SAMEC, Karel, ing., LD, Písek
Datum narození: 20.5.1940
Místo narození: Plzeň
Karel Samec o sobě:
Od narození až do konce roku 1945 jsem bydlel se svými rodiči v Plzni, kde již otec vyráběl loutky o velikosti 45 cm a vybudoval ve sklepení domu loutkové divadlo, kde se za účasti rodinných příslušníků hrálo pro nás s bratrem a pro děti z blízkého okolí loutkové divadlo.
Od roku 1946 jsem bydlel se svými rodiči v Blatné, kde jsem navštěvoval základní školu až do roku 1954. Byl jsem svědkem velice obětavé práce svého otce pro loutkové divadlo. Maminka mu mnohdy nosila do divadla i oběd nebo večeři. Viděl jsem i výsledek souboru, který vedl. Moc se mi tato práce líbila, ale byl jsem hrozný trémista. Jednou jsem měl mečet kozu ve hře Ludmily Tesařové „Vodníkova Hanička“, seděl jsem i v mluvící boudě, ale stejně to za mne musel odmečet někdo jiný. Vyrůstal jsem však po celé toto období v tomto loutkářském elementu.
Od roku 1954 jsem studoval Střední průmyslovou školu stavební - obor vodohospodářský ve Vysokém Mýtě. S loutkovým divadlem jsem se však setkával jen při návštěvě rodičů. Studium jsem ukončil maturitou v roce 1958.
Po návratu ze školy jsem se začal již věnovat divadlu aktivně a to jak loutkovému, kde jsem režíroval a mluvil různé postavy. V ochotnickém souboru v Blatné jsem vytvořil několik drobných rolí: Legendě o lásce (herold), v RUR (Damon), Veselé paničky (kluk). Nastudoval jsem se studenty hru Václava Klimenta Klicpery Divotvorný klobouk, kde jsem si zahrál i Strnada.
Vojnu jsem prožil v Sokolově v letech 1959 až 1961 a ani tady jsem se divadelní aktivity úplně nevzdal. Půjčil jsem si loutky a kulisy ke hře Bacilínek a využil jsem možnosti zahrát si tuto hru v loutkovém divadle kulturního domu v Sokolově se svými druhy ve zbrani.
Po návratu z vojny jsem od 2. ledna 1962 začal pracovat v Agroprojektu České Budějovice na pracovišti v Písku jako projektant. V Písku jsem se zapojil nejdříve do ochotnického souboru. Hrál jsem v hrách Nebezpečná křižovatka, Drak je drak, Paní mincmistrová, Zvíkovský Rarášek. Obě posledně jmenované hry se hrály i na nádvoří hradu Zvíkov.
V roce 1965 jsem započal s dálkovým studiem na ČVUT v Praze- opět obor vodohospodářský. Díky zásahu tehdejšího režimu mně bylo studium přerušeno a školu jsem dokončil až v roce 1972.
V roce 1974 jsem začal vést loutkový soubor ZK Jitex Písek, který do té doby vedl středoškolský profesor Vladimír Maisner, nestor píseckých loutkářů. Souběžně na jedné scéně vystupoval od roku 1970 i soubor Mgr. Jaroslava Nebáznivého, který však pracoval s maňásky nebo javajkami.
Soubor pod mým vedením nastudoval s marionetami tyto hry:
1974 - Jaroslav Průcha: Kašpárek přenocuje u ježibaby, loutky Antonín Münzberg,
1975 - Ludmila Tesařová: Vodníkova Hanička, výtvarník scény Vladimír Maisner
- Zdeněk Schmoranz: Začarovaný les, loutky Únanov nová sada, scéna Karel Samec starší, KP Skupovy Strakonice 1976
- Václav Čtvrtek: Honza, čert a Kašpárek
- loutky Únanov - starší,
1976 - Milena Marková: Pohádka o zlaté kuličce, scéna a loutky Šárka Váchová, KP Skupovy Strakonice 1977
1977 - Dr. Jan Malík: Míček Flíček, scéna a loutky Ivana Horneková, výroba loutek Únanov dle návrhu, KP Skupovy Strakonice 1978
1978 - Jaroslav Průcha : Ponocný a strašidlo, scéna Josef Kaliba, loutky Únanov - starší sada.
