Soubory: Sokol, LD / LS Záv. klubu Mira / Dům kultury a vzdělávání / Permoník, MěKS

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1908
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 198x
Působení: 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x, 198x

Od poč. 20. stol. loutková scéna Sokola Kutná Hora.

1908 koupili členové kutnohorského Sokola loutkové divadlo vnučky Matěje Kopeckého, Arnošty Kopecké-Kriegerové.
Josef Šlejman, který následně zaštítil provozování divadla, z něj věnoval výtěžky jednotám v pohraničí.

Zájem o loutkové divadlo však brzy upadl, načež Sokol hrál pouze příležitostně na přenosné scéně až do 20. let 20. století, kdy Josef Kvíčala mladší půjčil Sokolu rodinné loutkové divadlo, díky němuž bylo možno hrát téměř každou neděli.

1920 LS Sokola, Alšovo divadélko. Původně se hrálo s loutkami 25cm vysokými. Na podzim začala pravidelná týdenní periodicita vystoupení.

1920 - 4. 12. - sokolské LD zahájilo pravidelnou činnost hrou Bohumíra Valenty Domov. Představení se konala v zasedací síni tzv. staré sokolovny.
Prvními členy divadla byli Václav Ptáček, Josef Kvíčala, Jan Fiala, Julie Tichá, Bedřich Černý či Marie Krupičková, prvním principálem byl František Hutař. František Hýbl se ujal role Kašpárka.

1921 Jan Česal (1890-1961), dekorační malíř z Kutné Hory, namaloval pro divadélko loutkové dekorace.

1922/23 vybudoval a namaloval proscénium, oponu a dekorace středoškolský profesor František Nachtigal.

1926-1931 působil v souboru Josef Smolík (nar. 1885), zaměstnanec berní správy v Kutné Hoře. Navrhoval a realizoval loutky a dekorace.

1928 přebral roli Kašpárka po zemřelém Fr. Hýblovi Fr. Haták. Novým členem i dekorační malíř a výrobce loutek Smolík.

1929 založen v rámci kutnohorské sokolské jednoty loutkářský odbor, LD tak získalo pevný organizační rámec. V té době už ho vedle Václava Ptáčka vedl obětavý Karel Povolný (v souboru pak obětavě působil prakticky půlstoletí).

Od 1930 každoročně rostl počet členů, zvyšovala se návštěvnost, rostl počet her, zkvalitňoval repertoár. Scéna patříla k nejvýznamnějším LD v republice.

1930 účastnilo se jako divadlo venkovské mimo soutěž ve 2. ročníku Sokolské soutěže LD v Praze v nižší tj. méně náročné části. - "V nižším oddělení se hráli Vystěhovalci jednou, Tvrdohlavá žena dvakrát a Princezna Včelka šestkrát. Z dosažitelných 50 bodů jich získala Kutná Hora (mimo soutěž) 49,25 " (Stýblová). Bylo to ovšem nejvíc bodů ze všech divadélek v této části soutěže.

1937 se stal předsedou Loutkářského odboru Sokola Karel Povolný.

1920-1941 soubor hrál průměrně 18 představení ročně, 108 diváků na představení.

1941 zákaz činnosti Sokola, tím i loutkářské scény, inventář divadélka byl zapečetěn, sálek ve staré sokolovně uzavřen.

1945 - již v červnu byl polozničený inventář opraven a obnoven.
1945 - 28. 10. - ještě před oficiální obnovou Loutkového odboru TJ Sokol - sehráno slavnostní představení Zlaté srdce.
V novém výboru předsedou prof. gymnázia Lad. Znojemský, šéfem výpravy Herout, dramaturgem a knihovníkem Havlík.
Zahájil hrou Fištron.

1945 - jubileum 25 let činnosti dokumentováno 16.-21.12. výstavou.
Do souboru se po válečném přerušení vrátilo pouze 5 členů ze 20, brzy se ale našli noví, zdatní a obětaví.
Rozsáhlá rekonstrukce divadla podle plánů Michala Szingerta, kandidáta inženýrství a zapáleného člena souboru.
1946 uvedeno 9 premiér, změna repertoáru, 1-2x ročně večerní hry pro dospělé, kromě toho
1946 prvního loutkářského sjezdu v Praze se zúčastnila většina členů loutkářského odboru.
Od 1947 soubor navazující na předválečnou činnost sokolského loutkového divadla pokračoval v nově vybudovaném divadle v tzv. staré sokolovně.
1948 Sletová soutěž LS Sokola: marionetová inscenace (1. místo ze 650 zúčastněných jednot).
1949 V. Cinybulk: Ostrov splněných přání, výprava Č. Pechr. Poprvé účast na IX. Tylově Kutné Hoře.
1949 bratří Čapkové: Ze života hmyzu, úprava a režie L. Znojemský, scéna a návrh loutek Čestmír Pechr. Soubor hostoval s touto hrou v březnu 1950 na scéně sokolského loutkového divadla v Praze-Libni.
Koncem 40. a zač. 50. let LD patřilo ke špičkovým amatérským kolektivům.


