Texty: DRÁPALOVÁ, Irča: Amatérské divadlo v Hážovicích. Rkp. pro Databázi ČAD, leden 2008

Jak se začínalo. Amatérské divadlo v Hážovicích u Rožnova pod Radhoštěm.
Podle vyprávění mého otce Miloše Kulišťáka ( *1896 - 1970, spisovatel a národopisný pracovník.) Je pochovaný na Slavíně Valašského muzea. Také jeho bratra Ludvika z Hážovic. Do obce již na počátku 20 stol. přijížděli kočovní herci, ale to se začalo měnit po vystavění Zemědělské školy v Rožnově pod Radhoštěm . Prvním ředitelem v roce 1897 se stal Emanuel Vencl, který dobře vybral učitelský sbor. Zahradník Chvapil, nejen, že vybudoval u školy velkou vzornou zahradu, ale také jako divadelní ochotník začal s absolventy školy i místními obyvateli hrát divadlo v nedaleké zemědělské vesnici Hážovice v hospodě na Lipové, s povolením majitele p.Mizery, svépomocí upravit malý sál tak, že se zde postavilo provizorní jeviště, které se postupně s povolením majitele upravovalo. Po první světové válce bylo již dosti velké a podle možností na tu dobu dobře vybavené. Velkou zásluhu na této práci měl předseda Spolku absolventů Zemědělské školy v Rožnově zemědělec a divadelní ochotník z Rožnova Matěj Kopecký a místní občané. Od roku 1934 předsedou Miloš Kulišťák, hospodář školního statku. Divadlo hráli nejen absolventi, ochotníci z Hážovic, ale přicházeli i z okolních vesnic a také z nedalekého města Rožnova. Velká láska překonala mnoho překážek, nebylo dopravních prostředků ani telefonů a peněz.
Od roku 1913 do roku 1947 sehráli ochotníci 140 divadelních představení. Např. Pasekáři od F.S.Tůmy, Její pastorkyňa, Gazdina roba od G. Preissové, Maryša od bratří Mrštíků a jiné.
V roce 1925 je v nově vybudovaném muzeu lidových staveb v Rožnově p.R. velká národopisná slavnost, kterou vede Miloš Kulišťák a pomáhají jeho bratr Ludvik Kulišťák z Hážovic a učitel Cyril Mach z Hutiska. Hraje se také divadlo Pasekáři. Spoluúčinkují ochotníci z Hážovic. Dne 5.7.1926 jede velká krojovaná skupina nejen herců do Prahy a v divadle URANII v Praze VIII. sehráli Pasekáře od F.S. Tůmy.

Miloš Kulišťák napsal divadelní hru Bačova dcera (vyšla tiskem) a premiéra byla na jevišti v Hážovicích 9.4.1939. Také se hrála ve Státním divadle v Hradci Králové.
V roce 1931 jela národopisná družina Miloše Kulišťáka poprvé do rozhlasu v Moravské Ostravě vysílat jeho Valašskou svatbu (pro rozhlas napsal a sám nebo se svou družinou vystupoval 224 x).
Miloš Kulišťák v roce 1941 napsal podle románu Metoděje Jahna SELSKÝ PRÁH - stejnojmennou hru. První obsazení výbornými herci hážovské scény i hosty. Obě divadla se hodně hrály i na okolních scénách, ale na počátku 50tých let byla zakázána. Vystupovali zde sedláci a fojt.
Jako krajový poradce jede Miloš K. v roce 1943 do Prahy, kde Lucernafilm začíná natáčet film z Valašska podle Sousedíkova románu „Papradná nenaříká“ Děvčica z Beskyd. Tančí zde také národopisná skupina M. Kulišťáka. Režisér František Čáp, scénář Jan Drda. Herci M.Glázrová, J.Štěpníčková, V.Vojta, G.Nezval, T.Brzková. V Rožnově se promítal počátkem roku 1945. Mezi mým otcem a pracovníky filmu bylo pěkné přátelství a jsou zde písemné doklady. Také seznámení s dirigentem Václavem Talichem.

Po válce se v roce 1945 znovu s velkým elánem nacvičují hry, které po roce 1948 byly prověřeny. V roce 1951 velká oprava jeviště a hlediště. Do roku 1957 sehrála velká skupina již mladých 26 divadelních představení. Režii po válce ještě měli: Miloš Kulišťák, bratr Ludvik, jeho manželka Božena, dcera Jarmila, která pro divadlo napsala scénu Ševcův verpánek, synovec Rosťa Hlucháň, J.Podešva a další..
V březnu 1951 spolkové poměry neodpovídají dosud změněným podmínkám hospodářským a sociálním a politickým … náš spolkový život byl nově organizován ….. SČM, JZD.
Hrálo se dál. V roce 1952 Al. Jirásek: Otec, také Goldoniho Sluha dvou pánů. Režie Rosťa Hlucháň. Velký úspěch.
Majitel velkého domu pan Mizera prodává hospodu, divadelní sál i hospodářské budovy – Lipovou. Končí možnost hrát divadlo. Znovu se scházejí občané při různých příležitostech na návsi u staré zvonice a kříže a pamětníci vzpomínají.
Vzpomínala také Irča Drápalová při prohlížení velké kroniky písemností a hlavně fotografií, kterou udělal můj otec Miloš Kulišťák, kronikář Hážovic, Tylovic a také fotografickou Rožnova. Je dobře, že zůstaly aspoň fotografie.

Děkuji Vám, že jste se ujali této krásné, ale náročné práce. My pamětníci odcházíme, ale to krásné, i když někdy těžce vykoupené, zůstává.
Srdečně Vás zdraví Irča Drápalová – Kulišťáková
Pivovarská 27
756 61 Rožnov pod Radhoštěm tel 571 654 647

28.1.2008