Poezie na Rynku 2023
Přehlídka divadla poezie a sólového uměleckého přednesu pro Plzeňský a Karlovarský kraj se konala 1. 4. 2023 v Kinonekině v Plané u Mariánských Lázní. Na letošní festival uměleckého přednesu a divadla poezie se přihlásily pouze dva soubory z Plzně, personálně provázané.
Poezie
Soubor Ratataverita uvedl autorskou inscenaci Klobouk z růže mladého režiséra souboru Samuela Zhenga na motivy stejnojmenné básně. Inscenace vyprávěla o vrstvách, které na nás od dětství nanáší společenské normy, předsudky a požadavky. O naší vůli či nevoli tyto vrstvy přijímat. O situacích, kdy je lepší vrstvu přijmout, aby byl klid, o situacích, kdy jsou na nás vrstvy kladeny násilím a my se nedovedeme bránit a samozřejmě (v neposlední řadě) o situacích, kdy se od vrstev dokážeme osvobodit. K zobrazení těchto situací souboru sloužil jednoduchý znak – hromada oblečení a minimalistický text, příjemně autentický a neškrobený, často velice vtipně vypointovaný. Příběhem procházela postava v šaškovském „klobouku z růže“, člověk, který stojí mimo společnost, protože je zvláštní, nebo divný, hendikepovaný, směšný, na okraji, a na nějž není možné uplatňovat zavedené normy. V dialogu lektorů s tvůrci a publika jsme hovořili o tom, že by inscenaci prospěl přísnější dramaturgický výběr jednotlivých situací, vyjasnění postavy s kloboukem z růže a práce se znakem. Potěšila nás nemilosrdnost vůči vrstvitelům, sebeironie zavrstvovaných a soustředěná inscenační práce generačního souboru.
Soubor IDI – klub pod vedením Františka Kasky uvedl adaptaci poémy Ladislava Slezáka Mount Anne, za kterou byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Soubor našel kongeniální inscenační formu pro text o komplikovaném, láskyplném a destruktivním vztahu dvou dívek /později žen, z nichž jedna ve skutečnost není živou partnerkou, ale duševní poruchou. Inscenace se odehrávala na několika „jevištích“ paralelně, publikum bylo rozděleno na dvě skupiny (může jich být ovšem víc, podle početnosti) a každá skupina vešla do příběhu na jiném místě a rozkrývala jej z jiné perspektivy. Každá kapitola výše zmíněného vztahu byla interpretována trochu jinými prostředky, skrze tanec, bondáž, minimalistické činoherní řešení atd.
V dialogu lektorů s tvůrci a publikem byla řeč o silném osobním prožitku diváků v průběhu inscenace, o ztotožnění díky různým pohledům na problém a díky těsnému kontaktu herce a diváka. Hovořili jsme o přílišné jemnosti a eleganci, kterou by bylo možné v další práci na inscenaci nabourat překvapivým agresivním gestem a jednáním.
V první věkové kategorii recitátorů jsme na Wolkrův Prostějov nominovali Amálii Vondrašovou s úryvkem prózy L. Fukse Spalovač Mrtvol Věneček pro syna. Amálie vystoupila (i díky kostýmu a soustředění) jako postava, která je chvílemi Karel Kopfrkingl věřící v dobro svého konání a chvílemi mladičký syn Milivoj, vedený na smrt.
V dramaturgickém výběru se jí podařilo představit novelu jako takovou: její komiku i tragiku, její politiku a obsedantní smysl pro detail.
Dalším nominovaným byl Jakub Kouba s básní Josefa K. Plzeňského Co milovník poezie může přinést do chemie. Textem o studentu gymnázia, který zápasí s pudy, touhami, sebevědomím, trapností a samozřejmě s chemií. Podvratnou milostnou báseň interpretoval Jakub Kouba suše, bez podtrhávání vtipů, jako seriózní výpověď, čímž podtrhl i její vtip i její dojemnost.
Doporučen byl Martin Kulhavý s textem HARAKIKIRI: Skandál s mletým masem. Literární konspirační teorií o vražedných schopnostech mletého masa. Martin Kulhavý na sebe vzal roli profesora školy života a sugestivně před nás kladl absurdní příklady a důkazy. Téměř si nás získal, jenže text sám není tak skvělý, aby udržel pozornost až do konce.
Ve druhé věkové kategorii byla nominovaná Kateřina Bobysudová s textem současné české básnířky Alžběty Stančákové Jemnospaní. Tvrdě, nekompromisně a velice pomalu nám doslova nasolila malou erotickou báseň v próze o relativitě mocenského postavení. Podařilo se jí nalézt přesný postoj a čas.
Dalším nominovaným byl Samuel Zheng a montáží básní M. Pally Kdyby byl krtek velkej jako prase a life stylového návodu B. Roetzela průvodce stylem pro muže. Podařilo se mu vybudovat vtipný, ale i existenciální kontrast mezi časopisovým ideálem chování, oblékání, jídla, pití a zábavy a žitou realitou plnou průserů, dluhů, chlastání a nepořádku.
Doporučení získala Viktorie Bechná za interpretaci básně Ch. Morgensterna Tři zajíci. Slíbila naivní pohádku a ve skutečnosti nás s andělským úsměvem zavedla do LSD tripu.
Ve třetí kategorii získal nominaci Matěj Velička s povídkou Ortel Franze Kafky. Text dramaturgicky koncentroval na bezvýchodný dialog otce a syna v temném pokoji uvedený modlitbou Otče náš. Posílil tak interpretaci otce jako trestajícího boha a syna jako dobrovolně nedobrovolné oběti.
Dalším nominovaným byl Ondřej Šulc Králová s povídkou Raye Bradburyho Poslední noc lidstva. Subtilně zpřítomnil okamžik, kdy Konec zasáhne do života obyčejného úředníka a jeho rodiny. Kdy předpokládanou paniku nahradí klid, láska a smíření.
Autor: Marie Nováková
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543