Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Sokol, LD
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1900
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1938
Působení: 190x, 191x, 192x, 193x
Založení / první zpráva: 1900
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1938
Působení: 190x, 191x, 192x, 193x
1900 na popud místostarosty Sokola Mráze zakoupeno loutkové divadlo.
Loutky řezbáře Vorla ze Sychrova.
Hrávalo se v Matiční škole nebo v České besedě, potom v hudební síni Národního domu, pro zájem až 3 odpolední představení.
1906 divadélko prodáno do Nymburka.
Nejznámějšími loutkáři před 1. světovou válkou byli Norbert Vintr, principál, a všestranný loutkář Hynek Vaňura.
Činnost loutkářů obnovena až po 1918.
Hráli učitelé a vojáci v kasárnách 44. pěšího pluku.
1925-1938 LD Sokola, zahájil ve staré nádražní restauraci, po 4 představeních začalo hrát ve školní místnosti dopravního úřadu.
U zrodu LD byli Jan Kögler, Josef Špaček, ing. Emil Pospíšil,
Emil Weiland, Josef Tauchman, Václav Sluka, Josef Hanousek, Karel Slezák a paní Weilandová, Hanousková, Fendrychová (hrála Kašpárka).
V sezoně 1926/27 přibyli noví členové, mezi nimi mj. Jan Durych. Dosavadní místnost pro divadlo nestačila svou kapacitou zájmu obecenstva, postavena samostatná scéna.
1927 otevřena nová dřevěná budova LD Menšinový dům v Tovární ulici (už neexistuje), zahájili hrou Král Ječmínek, režie E. Pospíšil.
Vedle Loun a Jaroměře třetí scéna se samostatnou loutkovou budovou v ČSR.
Hráli pro děti, později i pro dospělé.
Vrcholem sezony 1926/27 bylo nastudování Jiráskova Pana Johanese v režii Pospíšilově, scéně malíře Josefa Nastoupila, hlavní roli vytvořil Jan Durych. Část loutek byla prací řezbáře Josefa Chochola ml.
1929 pro loutkovou úpravu operety Orfeus v podsvětí navrhl výpravu Josef Durych (1898-1973, výtvarník, absolvent UMPRUM) společně s E. Pospíšilem.
Loutkové divadlo sokolské župy Ještědské
Velký úspěch s kabarety (konferenciéry Durych s Pospíšilem) i 1930 s operetním představením Giroflé - Giroflŕ (Ch. Lecocq). Protagonisty divadla h. a r. Jan Durych a E. Pospíšil. Výtvarníkem akad. malíř J. Nastoupil. Tvůrcem výprav pro kabaretní večery i Josef Durych, jenž pro soubopr navrh i hlavičku pro tiskoviny, plakátovou reklamní stojku a novoročenky.
Za rok 53 představení, později zájem dětí i dospělých prudce vzrostl, hrálo se odpoledne a večer. Význam zejména národně uvědomovací a kontakt dětí s českou kulturou. Vysoká umělecká úroveň a pravidelnost provozu přiváděly mezi obecenstvo i německé děti, Němci měli LD značně skromnější a nepravidelně hrající.
Celkem 462 představení, včetně 274 premiér, z toho 25 pro dospělé.
Autory Schweigstill, Rada, Čech, Průcha, Žemla, Habesbergerová, Rudlofff, Sojka, Stoklas, Schmoranz, Driml, Ptáček, Malík, výjimkou Cooper a Pocci. Vedle toho hráli Kopeckého, Klicperu, Jiráska, Kvapila, Mašínovou, nejčastěji pohádky.
V hledání nových cest upřednostňovali výtvarnou složku.
1930 25.1. Kabaret loutkového divadla sokolské župy Leštědské v Liberci.
Prosluli kabaretním představením v tradici Červené sedmy a J. Skupy, 17 kabaretních premiér (Durych, Pospíšil). Také podíl na uvádění operet, ceněna dramaturgie, hledající vedle klasické operety i málo hrané tituly, např. Píseň Fortuniova (Offenbach).
Pozornost vzbudili uvedením opery Kouzelná hlína, podle A. V. Valenty-Mělnického (1846-1892).
Účastnili se loutkářských výstav (Praha 1929, Turnov 1933), pořádali loutkářské kurzy (1930).
1938 hrou Dračí nevěsta (Habersbergerová) činnost skončila.
Před okupací 1938 loutky a knihovna převezeny do Turnova, Jos. Hanouskovi se zde ale nepodařilo pokračovat. Loutky rozprodány buď jednotlivě anebo jako soubor prodány Sokolu v Přepeřích.
Řada loutkářů z tohoto souboru skončila v koncentračních táborech.
Loutky řezbáře Vorla ze Sychrova.
Hrávalo se v Matiční škole nebo v České besedě, potom v hudební síni Národního domu, pro zájem až 3 odpolední představení.
1906 divadélko prodáno do Nymburka.
Nejznámějšími loutkáři před 1. světovou válkou byli Norbert Vintr, principál, a všestranný loutkář Hynek Vaňura.
Činnost loutkářů obnovena až po 1918.
Hráli učitelé a vojáci v kasárnách 44. pěšího pluku.
1925-1938 LD Sokola, zahájil ve staré nádražní restauraci, po 4 představeních začalo hrát ve školní místnosti dopravního úřadu.
