Jihlava, Klicpera, korespondence spolku, spolupráce s Národním souručenstvím, 1941
Zdroj: Jihlava, Státní okresní archiv: Jihlava, Klicpera, ka 4, č. 25-38, korespondence spolku Foto Jiří Němec červenec 2011
Jičín, Tyl, Národní souručenství, Stará historie - program, 1942
Zdroj: Jičín, Státní okresní archiv, Archiv města Jičína, Přílohy ke kronice 1942-1, kart. 197 Pro DČAD zprostředkovala Mgr. Hana Fajstauerová, kurátorka výstavy, odborná pracovnice Muzea hry Jičín.
Strana Národní souručenství
Národní souručenství byla forma politické kvasistrany v Protektorátu Čechy a Morava. Sdružovala téměř všechny mužské státní příslušníky protektorátu, ženám nebylo členství povoleno. Členství bylo formalitou. Národní souručenství zaniklo s osvobozením v květnu 1945.
Nacisty povolená politická organizace v protektorátu Čechy a Morava.
Přípravný výbor vznikl 21. 3. 1939 v čele s E. Háchou.
Národní souručenství se mělo stát masovou organizací, v níž by měla oporu protektorátní vláda i prezident. Dne 6. 4. 1939 bylo Národní souručenství prohlášeno jedinou politickou stranou v protektorátu.
Prakticky všechny deníky se staly jeho tiskovými orgány.
Formálně se do N. s. přihlásilo přes 97% mužského obyvatelstva (Židům a ženám bylo členství zakázáno[1]).
Oficiálně mělo být N. s. nástrojem loajální spolupráce s Němci, ale dařilo se v něm vytvořit i základnu pro různé formy obrany české autonomie. Některé složky přímo spolupracovaly s odbojem (Obrana národa, PVVZ).
Okupační orgány si však od r. 1941 postupně zcela podřídily vedení N. s. a prosadily do něj stoupence aktivní kolaborace.
Dne 15. 1. 1943 bylo N. s. jako politická organizace zlikvidováno a přeměněno v korporaci "s úkoly převážně kulturními a výchovnými". Jeho představitelé se po válce zodpovídali před Národním soudem.
Pod hlavičkou Národního souručenství hrály za okupace mnohé české ochotnické spolky.
Nacisty povolená politická organizace v protektorátu Čechy a Morava.
Přípravný výbor vznikl 21. 3. 1939 v čele s E. Háchou.
Národní souručenství se mělo stát masovou organizací, v níž by měla oporu protektorátní vláda i prezident. Dne 6. 4. 1939 bylo Národní souručenství prohlášeno jedinou politickou stranou v protektorátu.
Prakticky všechny deníky se staly jeho tiskovými orgány.
Formálně se do N. s. přihlásilo přes 97% mužského obyvatelstva (Židům a ženám bylo členství zakázáno[1]).
Oficiálně mělo být N. s. nástrojem loajální spolupráce s Němci, ale dařilo se v něm vytvořit i základnu pro různé formy obrany české autonomie. Některé složky přímo spolupracovaly s odbojem (Obrana národa, PVVZ).
Okupační orgány si však od r. 1941 postupně zcela podřídily vedení N. s. a prosadily do něj stoupence aktivní kolaborace.
Dne 15. 1. 1943 bylo N. s. jako politická organizace zlikvidováno a přeměněno v korporaci "s úkoly převážně kulturními a výchovnými". Jeho představitelé se po válce zodpovídali před Národním soudem.
Pod hlavičkou Národního souručenství hrály za okupace mnohé české ochotnické spolky.
Související Geografické celky
- Dobřichovice (Obec, nadř. celek Středočeský kraj, okr. Praha-západ, Středočeský kraj, Česká republika)
- Jesničánky (Neoficiální geografický celek, nadř. celek Pardubice (město), okr. Pardubice, Pardubický kraj, Česká republika)
- Lažany (Část, nadř. celek Radenín, okr. Tábor, Jihočeský kraj, Česká republika)
- Pikov (Místní část, nadř. celek Borotín, okr. Tábor, Jihočeský kraj, Česká republika)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.