1951 zemřel Václav Ptáček, vůdčí osobnost souboru; soubor se stal součástí ZK ROH Mira, což znamenalo značné zlepšení ekonomické situace souboru ve prospěch vylepšování technického zařízení i rozšiřování fundusu.

1951 LS ZK Mira - Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, r. Ladislav Znojemský, scénografie Čestmír Pechr, účast na 1. LCH.

50. léta, inscenace pro děti 3x týdně, také večerní programy pro dospělé. Soubor měl kolem 50 členů a dostal se na vysokou úroveň - patřil k předním amatérským scénám v ČSR.
Vedoucím souboru a režisérem prof. L. Znojemský, výtvarníkem Čestmír Pechr, začínal jako student gymnázia, později výtvarník ND v Bratislavě. dále historik umění PhDr. Jar. Herout a zkušený Michal Szingert. K výborným recitátorům (mluvičům) mpatřili manželé Květa a Karel Weidenhoferovi a pozdější profesionální herci Rudolf Jelínek a Alfred Strejček. Soubor měl i dostatek mladého dorostu z řad studentů gymnázia.
Uvedena mj. Jiráskova Lucerna, Tylův Strakonický dudák, Zeyerův Radúz a Mahulena, bří Čapků Ze života hmyzu. Večerní představení pro dospělé mívala i několik repríz.

1952 Zástupce souboru byl členem Výrobní komise pro loutky v Praze.

1952 - Mira a Týnec nad Labem, ČSM, Den loutkářů. Účast na II. Podlipanské hry, Poděbrady.

1953 zájezdy do 17 míst, hráli pro cca 2500 diváků. Na repertoáru např. Zlatovláska, Čarovné květiny (Lukeš), Mirek mezi broučky (podle J. Skupy a F. Weniga Hurvínek mezi broučky), Míček Flíček (Malík), Šuki a Muki (Driml). Do okolí Kutné Hory zajížděla maňásková scénka.

1954 LS ZK Mira, L. Znojemský: Ukradené slunce (dramatizace podle pohádky J. Wolkra O milionáři, který ukradl slunce), výprava Čestmír Pechr, úspěšná inscenace, 1954 1. místo v soutěži LUT. 1955 účast na CP LCH.

1954 - LS ZK Mira, bratří Čapkové: Ze života hmyzu, úprava a režie L. Znojemský, scénografie Čestmír Pechr, Michal Singert. Účast na KP LUT, Kutná Hora (hráno 30.4. před porotou v ZK Závodů 9. května v Praze).

Do 1954 82 představení pro cca 7500 diváků.
Do jubilejního roku 1955 nastudováno 20 her pro dospělé, kromě toho vypraveno až 100 her pro děti - do 1951 - po 1 týdně.

1955 - LS ZK Mira, bratří Čapkové: Ze života hmyzu, úprava L. Znojemský. Účast na KP LUT, Kutná Hora.

1955 - LS ZK Mira, dramatizace podle pohádky J. Wolkra O milionáři, který ukradl slunce: Ukradené slunce, úprava a režie L. Znojemský. Účast na KP LUT, Kutná Hora (hráno 30.4. před porotou v ZK Závodů 9. května v Praze).

1957 soubor stále vyvíjel činnost, nicméně budova staré sokolovny přešla do rukou nového zřizovatele - sportovního klubu Dynamo, který chtěl celou budovu pro sebe a prakticky souboru činnost znemožňoval.

1960 byl soubor nucen opustit dosavadní působiště, přešel pod Dům kultury a vzdělávání v Kutné Hoře, měl však problémy s hledáním působiště.
1960 - březen - poslední představení Kainarovy Zlatovlásky.

1945-1960 průměrně 61 představení ročně, 103 diváků (1947 – 115 představení).

1966 Tyl: Drahomíra a její synové.
Od 1968 nová specializovaná scéna pro loutkové divadlo v prostorách Tylova divadla, možnost náročných inscenací. Otevřena v prosinci Kainarovou Zlatovláskou.
1968-1982 průměrně 24 představení ročně, 97 diváků, 2 premiéry ročně, reprízovanost 9x.

Od 1969 soubor garantem přehlídky Kutnohorské loutkářské dny, každoročně v podzimních měsících.

1969 25 představení, Sůl nad zlato, účast a ocenění na krajské přehlídce Loutkářské Hořovice.

V 70. letech užíván název LS Permoník, součást Městského kulturního střediska.