- Milena Marková: Tanec s čertem, loutky a scéna Šárka Váchová, KP Skupovy Strakonice 1979.
1980 - Ing. František Čech: Drak, loutky Josef Kaliba, výroba loutek Únanov dle návrhu, scéna návrh a real. Blažena Grausová, KP Skupovy Strakonice 1981
1983 - manželé Lamkovi: O veselém hrobaři, loutky a scéna Josef Kaliba, výroba loutek Únanov dle návrhu, KP Skupovy Strakonice 1984.
- Jaroslav Průcha: Rubín krále Jaromíra, loutky Únanov - starší sada.
- Loutkové varieté.
1984 - Radek Beran, Robert Kostohryz, Šárka Samcová: Šnek a civilizace, autorský výstup studentů - individuální výstup s loutkou, NP LCH cena za angažovanou dramaturgii.
1985 - Jiří Středa: Pták Ohnivák a liška Ryška: loutky Šárka Váchová, scéna soubor, KP Skupovy Strakonice 1986
1986 - Oskar Wilde: Slavík a růže, r. Radek Beran a studentský soubor, KP Skupovy Strakonice 1987
1987 - Šárka Samcová: Pták Ohnivák a liška Ryška, loutky Šárka Váchová, scéna soubor, KP Skupovy Strakonice 1988, NP LCH 1988.
Od roku 1983 pracovaly pod mateřským souborem ještě dva soubory a to studentský a dětský. K studentskému souboru patří inscenace Pták Ohnivák a liška Ryška a to jak Středova inscenace tak i dramatizace pohádky Šárky Samcové podle předlohy Karla Jaromíra Erbena. Dramatizace textu Oskara Wilde „Slavík a růže“, který byl inscenován jako stínohra. Dále pak individuální výstupy s loutkou.
Dětský soubor pracoval zejména s poezií. Zúčastnil se i krajské přehlídky s pásmem pohádek podle Františka Hrubína. S inscenací pohádky podle Boženy Němcové „Dvanáct měsíčků“ se zúčastnil v roce 1989 přehlídky Táborské Práče a jako doplňkové představení Skupovy Strakonice.
Revolucí v roce 1989 moje práce a vedení souboru Nitka Písek končí. O další informace je nutné se informovat u těchto osob: Ing. Jiří Plavec, Mgr. Josef Kaliba, Ludmila Prášková a Dagmar Černá, event. Šárka Slabochová.
Jiří Plavec a Josef Kaliba vedli soubor na téže scéně ještě před revolucí. Inscenace J. Menzel – J. Kubištová – Míša Kulička, to ale již není inscenace souboru Nitka Písek. Po revoluci se sice tento název znovu nachází, ale převzal ho soubor, který vede Dagmar Černá.
Od roku 1974 vedoucí loutkového souboru NITKA Písek až do revoluce v roce 1989. V souboru nastudováno cca 14 her.
Později vznikl při souboru dospělých i soubor mládeže a dětí.
Absolvoval dvouletý seminář dramatické výchovy u Soni Pavelkové,
jednoletý seminář u Jana Dvořáka Práce s loutkou.
Po roce 1989 se věnoval waldorfské pedagogice a přípravě her pro učitele a rodiče dětí v mateřské škole.
Pro místní podmínky zdramatizoval a nastudoval hry: Věrný Jan, Šípková Růženka, O třech přadlenách, Paní Zima, Jak Jaromil ke štěstí přišel, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Sněhurka a sedm trpaslíků, Dvanáct měsíčků, Dupynožka, Čertův Švagr.
S žáky osmých tříd waldorfské školy v Písku nastudoval tyto hry:
William Shakespeare: Sen noci svatojanské
Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák
František Hrubín: Kráska a zvíře
Jan Drda: Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert
Plautus: Komedie o hrnci
Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů
Jan Drda: Hrátky s čertem.
Nejméně 8x se zúčastnil Skupových Strakonice.
1x Loutkářská Chrudim s pohádkou Pták Ohnivák a liška Ryška.
