BUMERLOVÁ, Jindřiška: Bechyňské jaro 2.-3.4.2004. Deník Dětské scény Trutnov - 2004/0.
Dalším dvěma souborům, které si také pro své vystoupení zvolily pohádku, se příliš nepodařilo zvládnout úskalí žánru a jevištního provedení. Zmoudření ševce Fanfrnocha předvedl Dramík z Českých Budějovic, který vedou paní Krátká a paní Korandová. Určitá chaotičnost děje byla umocněna prací režisérek. Inscenace byla zamýšlena především tak, “aby si zahráli všichni členové souboru”. Tento požadavek je v zásadě oprávněný, ale nesmí jít proti logice a zákonitostem divadla, ani proti divákovi, který se pak v příběhu nemůže orientovat. A zde se během hry několikrát změnilo obsazení postav (např. krále), aniž k tomu byl hlubší významový důvod. Problém byl i s mluvou herců - přílišná hlasitost zatěžující hlasivky. Také kontakt mezi herci vázl. Zdá se, že realizace rozsáhlejšího celku není v současné době pro tento soubor vhodná.
BUMERLOVÁ, Jindřiška: BECHYŇSKÉ JARO - DUBEN 2006. Deník dětské scény 2006/0.
Další pohádkou byl Kašpárek a ježibaba (Dramík za režie Z. Říhy v úpravě Krátké). Děti obdivuhodně pamětně zvládaly náročné a dlouhé texty. Zároveň to však spoutávalo jejich přirozený projev. Také pro diváka neúčelné přeobsazování rolí během hry vnášelo do inscenace jistý chaos.