Databáze českého amatérského divadla
Osobnosti: NOVÁKOVÁ, Ivana, Pardubice
Datum narození: 28.5.1946
Datum úmrtí: 3.5.2013
Datum úmrtí: 3.5.2013
Ivana Nováková, rozená Šeflová
28. 5. 1946 - 3. 5. 2013
Jako osmnáctiletá přišla do nově založeného divadelního souboru KD ROH Dukla Pardubice, které bylo zaměřeno na práci s dětmi. Již v jeho první pohádce O slunečníku, Měsíčníku a Větrníku působila jako inspicient. Sice se zpočátku projevovala herecky (poprvé v roce 1965 v Čapkových Apokryfech), ale stále víc ji to táhlo k režírování – a tak
první její režií v roce 1968 byla pohádka Čáry máry fuk – a s ní i první místo v okresní soutěži. V témže roce dochází k osudovému setkání s novým členem souboru; Ivana Šeflová se stává doživotní partnerkou Václava Nováka: on herec – ona na postu režiséra. Oba spolu vytvořili nerozlučnou dvojici a v tomto propojení se dokázali celá léta vzájemně doplňovat.
Významný zlom v její práci nastal v roce 1978, kdy se souborem Mladé divadlo při KD ROH Dukla nastudovala hru Grigorije Gorina Thyl Ulenspiegel. Stala se jedinou režisérkou souboru, začala spolupracovat s dramaturgyní Východočeského divadla, Helenou Beránkovou, a soubor pod její taktovkou dosáhl mnoha úspěchů.
Následovaly hry Ostrov Dynamit (zde i hrála), Jak se čerti ženili, Julie umírá každou noc, Hrátky s čertem, Četr a švec, Ženský boj, Řádná holka (i zde také hrála), Ostře sledované vlaky (účast na 55. Jiráskově Hronově), Vánoční lidová hra se zpěvy (spolupráce se skupinou Trdlo), Možná přijde i revizor, Rozmarné léto, Princezna T., Kdopak by se vlka bál.
Po „sametové revoluci“ se soubor rozpadl a nastala prodleva až do roku 2000, kdy svou činnost zahájilo pardubické Divadlo Exil. U jeho zrodu se sešla řada zkušených ochotníků, mezi nimi také Ivana s manželem. „Doslova jsem ji dotáhla, ať nenechává zahálet své zkušenosti s divadlem a předává je dál,“ vzpomíná členka Jiřina Mejzlíková. Nenechala. Jako vstupní inscenaci uvedla úspěšnou pohádku O líných strašidlech, která byla na repertoáru pro děti několik let, vedle jiných. Herci na ni vzpomínají jako na režisérku, která měla „čich“ na hry, kde byly role přesně šity na herce, které si do inscenace vybírala. Byla poctivá v přípravě inscenací a dovedla s herci pracovat.
V roce 2014 byl Ivaně Novákové udělen Zlatý odznak J. K. Tyla.
Nominovalo Volné sdružení východočeských divadelníků - in memoriam.
Formulace ocenění:
za celoživotní významné režijní a dramaturgické působení v amatérském divadle v Pardubicích.
Výčet výrazných inscenací v její režii v Exilu:
2000 - Vladimír Čort: O líných strašidlech, r. Ivana Nováková. Účast Erbenův Miletín. Účast na KP Dospělí dětem, Havlíčkův Brod 2002.
2001
Veselá skleróza, režie Ivana Nováková
Aldo Nicolaj: Zralé víno aneb tři tamboři, režie Ivana Nováková, účast KP ČK 2002.
Arnošt Goldflam: Biletářka, r. Ivana Nováková, hraje: Zdena Procházková. Doporučení do programu Celostátní přehlídky divadla jednoho herce 2003. Účast Štronzo 2002.
2003.
Jiří Císler: Brejle, r. Ivana Nováková, hrají Petr Kouba a Jitka Janebová. Účast KP ČK 2003, KP Štronzo 2003 - Vítěz přehlídky. Nominace na NP jednoaktových her.
Jan Drda: Hrátky s čertem, r. Ivana Nováková
Donald Churchill: Natěrač, r. Ivana Nováková
2004 - Edward Albee: Kdo se bojí Virginie Woolfové (Kdopak by se kavky bál), r. Ivana Nováková. Plánovaná účast na KP ČK 2005 se nerealizovala.
2005
William Norfolk: Pomsta karamby L., r. Ivana Nováková. Účast na Léto na dlani, Mladá Boleslav. Účast KP Lomnice nad Popelkou 2007.
Jiří Císler: BREJLE, obnovená premiéra, r. I. Nováková
2007 - Fan Vavřincová: Taková normální rodinka, r. Ivana Nováková
2009 - Vladislav Vančura: Rozmarné léto, r. Ivana Nováková, výprava, realizace scény: Aleš Dvořák. Premiéra: 9. května 2009. Účast na KP Zlom vaz, Česká Třebová 2010.
2010 - John Patrick: Hledá se manžel pro Opalu, režie Ivana Nováková. Premiéra 23. října 2010
2012 - Donald Churchill: Chvilková slabost, režie: Ivana Nováková. Premiéra: 28. dubna 2012 v Exil. Účast na KP Červený Kostelec 2014 - čestné uznání Lucii Haškové za scénu a kostýmy.
Poslední představení, na kterém se – jako v mnoha předchozích – úspěšně podílel její manžel Václav.
