Geografické celky: Jaroměřice nad Rokytnou

Nižší geografické ceky

• Ratibořice

Typ geografického celku: Obec
Okres: Třebíč
Nadřazený celek: Vysočina

První zpráva: 1865

V 18. stol. významné centrum hudebního divadelnictví v českých zemích.
1722 se začalo stavět divadlo na zámku J. A. Questenberka. 1728 Dubraviovo sepolcro, oratorium nebo jevištní operní provedení, pro členy zámecké rodiny. (Taneční mistr Jan Křtitel Danese, když vypuzen, po Vídni vykládal, že na ty hraběcí opery chodí “jen prasečkáři a sedláci”. Hrabě Questenberk chodíval po městečku, klepal hůlkou na okna a vybízel usedlíky, aby přišli do divadla.)
Divadlo zámecké, šlechtické, ale herci a zpěváci místní lidé, diváci rovněž.
Hrálo se i česky.
Vedle opery, baletu a činohry se zde provozovalo loutkové divadlo - pořízeno 1724.
Kromě stálé divadelní budovy existovalo i zahradní divadlo.
Záznamy o činnosti zámeckého divadla jsou do pol. 18. stol.
Zámecký kapelník František Václav Míča (1694-1744, autor oper, velikonočních oratorií a kantát) zde 1730 uvedl italsky a česky svou operu O původu Jaroměřic, ta se stala významným momentem ve vývoji české hudby. Libreto místní děkan Dubravius. Do formy tehdejší italské opery Míča vložil svěží český lidový humor, lidovou melodiku a rytmus.
(Podrobněji viz Obrázky - citace Bartušek.)
(Plichta, Alois: O životě a umění. Listy z jaroměřické kroniky 1700-1752. Brno - Jaroměřice 1974.)
-----------------------------------------------------

1865 Čtenářsko-pěvecký spolek Jaromír
1897 Divadelní aktivity studujících v Jaroměřicích (Při piketu, Telegram).
1898 Spolek odborných sdružení Svornost, hrál celkem pravidelně,
1898-1908 21 titulů.

Od 1910 DTJ,
1910-1924 32 představení.

Vedle těchto spolků s bohatou činností též
Sokol,
Besídka učňů,
Spolek kožedělníků,
Národně sociální jednota Svatopluk Čech,
Jednota sv. Josefa,
Volné sdružení ochotníků,
Jednota Orla,
DO čs. socialistů,
Čs. soc. dem. strana dělnická a KSČ.

Jednota sv. Josefa 1936-1947 23 inscenací, z toho 5 hrály děti a mládež.

1960-1976 hrály DS Sokol, OB a ZŠ.
1967 1x Sokol a
1969-1973 DS OB.
DDS ZŠ vystupoval začátkem 70. let, 1985-1989.

DDS MěKS 1993 a 1995.

DS dospělých 1998 Maribel a podivná rodina (Mihura).

xxxxx
Loutkové divadlo
LD již za 1. republiky, hrálo se na faře, v přízemí tělocvičny Orla v zimních měsících každou neděli. Později přesídlilo do Ld.

1946 - Boňov, část obce Jaroměřice nad Rokytnou.
Boňov má sotva 200 obyvatel, ale je v něm čilý ruch.
Pěvecký kroužek je známý svou úspěšnou činností v místě i okolí. Ochotníci hrají vhodné hry, jež jsou vždy pečlivě provedeny. Poslední veselohra se zpěvy byla hrána třikrát. K vybavení jeviště přispěla nyní rozvodná deska s reostaty a reflektory. Obecná škola má promítací přístroj na úzký film, dále má k dispozici skioptikon, loutkové divadlo a rozhlasový zesilovač. Zařízení byla pořízena z výtěžku divadelních, pěveckých a filmových představení.
Naše demokracie 13.1.1946

1947 - Boňovští ochotníci zahráli v neděli 9. března zpěvohru "Hvězdy nad přívozem". Tato zpěvní veselohra byla po stránce pěvecké, herecké i hudební tak pěkně provedena, že překvapila všechny návštěvníky. Největší zásluhu o úspěch má pan řídící učitel Dressler. Hru doprovázel orchestr pana Vondráška z Jaroměřic.
Naše demokracie 14.3.1947

1948 - V neděli 18. ledna 1948 sehráli na jevišti Lidového domu v Jaroměřicích nad Rok. školní děti z Boňova a několik boňovských ochotníků pod vedením řídícího učitele J. Dreslera dětskou divadelní hru "Statečný Karlík".
Naše demokracie 23.1.1948

Po 1948 LD pod hlavičkou Svazu invalidů, hrálo se v sále zámku 1-2x ročně.
1960-1967 25 inscenací,
1972-1973 4 inscenace,
1996-1998 8 inscenací.

1989 obnovila v LD činnost Jednota sv. Josefa. Postavila scénu, opravila loutky a kulisy.

1977 LS Srdíčko.
Od 1996 pohádky pro děti.
1996-2000 14 pohádek, většinou 3 reprízy.

Bibliografie:
BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 252-253.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 25, 373, 376.

DĚJINY města Jaroměřic a okolí. Třebíč 1994. 1. díl: Hudba a divadlo,
s. 162-163, 2. díl: Repertoár 1702-1751, s. 436-449.

DVOŘÁKOVÁ, J.: František Václav Míča a jaroměřická zámecká hudební kultura. Jaroměřice nad Rokytnou 1994.

HELFERT, Valadimír: Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte J. A. Questenberka. Praha 1916. Rozpravy ČAVU.

HELFERT, Vladimír: Hudba na jaroměřickém zámku. František Míča 1696-1745. Praha 1924. Rozpravy ČAVU.

INFORMACE pro MČAD dle Terezie Ryglové:

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl II. Sály, s. 196.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. Díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 315.

PLICHTA, Alois (uspoř.): O životě a umění. Listy z jaroměřické kroniky 1700-1752. Brno - Jaroměřice 1974.

PÖMERL,Jan: Zámecká divadla v Čechách a na Moravě. Divadelní revue 1992, č. 4, s. 6.

ŠTĚPÁNKOVÁ, Stáňa: Soubor informací o ochotnickém divadle v obcích okresu Třebíč. Rkp. pro MČAD 1998. 28 s. Viz Místa/Okresy/Třebíč/Texty.

Z HISTORIE loutkového divadla k současnosti. Zpravodaj Jaroměřice na Rokytnou 2000, č. 4, s. 5-6.

Archivy:
Třebíč, MěKS: Dok.

Třebíč, Státní okresní archiv:
Fond OÚ Moravské Budějovice, i. č. 308 N, kart. 84-99.
Plakáty 1914-1915

Mapa - Jaroměřice nad Rokytnou

Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolí (testovací provoz)