Na Loutkářské Chrudimi se zúčastňoval nejrůznějších seminářů.
Od narození až do konce roku 1945 jsem bydlel se svými rodiči v Plzni, kde již otec vyráběl loutky o velikosti 45 cm a vybudoval ve sklepení domu loutkové divadlo, kde se za účasti rodinných příslušníků hrálo pro nás s bratrem a pro děti z blízkého okolí loutkové divadlo.
Od roku 1946 jsem bydlel se svými rodiči v Blatné, kde jsem navštěvoval základní školu až do roku 1954. Byl jsem svědkem velice obětavé práce svého otce pro loutkové divadlo. Maminka mu mnohdy nosila do divadla i oběd nebo večeři. Viděl jsem i výsledek souboru, který vedl. Moc se mi tato práce líbila, ale byl jsem hrozný trémista. Jednou jsem měl mečet kozu ve hře Ludmily Tesařové „Vodníkova Hanička“, seděl jsem i v mluvící boudě, ale stejně to za mne musel odmečet někdo jiný. Vyrůstal jsem však po celé toto období v tomto loutkářském elementu.
Od roku 1954 jsem studoval Střední průmyslovou školu stavební - obor vodohospodářský ve Vysokém Mýtě. S loutkovým divadlem jsem se však setkával jen při návštěvě rodičů. Studium jsem ukončil maturitou v roce 1958.
Po návratu ze školy jsem se začal již věnovat divadlu aktivně a to jak loutkovému, kde jsem režíroval a mluvil různé postavy. V ochotnickém souboru v Blatné jsem vytvořil několik drobných rolí: Legendě o lásce (herold), v RUR (Damon), Veselé paničky (kluk). Nastudoval jsem se studenty hru Václava Klimenta Klicpery Divotvorný klobouk, kde jsem si zahrál i Strnada.
Vojnu jsem prožil v Sokolově v letech 1959 až 1961 a ani tady jsem se divadelní aktivity úplně nevzdal. Půjčil jsem si loutky a kulisy ke hře Bacilínek a využil jsem možnosti zahrát si tuto hru v loutkovém divadle kulturního domu v Sokolově se svými druhy ve zbrani.
Po návratu z vojny jsem od 2. ledna 1962 začal pracovat v Agroprojektu České Budějovice na pracovišti v Písku jako projektant. V Písku jsem se zapojil nejdříve do ochotnického souboru. Hrál jsem v hrách Nebezpečná křižovatka, Drak je drak, Paní mincmistrová, Zvíkovský Rarášek. Obě posledně jmenované hry se hrály i na nádvoří hradu Zvíkov.
V roce 1965 jsem započal s dálkovým studiem na ČVUT v Praze- opět obor vodohospodářský. Díky zásahu tehdejšího režimu mně bylo studium přerušeno a školu jsem dokončil až v roce 1972.
V roce 1974 jsem začal vést loutkový soubor ZK Jitex Písek, který do té doby vedl středoškolský profesor Vladimír Maisner, nestor píseckých loutkářů. Souběžně na jedné scéně vystupoval od roku 1970 i soubor Mgr. Jaroslava Nebáznivého, který však pracoval s maňásky nebo javajkami.
Soubor pod mým vedením nastudoval s marionetami tyto hry:
1974 - Jaroslav Průcha: Kašpárek přenocuje u ježibaby, loutky Antonín Münzberg,
1975 - Ludmila Tesařová: Vodníkova Hanička, výtvarník scény Vladimír Maisner
- Zdeněk Schmoranz: Začarovaný les, loutky Únanov nová sada, scéna Karel Samec starší, KP Skupovy Strakonice 1976
- Václav Čtvrtek: Honza, čert a Kašpárek
- loutky Únanov - starší,
1976 - Milena Marková: Pohádka o zlaté kuličce, scéna a loutky Šárka Váchová, KP Skupovy Strakonice 1977
1977 - Dr. Jan Malík: Míček Flíček, scéna a loutky Ivana Horneková, výroba loutek Únanov dle návrhu, KP Skupovy Strakonice 1978
1978 - Jaroslav Průcha : Ponocný a strašidlo, scéna Josef Kaliba, loutky Únanov - starší sada.
