Pelhřimov, LIPSKÝ, Lubomír: O sobě

Největší vášní mého otce bylo divadlo. Dodnes ho vidím v dílně u cukrářského válu, jak připravuje butterteig, což je těsto na kremrole, a do toho memoruje monology Pana Petruchia, umírá jako J. K. Tyl, popravuje jako kat Mydlář a otravuje se jako Vávra, ale nikdy to nebylo na úkor po celém okrese vyhlášených dortíků a kremrolí jeho firmy... Otcovu nezdolnému elánu podlehla postupně celá rodina. Matka se stala nápovědkou a pochopitelně i my tři bráchové jsme byli postupně zapojováni. Na prkna, která znamenají svět, jsem se poprvé dostal v roce 1936, kdy v rámci 50. výročí založení Sokola bylo dáváno slavnostní představení Tylova Strakonického dudáka, ve kterém jsme s Oldřichem a Jirkou Lírem vytvořili nezapomenutelné postavy tří Kalafunových dětí.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?

Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.

Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':