Osobnosti: LEDERER, Max, Jaroměř, ÚMDOČ

Datum narození: 17.10.1875
Místo narození: Heřmanův Městec
Datum úmrtí: 2.9.1937
Místo úmrtí: Česká Skalice

Studoval na gymnáziu v Hradci Králové.
1893 nastoupil jako výpravčí v Lysé nad Labem, posléze nastoupil v Trutnově,
1908 v Kojetíně na Moravě,
1913 přednosta železniční stanice ve Světlé nad Sázavou,
1918 po převratu přebíral nádraží ve Znojmě a zabíral tamější německé divadlo, které slavnostně otevřel první českou hrou - Maryšou bratří Mrštíků.
Od 1920 přednosta stanice v Jaroměři-Josefově, později inspektor ČSD.
Žil však především divadlem. Zprvu horlivě hrál, poté režíroval na domácí scéně a později, když už byly známy kvality jeho divadelní práce, i jinde.

Ochotnickému divadlu se věnoval od útlého dětství, ve všech místech svého působení věnoval veškerý volný čas ochotničení.
Za řadu let mnoho hrál a vytvořil mnoho rolí. Rád vzpomínal na Sedláka Zlatodvorského Birch-Pfeifferové. Hrál v Solnesovi, v Nížině, sekerníka v Lucerně, ve hře Domov a víra starého Rotta, ve Štolbově Vodním družstvu, Przybyszewského Pro štěstí, v Bernsteinově Zloději a mnoha jiných.
Všude působil jako herec a hlavně jako režisér.

1921 Max Lederer autorem nápadu a „spiritus agens“ plenérové hry „dramatu zástupů“ - uvedení hry místního autora Jana Stanislava Polického „Naše garda“- „reportážní hry“ o událostech ve městě Jaroměři v roce 1848 s dohrou v roce 1849. Podílelo se na něm 8 místních spolků, z nich 2 ochotnické: DO Sokola Vrchlický a dělnický Máj.
Vedle sólových herců se na provedení hry podílelo na 300 komparsistů.

Od 1923 byl místopředsedou Jiráskova okrsku ÚMDOČ,
od 1928 předsedou Jiráskova okrsku.


Režisér ochotnického spolku (vymýšlel i živé obrazy), improvizoval, organizoval společná vystoupení ochotníků z různých spolků,
1924
napsal knihu Za zrezivělými dráty.

Byl vyhledávaným řečníkem, přednášel o literatuře a dramatickém umění na nespočetných přednáškách i kurzech českých ochotnických divadelníků. Jeho erudice byla uznávaná. Tak se začal podílet i na aktivitách ÚMDOČ, nejprve jako okrskový režisér krajového Jiráskova náchodského okrsku, posléze jako jeho předseda. Zde pořádal velkorysé divadelní podniky a setkání divadelních ochotníků, inscenace v divadlech i na přírodních jevištích.
Skvělou pověst mu vynesla jeho představení v přírodě - Lucerna a Pan Johanes.
1930 pak mj. režie okrskového představení Posvátný plamen

Organizátor festivalů ochotnických divadelníků, podílel se na prosazení a založení Jiráskova Hronova.
Na scénu hronovského divadla s nejlepšími herci z řady ochotnických souborů uvedl velkolepé inscenace Jiráskových historických obrazů - Gera a husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, jako vrcholná představení prvních čtyř ročníků JH.
1931
1. Jiráskův Hronov. "Všichni čeští dramatikové mohou tu přijít ke slovu a všechna umění mohou tu ukovat kulturní národní sílu. Hudba, malířství, sochařství, drama občanské i veselohra mohou a mají tu každoročně předstoupit…"
Býval nazýván "Max maximus". (Rodr)

To už dávno byl čelným představitel ÚMDOČ, nejprve člen výkoného výboru ve funkci kulturního referenta a potom i místostarosty.
Byl také pilným divadelním publicistou.

1935
"Na počest 60. narozenin Maxe Lederera sehrál vzorný soubor ochotníků Jiráskova kraje 16.10. 1935 Šrámkovo Léto." Plakát. DNM: 217/61

1937 na Jiráskově Hronově ještě přednesl "skvělý řečnický projev", ale už ho velmi přenáhala těžká choroba.
Poté se ještě podílel na přípravách oslav Boženy Němcové v České Skalici, jejichž součástí měla být inscenace obrozenecké aktovky M. Markové-Nekolové Jiřinkový svatební ples Boženy Němcové, v níž měl hrát hostinského Steidlera, kmotra Barunčiných sourozenců. Při generální zkoušce padl mrtev.
Hra byla sehrána bez něho.