- Milena Marková: Tanec s čertem, loutky a scéna Šárka Váchová, KP Skupovy Strakonice 1979.
1980 - Ing. František Čech: Drak, loutky Josef Kaliba, výroba loutek Únanov dle návrhu, scéna návrh a real. Blažena Grausová, KP Skupovy Strakonice 1981
1983 - manželé Lamkovi: O veselém hrobaři, loutky a scéna Josef Kaliba, výroba loutek Únanov dle návrhu, KP Skupovy Strakonice 1984.
- Jaroslav Průcha: Rubín krále Jaromíra, loutky Únanov - starší sada.
- Loutkové varieté.
1984 - Radek Beran, Robert Kostohryz, Šárka Samcová: Šnek a civilizace, autorský výstup studentů - individuální výstup s loutkou, NP LCH cena za angažovanou dramaturgii.
1985 - Jiří Středa: Pták Ohnivák a liška Ryška: loutky Šárka Váchová, scéna soubor, KP Skupovy Strakonice 1986
1986 - Oskar Wilde: Slavík a růže, r. Radek Beran a studentský soubor, KP Skupovy Strakonice 1987
1987 - Šárka Samcová: Pták Ohnivák a liška Ryška, loutky Šárka Váchová, scéna soubor, KP Skupovy Strakonice 1988, NP LCH 1988.
Od roku 1983 pracovaly pod mateřským souborem ještě dva soubory a to studentský a dětský. K studentskému souboru patří inscenace Pták Ohnivák a liška Ryška a to jak Středova inscenace tak i dramatizace pohádky Šárky Samcové podle předlohy Karla Jaromíra Erbena. Dramatizace textu Oskara Wilde „Slavík a růže“, který byl inscenován jako stínohra. Dále pak individuální výstupy s loutkou.
Dětský soubor pracoval zejména s poezií. Zúčastnil se i krajské přehlídky s pásmem pohádek podle Františka Hrubína. S inscenací pohádky podle Boženy Němcové „Dvanáct měsíčků“ se zúčastnil v roce 1989 přehlídky Táborské Práče a jako doplňkové představení Skupovy Strakonice.
Revolucí v roce 1989 moje práce a vedení souboru Nitka Písek končí. O další informace je nutné se informovat u těchto osob: Ing. Jiří Plavec, Mgr. Josef Kaliba, Ludmila Prášková a Dagmar Černá, event. Šárka Slabochová.
Jiří Plavec a Josef Kaliba vedli soubor na téže scéně ještě před revolucí. Inscenace J. Menzel – J. Kubištová – Míša Kulička, to ale již není inscenace souboru Nitka Písek. Po revoluci se sice tento název znovu nachází, ale převzal ho soubor, který vede Dagmar Černá.
Od roku 1974 vedoucí loutkového souboru NITKA Písek až do revoluce v roce 1989. V souboru nastudováno cca 14 her.
Později vznikl při souboru dospělých i soubor mládeže a dětí.
Absolvoval dvouletý seminář dramatické výchovy u Soni Pavelkové,
jednoletý seminář u Jana Dvořáka Práce s loutkou.
Po roce 1989 se věnoval waldorfské pedagogice a přípravě her pro učitele a rodiče dětí v mateřské škole.
Pro místní podmínky zdramatizoval a nastudoval hry: Věrný Jan, Šípková Růženka, O třech přadlenách, Paní Zima, Jak Jaromil ke štěstí přišel, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Sněhurka a sedm trpaslíků, Dvanáct měsíčků, Dupynožka, Čertův Švagr.
S žáky osmých tříd waldorfské školy v Písku nastudoval tyto hry:
William Shakespeare: Sen noci svatojanské
Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák
František Hrubín: Kráska a zvíře
Jan Drda: Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert
Plautus: Komedie o hrnci
Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů
Jan Drda: Hrátky s čertem.
Nejméně 8x se zúčastnil Skupových Strakonice.
1x Loutkářská Chrudim s pohádkou Pták Ohnivák a liška Ryška.
Na Loutkářské Chrudimi se zúčastňoval nejrůznějších seminářů.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.