EXNAROVÁ, Alena: Průvodce po představeních Divadelního Děčína a Divadelní Třebíče 2007 - Zabiják Joe. AS 2007, č. 3, s. 29.

Bílinské divadelní minimum z Bíliny se představilo s inscenací hry Tracyho Lettse Zabiják Joe. Je to groteskní černá komedie s detektivními prvky, která je řemeslně dobře napsána, všechny postavy jsou výrazné a každá má své tajemství, které se odkrývá postupně a v předloze zůstává nedořečeno, což skýtá možnosti různého výkladu. Základním problémem inscenace je nepochopení žánru Lettsovy předlohy, jak o tom svědčí i článek v programu ke hře. Hra rozhodně není cool dramatikou a je omylem hrát ji civilně jako moralitu o obecně krutém světě. Některé situace ve hře jsou pak nezdůvodnitelné. Pokud jde o interpretaci postav, můžeme přijmout Chrise (Michal Chalupný), který je veden v uvěřitelné poloze. Problém ale nastává v interpretaci Vicky (Kateřina Drábková – je vyložena jako v podstatě nevinná infantilní dívka, která ale poněkud nepochopitelně neprochází proměnou, když se díky Joeovi stává ženou. A nevinná být nemůže – vždyť vraždu maminky bere jako samozřejmost. Otec (Karel Jakoubě), který je ve hře posazen jako prázdný člověk zírající jen na televizi, a tak jsou například zdůvodněny jeho apatické reakce, když se dozvídá o nevěře Sharly. V inscenaci jeho bezduchost a vyprázdněnost není nikterak zdůvodněna. Postava Sharly (Anna Šteflová) je proti původní předloze věkově trochu posunutá, ale v inscenaci se s touto skutečností už ve výkladu nepracuje. Joe (Jiří Schamberger) zpočátku působí svým typem poměrně jemně, ale tvrďáka v závěru hry pak zahraje. Inscenace souboru z Bíliny sice jako celek drží pohromadě, ale především díky tomu, že jsou situace autorem dobře napsané. Vzhledem k mylnému žánrovému uchopení však postrádá paradoxy, na nichž je předloha založena a v nichž je hloubka předlohy i její zábavnost. A tak především závěrečný paradox, že vlastně jediný, kdo se dokáže zachovat jako člověk, je zabiják Joe, ztrácí v této inscenaci svůj smysl.