U zrodu LD byli Jan Kögler, Josef Špaček, ing. Emil Pospíšil,
Emil Weiland, Josef Tauchman, Václav Sluka, Josef Hanousek, Karel Slezák a paní Weilandová, Hanousková, Fendrychová (hrála Kašpárka).
V sezoně 1926/27 přibyli noví členové, mezi nimi mj. Jan Durych. Dosavadní místnost pro divadlo nestačila svou kapacitou zájmu obecenstva, postavena samostatná scéna.
1927 otevřena nová dřevěná budova LD Menšinový dům v Tovární ulici (už neexistuje), zahájili hrou Král Ječmínek, režie E. Pospíšil.
Vedle Loun a Jaroměře třetí scéna se samostatnou loutkovou budovou v ČSR.
Hráli pro děti, později i pro dospělé.
Vrcholem sezony 1926/27 bylo nastudování Jiráskova Pana Johanese v režii Pospíšilově, scéně malíře Josefa Nastoupila, hlavní roli vytvořil Jan Durych. Část loutek byla prací řezbáře Josefa Chochola ml.
1929 pro loutkovou úpravu operety Orfeus v podsvětí navrhl výpravu Josef Durych (1898-1973, výtvarník, absolvent UMPRUM) společně s E. Pospíšilem.
Loutkové divadlo sokolské župy Ještědské
Velký úspěch s kabarety (konferenciéry Durych s Pospíšilem) i 1930 s operetním představením Giroflé - Giroflŕ (Ch. Lecocq). Protagonisty divadla h. a r. Jan Durych a E. Pospíšil. Výtvarníkem akad. malíř J. Nastoupil. Tvůrcem výprav pro kabaretní večery i Josef Durych, jenž pro soubopr navrh i hlavičku pro tiskoviny, plakátovou reklamní stojku a novoročenky.
Za rok 53 představení, později zájem dětí i dospělých prudce vzrostl, hrálo se odpoledne a večer. Význam zejména národně uvědomovací a kontakt dětí s českou kulturou. Vysoká umělecká úroveň a pravidelnost provozu přiváděly mezi obecenstvo i německé děti, Němci měli LD značně skromnější a nepravidelně hrající.
Celkem 462 představení, včetně 274 premiér, z toho 25 pro dospělé.
Autory Schweigstill, Rada, Čech, Průcha, Žemla, Habesbergerová, Rudlofff, Sojka, Stoklas, Schmoranz, Driml, Ptáček, Malík, výjimkou Cooper a Pocci. Vedle toho hráli Kopeckého, Klicperu, Jiráska, Kvapila, Mašínovou, nejčastěji pohádky.
V hledání nových cest upřednostňovali výtvarnou složku.
1930 25.1. Kabaret loutkového divadla sokolské župy Leštědské v Liberci.
Prosluli kabaretním představením v tradici Červené sedmy a J. Skupy, 17 kabaretních premiér (Durych, Pospíšil). Také podíl na uvádění operet, ceněna dramaturgie, hledající vedle klasické operety i málo hrané tituly, např. Píseň Fortuniova (Offenbach).
Pozornost vzbudili uvedením opery Kouzelná hlína, podle A. V. Valenty-Mělnického (1846-1892).
Účastnili se loutkářských výstav (Praha 1929, Turnov 1933), pořádali loutkářské kurzy (1930).
1938 hrou Dračí nevěsta (Habersbergerová) činnost skončila.
Před okupací 1938 loutky a knihovna převezeny do Turnova, Jos. Hanouskovi se zde ale nepodařilo pokračovat. Loutky rozprodány buď jednotlivě anebo jako soubor prodány Sokolu v Přepeřích.
Řada loutkářů z tohoto souboru skončila v koncentračních táborech.
Bibliografie:
DUBSKÁ, Alice: Loutkové divadlo Sokola. Heslo in: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů.Praha, DÚ 2000, s. 249.
JANÁČEK, Jiří: Amatérští loutkáři v Liberci 1918-1938. Liberec, Česká beseda 1988. 56 s. foto. kART.
KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. 1. díl A-L. Nucleus HK, 2005, s. 231.
MACHOŇ, J.: Kabaret loutkového divadla sokol. župy ještědské. Loutkář 1930/31, č. 7, s. 173.
Čs. loutkář 1963, č. 2, s. 45.
ZPRÁVY Z JINÝCH DIVADEL, Loutkář 1930, č. 7, s. 173.
DUBSKÁ, Alice: Loutkové divadlo Sokola. Heslo in: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů.Praha, DÚ 2000, s. 249.
JANÁČEK, Jiří: Amatérští loutkáři v Liberci 1918-1938. Liberec, Česká beseda 1988. 56 s. foto. kART.
KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. 1. díl A-L. Nucleus HK, 2005, s. 231.
MACHOŇ, J.: Kabaret loutkového divadla sokol. župy ještědské. Loutkář 1930/31, č. 7, s. 173.
Čs. loutkář 1963, č. 2, s. 45.
ZPRÁVY Z JINÝCH DIVADEL, Loutkář 1930, č. 7, s. 173.
Související Bibliografie
- ČESKÁ divadla. Encyklopedie divadelních souborů.
- ČESKOSLOVENSKÝ LOUTKÁŘ, 1951–1992
- Encyklopedie divadelních souborů
- JANÁČEK, Jiří: Amatérští loutkáři v Liberci 1918-1938
- KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950. I. a II. díl
Mapa působení souboru - Sokol, LD
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
