokádie a Bibiana, Oldřich a Božena, Břetislav a Jitka aj.

1880 zal. Pěvecká divadelní jednota Lev, divadlo, osvěta a dobročinnost, současně hudba a sborový zpěv (hrálo se na začátku a na konci představení).
1885–1886 - Josef Prokop, malíř a pozdější továrník semilský (nar. 27. dubna 1847, zemřel 27. prosince 1902), namaloval a zřídil ochotnické jeviště pro Držkov. (Glos, Josef ml.: Sedmdesát let národní práce. In Sedmdesát let ochotnického divadelního spolku v Semilech, Semily, Ochotnický divadelní spolek, 1934, 54 s.)

1908 vyhořel hostinec včetně div. zařízení, nový sál se stálým, technicky dobře vybaveným jevištěm
Za 1. svět. v. činnost omezena, ale nezanikla.
DJ 1922 členem ÚMDOČ.
1923 elektrické osvětlení.
1949 nájemcem div. sálu a jeviště v čp. 9 Pěvecká a divadelní jednota Lev.

1956 obnovení ODi, např. Jak přišla basa do nebe, Zlatý kvítek, Kolébka, Nebezpečný věk.
1963 úřední zákaz uvedení inscenace Bejvávalo aneb Loupežníci na Chlumu (autor K. Horký tehdy na indexu), činnost DS skončila.

Od 1918 při škole dětské divadlo.

1929 LD školní děti
Od 1955 pod ZK n.p. Technosklo.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 33.

DĚJINY českého divadla I. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968, s. 318, 328 (dle Rona mapka není přesná).
Mapka sousedského divadla Horního Pojizeří. Viz ÚVOD, Bibliografie prací s regionálním okruhem informací.

HOLÝ, J.: 100 let ochotnického spolku Lev, Držkov 1880-1980.

GLOS, Josef ml.: Sedmdesát let národní práce. In Sedmdesát let ochotnického divadelního spolku v Semilech, Semily, Ochotnický divadelní spolek, 1934, 54 s.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl II. Sály, s. 143.

KOMEDIE o svaté Jenovéfě a Hra o Repsíně. In: Sousedské divadlo českého obrození (ed. Ludmila Sochorová). Praha, Odeon 1987, s. 159-250.

MEJSNAR: Kronika městyse Držkova, díl III, s. 31-32.

MENČÍK, F.: Velikonoční hry. 1895, s. 6.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 195-196.

PAMĚTNÍ SPIS 1880-1930. Držkov. Pěvecko-divadelní jednota Lev 1930. 23 s. kART.

RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Rkp. 1998. kART.

SOCHOROVÁ, Ludmila: Sousedské divadlo národního obrození. Praha, UK 1987.

SOCHOROVÁ, Ludmila: Virtus triumphans aneb Vyprávění z orientu v lidovém divadle (o Repsíně). In: Český lid 1983, s. 42-50.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 304-307.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 186.

VODSEĎÁLEK , Josef a VODSEĎÁLKOVÁ, Marie: Informace pro MČAD. Rkp. 2000. 3 s. kART.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba obrozenecká 1771-1824. Praha. Orbis 1956, s. 486, 488.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla, 2. Doba předbřeznová. 1824-1846. Praha, Orbis 1957, s. 151.

Divadlo, roč. 5, 1907, č. 7, s. 179.