Plzeň-Doudlevce, Jednota divadelních ochotníků, Periferie, návrh scény (Prolog) Old. Buriana
Zdroj: Divadelní ochotník 1930, s. 55. kART.
BURIAN, Oldřich, LD, Plzeň-Doudlevce
Datum narození: 20.11.1903
Povoláním inženýr
Byl synem Václava Buriana, ředitel školy ve Škvrňanech a Doudlevcích, a podílel se na činnosti loutkového divadla v Plzni-Doudlevcích, které jeho otec vedl.
1926 převzal funkci vedoucího souboru a jako režisér se pokusil o nový způsob inscenování, odpovídající modernímu pojetí loutkového divadla. Vycházel z názoru, že loutka nemá imitovat přírodu, nýbrž podněcovat fantazii a využít všech svých materiálovích a pohybových dispozic, různých velikostí i proporcí. A v neposlední řadě i deformací, kterými loutka může ze své podstaty překonávat vázanost herce na lidské tělo a jinak charakretizivat postavu. V scénografii se snažil zdůraznit neiluzivnost scény, jako základní předpoklad dalšího směřování loutkového divadla. Velkou pozornost věnoval scénickému světlu.
1924-1927 inscenoval v duchu těchto principu Drimlovu Vánoční pohádku a princeznu Bleduli, Tylovy hry Bruncvík a Tvrdohlavá žena, hru K. Maška Kašpárkova maminka. Základem inscenací byla prázdná scéna s kruhovým horizontem, kam jako dynamický prvek umístnil hračky, emotivně působící svým materiálem a geometrickým tvarem. Podle kritiky, která příznivě přijala jeho snažení, byl ovlivněn divadelní avandgardou, zejména Osvobozeným divadlem.
1931-1932 redaktor časopisu Divadelní ochotník.
Byl synem Václava Buriana, ředitel školy ve Škvrňanech a Doudlevcích, a podílel se na činnosti loutkového divadla v Plzni-Doudlevcích, které jeho otec vedl.
1926 převzal funkci vedoucího souboru a jako režisér se pokusil o nový způsob inscenování, odpovídající modernímu pojetí loutkového divadla. Vycházel z názoru, že loutka nemá imitovat přírodu, nýbrž podněcovat fantazii a využít všech svých materiálovích a pohybových dispozic, různých velikostí i proporcí. A v neposlední řadě i deformací, kterými loutka může ze své podstaty překonávat vázanost herce na lidské tělo a jinak charakretizivat postavu. V scénografii se snažil zdůraznit neiluzivnost scény, jako základní předpoklad dalšího směřování loutkového divadla. Velkou pozornost věnoval scénickému světlu.
1924-1927 inscenoval v duchu těchto principu Drimlovu Vánoční pohádku a princeznu Bleduli, Tylovy hry Bruncvík a Tvrdohlavá žena, hru K. Maška Kašpárkova maminka. Základem inscenací byla prázdná scéna s kruhovým horizontem, kam jako dynamický prvek umístnil hračky, emotivně působící svým materiálem a geometrickým tvarem. Podle kritiky, která příznivě přijala jeho snažení, byl ovlivněn divadelní avandgardou, zejména Osvobozeným divadlem.
1931-1932 redaktor časopisu Divadelní ochotník.
Bibliografie:
Vlastní práce:
BURIAN, Oldřich: Loutkové divadlo ve světle moderního vývoje. Divadelní ochotník 1929, č. 5, s. 73-76.
BURIAN, Oldřich: Naše technické zařízené, Loutkář 12,1925/26, s.163n.
BURIAN, Oldřich: Kruhový horizonat na loutkovém divadle, Loutkář 12, 1925/26, s. 164-169
Literatura:
DUBSKÁ, Alice: Dvě století českého loutkářství, Praha 2004, s. 176.
DUBSKÁ, Alice: K vývojové problematice českého loutkového divadla ve 20. a 30.letech 20. století, kandidátská práce 1971, rukp. in Divadelní ústav Praha, s. 69.
f.g.: Slavnostní večer v Doudlevcích, Jeviště (Plzeň), 1926/27, s. 19.
KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950. Hradec Králové, Nucleus 2005, s. 149.
ROSŮLEK, J.: Principy loutek. Loutkář 1925/26, s. 162.
VAŠÍČEK, Pavel, MALÍKOVÁ, Nina: Plzeňské loutkářství. Plzeń 2000, s. 85-86.
---
BČAD č. 992 -
DIVADELNÍ OCHOTNÍK, 1924-1933.
Orgán Ústřední jednoty dělnického divadelního ochotnictva československého v Plzni.; 1930: Měsíčník dělnického ochotnického divadla. Řídí red. kruh. Vyd. Folta, Václav, za red. odpovídá ČECHURA, Josef; 1925, č. 3: HEIN, Fr.; 1929, č. 5: BURIAN, Oldřich; 1931, č. 7/8: HEIN, Fr.; 1932, č. 5: SCHMIDT, Jan. 1x měsíčně. Plzeň. kART (1929-1933), kDÚ (1924-1928, 1931-1933) NMd, NK. Pokračuje jako Dělnické jeviště.
BURIAN, Oldřich: Loutkové divadlo ve světle moderního vývoje. Divadelní ochotník 1929, č. 5, s. 73-76.
BURIAN, Oldřich: Naše technické zařízené, Loutkář 12,1925/26, s.163n.
BURIAN, Oldřich: Kruhový horizonat na loutkovém divadle, Loutkář 12, 1925/26, s. 164-169
Literatura:
DUBSKÁ, Alice: Dvě století českého loutkářství, Praha 2004, s. 176.
DUBSKÁ, Alice: K vývojové problematice českého loutkového divadla ve 20. a 30.letech 20. století, kandidátská práce 1971, rukp. in Divadelní ústav Praha, s. 69.
f.g.: Slavnostní večer v Doudlevcích, Jeviště (Plzeň), 1926/27, s. 19.
KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950. Hradec Králové, Nucleus 2005, s. 149.
ROSŮLEK, J.: Principy loutek. Loutkář 1925/26, s. 162.
VAŠÍČEK, Pavel, MALÍKOVÁ, Nina: Plzeňské loutkářství. Plzeń 2000, s. 85-86.
---
BČAD č. 992 -
DIVADELNÍ OCHOTNÍK, 1924-1933.
Orgán Ústřední jednoty dělnického divadelního ochotnictva československého v Plzni.; 1930: Měsíčník dělnického ochotnického divadla. Řídí red. kruh. Vyd. Folta, Václav, za red. odpovídá ČECHURA, Josef; 1925, č. 3: HEIN, Fr.; 1929, č. 5: BURIAN, Oldřich; 1931, č. 7/8: HEIN, Fr.; 1932, č. 5: SCHMIDT, Jan. 1x měsíčně. Plzeň. kART (1929-1933), kDÚ (1924-1928, 1931-1933) NMd, NK. Pokračuje jako Dělnické jeviště.
Profese:
režisér
výtvarník
publicista, redaktor
výtvarník
publicista, redaktor
Význam:
vynikající jedinec regionálního významu
Obor působení:
loutky
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.