Bibliografie:
LEDERER, Max: Jiráskův Hronov. Tisk u příležitosti valné hromady Jiráskova okrsku, red. Jaro Moravec. Náchod 1931. DNM: 217/61

PROŠEK, Jaroslav: Max Lederer. (Okrsková galerie). In: Věstník Jiráskova okrsku, výstřižek 1930, DNM 217/61, kopie kART

RODR, Josef – ŠKOPEK, Jiří: Lidé hradeckého spektra 3. Hradec Králové, Balustráda 2002. Heslo Lederer, Max

S FRANTIŠKEM Černým do Jaroměře v roce 1921. (Podepsáno jk.) AS 1973, č. 4, s. 18.

VAŠATA, Ondřej: Max Lederer a kulturní život české menšiny v Trutnově. In: Příspěvky Muzea Podkrkonoší v Trutnově 3, Trutnov 2004, s. 28-43.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 92.

-Mc.- Max Lederer šedesátníkem. U nás, nezávislý demokratický týdeník Jiráskova kraje 1935, č.24. DNM: 217/61

PROŠEK, Jar.: Max Lederer pětapadesátníkem. In: Tisk u příležitosti valné hromady Jiráskova okrsku. Náchod 1931, red.Jaro Moravec. DNM: 217/61/Počátky Hronovů

Archivy:
DNM, i.č. 217/61:
Pozůstalost: (283 ks korespondence, 156 výstřižků, 25 plakátů, 171 plakátků, 139 div.programů, aj.)
Rozdělena do částí:
Hronov foto: Album fotografií Jaro Frice, postavy z představení Gera, foto Maxe Lederera aj. (odkazy v MČAD).
Počátky Hronovů: Publikace in BČAD II.
1.JH 1931: Kopie článků Maxe Lederera o 1.JH, čestná vstupenka na 1.JH, ohlas v tisku, dopis Jaroslava Kvapila o jeho účasti na 1.JH, dopis Leo Richtera z Rokycan o přípravě scénografie Gera, oběžníky ÚMDOČ připravující 1.JH, ÚMDOČ oznamuje dopisem 29.1.1931 schválení podniku JH, dopis Jaroislava Hilberta s omluvou neúčasti na 1.JH, dopis Jaroslava Kvapila potvrzující účast, dopis F.Hermana o přípravě resoluce 1.JH aj.
2. JH 1932: Publikace in BČAD II., ohlas v tisku, Manifest 2.JH,
3. JH 1933: Ohlas v tisku.
4. JH 1934: Plakát slav.představení vybraného ochotnictva ÚMDOČ: Jan Roháč
Plakát programový i ideový: Morava a Slezsko Jiráskovi, plakáty jednotlivých představení, hodnocení průběhu heslovitě (autor ? snad ML), Hronovský manifest, dopisy org. charakteru o účasti v představení Jana Roháče, hlavičkový papír JH, ohlas v tisku (přítomnost ministra školství a národní osvěty prof.dr.Krčmáře a jeho choti Míly Pačové, členky MDP, dopisy Jindř.Freiwalda 5.1.1934, 2.5.1934, Karla Stránského 8.9.1934.
5. JH 1935: Národní sbírka památce Jiráskově, pozvánka na V.JH, dopisy J.Freiwalda..
6. JH 1936: Resoluce VI.JH, kopie čl. Jindř. Freiwalda pro čas. Čs.divadlo, reagující na čl. F.Hermana: Ke kritice VI.JH, ohlas VI.JH v tisku.
7. JH 1937: Nárys vojenské účasti na VII.JH, kopie dopisů ML Karlu a Josefu Čapkovi, dopisy Karla Stránského s nabídkou 80% tantiem z uvedení jehio Jízdy v okrsku ve prospěch divadla, dopis J. Freiealda z 27.1.1937 s návrhy na program JH armádě. Korespondence v souvislosti s přípravou výstavy U nás, korespondence o dramatizaci Bratrstva, dopis Dr.Hanuše Jelínka z 9.2.1937 s protestem proti dramatizaci Bratrstva, text divadelní hry Bratrstvo “dle rovnomennej trilogie A. J. zpracovala Božena Reinerová, odb. učitelka, Lučenec. Dopis Karla Krpaty z 23.7.1937 o přípravách pardubických ochotníků na JH.