V 80. letech vedoucím Jar. Kment, soubor pracoval do druhé poloviny 80. let.
------------

1971 - LSc MěKS, Z. Skořepa: O koníčku, který ztratil barvy. Účast na KP Třebíčské loutkřské jaro.1971 - LSc MěKS, Jaroslav Kment: Čertimlýn, r. Jaroslav Kment, Ladislav Znojemský, účast na 20. LCH.
1972 - V. Šmejkal: Lásky hra ošidná; V. Cinybulk: Pyramus a Thisbe. Účast na KP Třebíčské loutkářské jaro.
1974 - O. Augusta: Taškáři. Účast na KP Třebíčské loutkářské jaro.
1974 - dle pohádky J. Wolkra: Ukradené slunce. Účast na ObP Kutnohorské loutkářské dny. (Uvedeno k 50. výročí úmrtí Jiřího Wolkera.)
1975 - J. Pehr: Bubáci. Účast na KP Třebíčské loutkářské jaro.
1976 - Milena Marková: Ďáblův most, režie Lad. Znojemský, výprava P. Vacek, hudba O. Milota, účast na 25. LCH.
1976 - účast na ObP Kutnohorské loutkářské dny.
1976 - J. Kainar: Zlatovláska a pro dospělé Tři aktovky (H. Ch. Andersena, A. P. Čechova a J. Pehra). Účast na ObP Tylova Kutná Hora.
1977 - Boris Šlechta, též režie, výprava a hudba: Dlouhou cestou do pohádky a tou krátkou zase zpátky, účast na na KP LH, poté na LCH.
1977 - Josef Čapek: Jak pejsek s kočičkou hospodařili, účast na ObP Kutnohorské loutkářské dny.
1979 - Bartošovu pohádku dramatizoval L. Znojemský: Zlatá růže, r. L. Znojemský, KP Hořovice.
1981 - Šípková Růženka, účast na KP Loutkářské Hořovice.
1984 - Josef Kainar: Zlatovláska, KP v Hořovicích.

Bibliografie:
HARTMAN, Zdeněk: Dvacet loutkářských setkání v Třebíči. Třebíč, OKS 1986, 37 s.

HK. Hořovice 1979 aneb Jak dál? Čs. loutkář 1979, č. 5, s. 112.

JELÍNEK, Z.: Padesát let loutkové scény v Kutné Hoře. Československý loutkář 1970, č. 12, s. 238-239.

j.k.: Kutnohorští loutkáři v Praze, Loutková scéna 6, 1949/50, s. 134.

KNÍŽÁK, Milan: Ecyklopedie výtvarníků loutkového divadla. 1. díl A-L. Nucleus HK 2005, s. 181, díl II., s. 641, 843.

Kutná Hora, Kutnohorské loutkářské dny 1974 - napsáno pro Svobodu. Viz obrázky.

Kutná Hora, 12. Kutnohorské loutkářské dny 1980 - plakát vydaný u příležitosti 60 let amatérského loutkářství v Kutné Hoře. Viz Obrázky.

L. Z.: Šedesát let loutkářství v Kutné Hoře, Čs. loutkář 31, 1981.

MATOUŠEK, Mirko: Tři desítky loutkářských jar v Třebíči. Třebíč, MěKS 1996, 28 s.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 409-412.

NOVÁK, Jan: Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR. Olomouc 1983, s. 28n.

NOVÁK, Pavel - NOVÁKOVÁ, Drahomíra: 140 let Sokola v Kutné Hoře. Kutná Hora, Sokol Kutná Hora 2002.

nesign.: Jak jsme pracovali, Československý Loutkář 4, 1954, s. 233.

nesign.: O loutkovém divadle v Kutné Hoře, Čs. loutkář 13, 1963, s. 66n.

PÍRKO, J.: Loutkové divadlo kutnohorského Sokola. Kutnohorský kraj 12. 4. 1946, s. 2.

PTÁČEK, Václav. O loutkářích v Kutné Hoře. Krásné město 1949, roč. VIII, č. 4, s. 39-40.

PŘEHLÍDKA ve znamení bestselerů. Čsl. 1975, č. 6, s. 160.

RICHTER, Luděk: 50 Loutkářských Chrudimí. Vývoj českého loutkového divadla v zrcadle festivalu. Praha, DDS a IPOS-ARTAMA 2001, s. 100, 103.

SCHUBERTOVÁ, Lenka: Loutková scéna TJ Sokol Kutná Hora. Loutkářský soubor Permoník. Magisterská diplomová práce. Brno, FF MU, Kabinet divadelních studií 2011.

TŘEBÍČSKÉ loutkářské jaro. ČsL. 1970, č. 6, s. 111.

VIII. TŘEBÍČSKÉ loutkářské jaro. Čsl. 1974, č. 7, s. 156.

(Vd a lg): O jedné přehlídce a ledačems jiném. Čs. loutkář 1984, č. 6, s. 126 - 127.

ZE ŽIVOTA našich souborů. Čs. loutkář 1957, č. 11, s. 262.

Archivy:
Loutkářská kronika Sokola.

Všeodborový archiv Českomoravské konfederace odborových svazů, Praha:
Rok 1953, Kart. 142, inv. č. 126/4 (1952 Zástupce LS ZK MIRA byl členem Výrobní komise pro loutky v Praze.).

Mapa působení souboru - Sokol, LD / LS Záv. klubu Mira / Dům kultury a vzdělávání / Permoník, MěKS

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.