28. 5. 1946 - 3. 5. 2013
Jako osmnáctiletá přišla do nově založeného divadelního souboru KD ROH Dukla Pardubice, které bylo zaměřeno na práci s dětmi. Již v jeho první pohádce O slunečníku, Měsíčníku a Větrníku působila jako inspicient. Sice se zpočátku projevovala herecky (poprvé v roce 1965 v Čapkových Apokryfech), ale stále víc ji to táhlo k režírování – a tak
první její režií v roce 1968 byla pohádka Čáry máry fuk – a s ní i první místo v okresní soutěži. V témže roce dochází k osudovému setkání s novým členem souboru; Ivana Šeflová se stává doživotní partnerkou Václava Nováka: on herec – ona na postu režiséra. Oba spolu vytvořili nerozlučnou dvojici a v tomto propojení se dokázali celá léta vzájemně doplňovat.
Významný zlom v její práci nastal v roce 1978, kdy se souborem Mladé divadlo při KD ROH Dukla nastudovala hru Grigorije Gorina Thyl Ulenspiegel. Stala se jedinou režisérkou souboru, začala spolupracovat s dramaturgyní Východočeského divadla, Helenou Beránkovou, a soubor pod její taktovkou dosáhl mnoha úspěchů.
Následovaly hry Ostrov Dynamit (zde i hrála), Jak se čerti ženili, Julie umírá každou noc, Hrátky s čertem, Četr a švec, Ženský boj, Řádná holka (i zde také hrála), Ostře sledované vlaky (účast na 55. Jiráskově Hronově), Vánoční lidová hra se zpěvy (spolupráce se skupinou Trdlo), Možná přijde i revizor, Rozmarné léto, Princezna T., Kdopak by se vlka bál.
Po „sametové revoluci“ se soubor rozpadl a nastala prodleva až do roku 2000, kdy svou činnost zahájilo pardubické Divadlo Exil. U jeho zrodu se sešla řada zkušených ochotníků, mezi nimi také Ivana s manželem. „Doslova jsem ji dotáhla, ať nenechává zahálet své zkušenosti s divadlem a předává je dál,“ vzpomíná členka Jiřina Mejzlíková. Nenechala. Jako vstupní inscenaci uvedla úspěšnou pohádku O líných strašidlech, která byla na repertoáru pro děti několik let, vedle jiných. Herci na ni vzpomínají jako na režisérku, která měla „čich“ na hry, kde byly role přesně šity na herce, které si do inscenace vybírala. Byla poctivá v přípravě inscenací a dovedla s herci pracovat.
V roce 2014 byl Ivaně Novákové udělen Zlatý odznak J. K. Tyla.
Nominovalo Volné sdružení východočeských divadelníků - in memoriam.
Formulace ocenění:
za celoživotní významné režijní a dramaturgické působení v amatérském divadle v Pardubicích.
Výčet výrazných inscenací v její režii v Exilu:
2000 - Vladimír Čort: O líných strašidlech, r. Ivana Nováková. Účast Erbenův Miletín. Účast na KP Dospělí dětem, Havlíčkův Brod 2002.
2001
Veselá skleróza, režie Ivana Nováková
Aldo Nicolaj: Zralé víno aneb tři tamboři, režie Ivana Nováková, účast KP ČK 2002.
Arnošt Goldflam: Biletářka, r. Ivana Nováková, hraje: Zdena Procházková. Doporučení do programu Celostátní přehlídky divadla jednoho herce 2003. Účast Štronzo 2002.
2003.
Jiří Císler: Brejle, r. Ivana Nováková, hrají Petr Kouba a Jitka Janebová. Účast KP ČK 2003, KP Štronzo 2003 - Vítěz přehlídky. Nominace na NP jednoaktových her.
Jan Drda: Hrátky s čertem, r. Ivana Nováková
Donald Churchill: Natěrač, r. Ivana Nováková
2004 - Edward Albee: Kdo se bojí Virginie Woolfové (Kdopak by se kavky bál), r. Ivana Nováková. Plánovaná účast na KP ČK 2005 se nerealizovala.
2005
William Norfolk: Pomsta karamby L., r. Ivana Nováková. Účast na Léto na dlani, Mladá Boleslav. Účast KP Lomnice nad Popelkou 2007.
Jiří Císler: BREJLE, obnovená premiéra, r. I. Nováková
2007 - Fan Vavřincová: Taková normální rodinka, r. Ivana Nováková
2009 - Vladislav Vančura: Rozmarné léto, r. Ivana Nováková, výprava, realizace scény: Aleš Dvořák. Premiéra: 9. května 2009. Účast na KP Zlom vaz, Česká Třebová 2010.
2010 - John Patrick: Hledá se manžel pro Opalu, režie Ivana Nováková. Premiéra 23. října 2010
2012 - Donald Churchill: Chvilková slabost, režie: Ivana Nováková. Premiéra: 28. dubna 2012 v Exil. Účast na KP Červený Kostelec 2014 - čestné uznání Lucii Haškové za scénu a kostýmy.
Poslední představení, na kterém se – jako v mnoha předchozích – úspěšně podílel její manžel Václav.
Bibliografie:
Amatérská scéna 1984, č. 10, obálka; 1985 č. 9, s. 10 - rozhovor
Návrh VSVD.
Pardubice, Exil, Taková normální rodinka si našla Exil! Pardubický deník, 14. 11. 2007, http://pardubicky.denik.cz/kultura_region/rodinka_20071114.html (viz Texty)
Amatérská scéna 1984, č. 10, obálka; 1985 č. 9, s. 10 - rozhovor
Návrh VSVD.
Pardubice, Exil, Taková normální rodinka si našla Exil! Pardubický deník, 14. 11. 2007, http://pardubicky.denik.cz/kultura_region/rodinka_20071114.html (viz Texty)
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
