Pepča, Jožka, Chosita + Brémští muzikanti + Básník - 2002; České pověsti - 2003; Zlatá rybka + Krysy - 2004;

HULÁK, Jakub: Krajská přehlídku dětského divadlu Třebíči - 19.4.2002. Deník dětské scény Turnov 2002/0.

Představení Pepča, Jožka, Chosita souboru Brepty Sněžné (vedoucí Miloslava Matoušková) zaujalo především vyspělým jevištním projevem starších dívek, kterým jejich životní zkušenost umožňuje naplnit problémové komunikační situace z dívčího kolektivu letního tábora věrohodným psychologizujícím projevem. Problémem inscenace je ale absence klíčových momentů, které by blíže objasnily motivaci postav vedoucí ke konfliktu, a scénicky nerealizované rozuzlení. V důsledku toho nakonec zajímavě rozvíjený příběh vyznívá jako banální historka ve stylu laciných dívčích románků. Dramaturgické nedostatky jsou pak podtrženy ledabylým vytvářením prostředí a náhodným kolísáním mezi prostředky obecného a spisovného jazyka. Přesto je ale představení působivé tím, jak v dílčích situacích autenticky vypovídá o generačních, byť v zásadě dívčích problémech.

Ve dvou různých provedeních se v Třebíči kromě Starých českých pověstí objevili také Brémští muzikanti, tentokrát v obou případech v dramatizaci Mirka Slavíka. Obě inscenace nesly také mnoho shodných znaků - v zásadě dobré uchopení kvalitního textu, ale práce se zvolenými prostředky nedotažená, situace často nedostatečně vystavěné (zejména klíčový moment „vloupání“ loupežníka zpět do chaloupky obsazené zvířátky), což děti vedlo k pouhému naznačování místo skutečného jednání, rezervy v projevu vypravěčky... Oproti verzi souboru Brepty ZŠ Sněžné (ved. Miloslava Matoušková) sliboval začátek představení ZUŠ Pelhřimov (ved. Jitka Vachková) větší invenci použitím rytmických nástrojů během připojování jednotlivých zvířat. Nástroje se ale ze hry postupně vytratily a na konci obou vystoupení tak zůstal dojem, že práce na inscenaci ještě nedospěla do finální fáze. Přesto obě inscenace nesly řadu znaků kvalitní práce s dětmi a byly oceněny čestným uznáním.

„Puberťácká“ část souboru Brepty přivezla do Třebíče inscenaci Básník, vytvořenou podle prózy Evy Lenartové Miluji Tě, Adame. Představení působilo sympaticky autentickým
zachycením světa dospívajících, ale místo aby využilo dramatický potenciál situací, zbytečně zůstávalo u statických dialogů a monologů postav. Souboru by mohla pomoct také nápaditější volba předlohy - ta stávající se až příliš blíží příběhům „červené knihovny“. Přesto si i starší Brepty za svou práci vysloužily čestné uznání.

Sněžné, soubor Brepty, Krista Bláhová: České pověsti.
Sněžné, soubor Brepty, Krista Bláhová: České pověsti.
Lehkou a hravě humornou parafrází známých námětů od Kristy Bláhové.( Pamatuji si na jejich první pokusy před šesti lety. Urazily pěkný kus cesty, klobouk dolů.)

Dvě své nové inscenace přivezl soubor Brepty ze ZŠ Sněžné. Skupina menších dětí se představila v Puškinově Zlaté rybce. Přestože šlo evidentně o vhodnou volbu textu a děti byly i typově pro své role vhodně vybrány, situace zatím působily příliš staticky, dětem na jevišti často chyběl konkrétní úkol, takže se rozpačitě ošívaly a přešlapovaly.

Z úplně jiného světa byla hra Krysy (podle stejnojmenné povídky Karla Houby) v podání dospívajících dětí. V představení nechyběly zajímavé momenty, věrohodné herecké naplnění tohoto neobvyklého „sociálně symbolického dramatu“ ale zůstalo mimo možnosti členů souboru.