Benátky (o. Svitavy) Hospodářsko-ochotnická Beseda, informace z neuvedené knihy
Archiv obce Benátky
Název: Hospodářsko-ochotnická Beseda v Benátkách u Litomyšle
Autor textu: Neznámý
Datum vzniku: Pravděpodobně kolem roku 1942
Archivace originálu: Pouze xerox z knihy uložený u paní Milady Jiskrové. Kniha je neznámá.
Hospodářsko-ochotnická Beseda v Benátkách u Litomyšle
Předchůdcem dnešní Hospodářsko-ochotnické besedy v Benátkách u Litomyšle byl ochotnický spolek, který vznikl z iniciativy nadšeného ochotnického pracovníka učitele Vostřebala a několika jeho přátel. Byli to vesměs mladí lidé, kteří toužili nésti pochodeň osvěty obcí a kypřiti národní píchu dobrým českým divadlem a dobrou českou knihou. Jaký proto div, že učitel Vostřebal sdružil kolem sebe mládež a jeho nadšeným pomocníkem se stal student Matěj Curych, pozdější známý pražský advokát a otec spisovatelky Marie Calmy, J. Kroupa, Kavka a jiní.
S počátku se omezil na pořádání dětských her, ale později se věnovali plně ochotnickému divadlu. Původní ochotnický spolek byl založen v roce 1867, ale po 25 letech byla založena dnešní Hospodářsko-ochotnická beseda, která vedle snahy o hospodářské povznesení kraje vzala si do programu pořádání ochotnických divadel. Aby práce na poli a kulturním nebyla tříštěna, bylo dosaženo dohody, aby se oba spolky sloučily a původní ochotnický spolek se stal div. odborem Hospodářské besedy, v níž měl autonomní postavení. Odbor pokračoval pak v dobré tradici svých předchůdců a snažil se, aby udržel vzestupnou linii a aby obecenstvu předváděl hodnotná díla českého dramatického umění.
Jak odpovědně bral tento svůj úkol, svědčí i okolnosti , že navázal spojení s dramat. spisovateli, především s Aloisem Jiráskem, jemuž ze své výstavy zaslal bedničku jablíček a tento dar každoročně opakoval. Mezi Mistrem Jiráskem a Besedou vznikl srdečný vztah, což dokumentují četné Mistrovi dopisy i knihy s vlastnoručním věnováním , jež spolku zaslal.
Za tři čtvrti století svého trvání vykonal spolek velmi záslužnou činnost na poli kulturním i hospodářském. Sehrál přes 200 divadelních her, z nichž mnohé musily být pro velký úspěch několikráte opakovány. Mezi nejúspěšnější náležely: „Noc na Karlštejně“, která byla hrána 5krát, „Naši furianti“, „Její pastorkyňa“, „Otec“, Vojnarka“, a jiné, vesměs cenné divadelní hry českých dramatiků. Spolek založil rovněž vlastní knihovnu, aby co nejvíce mohl šířit osvětu v oblasti své působnosti půjčoval nejen knihy, ale pořídil i okružní čítárnu, která plnila svůj úkol v širším okolí.
Jeho dílo, které po 75 let poctivě konal, je dílo čestné a záslužné a plným právem zasluhuje náležitého uznání veřejnosti.
Název: Hospodářsko-ochotnická Beseda v Benátkách u Litomyšle
Autor textu: Neznámý
Datum vzniku: Pravděpodobně kolem roku 1942
Archivace originálu: Pouze xerox z knihy uložený u paní Milady Jiskrové. Kniha je neznámá.
Hospodářsko-ochotnická Beseda v Benátkách u Litomyšle
Předchůdcem dnešní Hospodářsko-ochotnické besedy v Benátkách u Litomyšle byl ochotnický spolek, který vznikl z iniciativy nadšeného ochotnického pracovníka učitele Vostřebala a několika jeho přátel. Byli to vesměs mladí lidé, kteří toužili nésti pochodeň osvěty obcí a kypřiti národní píchu dobrým českým divadlem a dobrou českou knihou. Jaký proto div, že učitel Vostřebal sdružil kolem sebe mládež a jeho nadšeným pomocníkem se stal student Matěj Curych, pozdější známý pražský advokát a otec spisovatelky Marie Calmy, J. Kroupa, Kavka a jiní.
S počátku se omezil na pořádání dětských her, ale později se věnovali plně ochotnickému divadlu. Původní ochotnický spolek byl založen v roce 1867, ale po 25 letech byla založena dnešní Hospodářsko-ochotnická beseda, která vedle snahy o hospodářské povznesení kraje vzala si do programu pořádání ochotnických divadel. Aby práce na poli a kulturním nebyla tříštěna, bylo dosaženo dohody, aby se oba spolky sloučily a původní ochotnický spolek se stal div. odborem Hospodářské besedy, v níž měl autonomní postavení. Odbor pokračoval pak v dobré tradici svých předchůdců a snažil se, aby udržel vzestupnou linii a aby obecenstvu předváděl hodnotná díla českého dramatického umění.
Jak odpovědně bral tento svůj úkol, svědčí i okolnosti , že navázal spojení s dramat. spisovateli, především s Aloisem Jiráskem, jemuž ze své výstavy zaslal bedničku jablíček a tento dar každoročně opakoval. Mezi Mistrem Jiráskem a Besedou vznikl srdečný vztah, což dokumentují četné Mistrovi dopisy i knihy s vlastnoručním věnováním , jež spolku zaslal.
Za tři čtvrti století svého trvání vykonal spolek velmi záslužnou činnost na poli kulturním i hospodářském. Sehrál přes 200 divadelních her, z nichž mnohé musily být pro velký úspěch několikráte opakovány. Mezi nejúspěšnější náležely: „Noc na Karlštejně“, která byla hrána 5krát, „Naši furianti“, „Její pastorkyňa“, „Otec“, Vojnarka“, a jiné, vesměs cenné divadelní hry českých dramatiků. Spolek založil rovněž vlastní knihovnu, aby co nejvíce mohl šířit osvětu v oblasti své působnosti půjčoval nejen knihy, ale pořídil i okružní čítárnu, která plnila svůj úkol v širším okolí.
Jeho dílo, které po 75 let poctivě konal, je dílo čestné a záslužné a plným právem zasluhuje náležitého uznání veřejnosti.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.