AS 2005, č. 3, s. 8-17 - Alena Exnarová.
EXNAROVÁ, Alena: Průvodce po představeních FEMADu Poděbrady a Divadelní Třebíče 2005. AS 2005, č. 3, s. 8-17.
Nejhodnější medvídci z Hradce Králové se představili s autorskou inscenací Ultimátum, pod níž je podepsán Ruby Hoo (pod tímto pseudonymem jsme vypátrali Davida Doubka). Hra jistým způsobem vychází z remaku 70. let minulého století, včetně dozvuků hippies a nejpřesněji bylo toto ukotvení zřejmé ve výborné výtvarné složce inscenace, jdoucí především v kostýmech až do detailů (jejími autory jsou scénografové z profese). Výchozí situace, kdy se na zkrachovalé lodi ocitá uzavřená (v různé míře levicová) společnost – kapela hippies, argentinský štvanec „country Elvis“, dívčí teroristické komando a policajt (a později ještě námořník se zajatým kapitánem) - je vtipná a vede nás k předpokladu, že půjde o retro crazy komedii. Ale slibný začátek se bohužel brzy rozplynul a vystavěných fungujících fórů bylo čím dál méně, takže jsme se i čím dál méně bavili. Začínaly vadit vulgarismy, protože nebyly nijak povýšeny a působily samoúčelně. Bylo to zřejmě tím, že soubor nedokázal rozvíjet v úvodu nastolenou situaci prostředky odpovídajícími výše uvedenému žánru. Pokud jde o písničky, pak měly vesměs hezké texty, ale ne vždy jim bohužel bylo rozumět. Je jistě zajímavou skutečností, že se v rámci své poetiky pustili Nejhodnější medvídci na půdu hudebního divadla, ale nedali nám klíč k tomu, jak máme písničky a hudební složku vůbec v kontextu této inscenace vnímat. Interpretují je do jisté míry vážně, a přitom by se i z této složky dal vytěžit humor. Doubkova předloha není sice nejkvalitnější, ale domníváme se, že by inscenace jako důsledná crazy mohla fungovat – když ne v rozehrání situací, tak alespoň v tempu a chytře zorganizované výstavbě celku. Zatím vše zůstalo ve stádiu pokusu.
Nejhodnější medvídci z Hradce Králové se představili s autorskou inscenací Ultimátum, pod níž je podepsán Ruby Hoo (pod tímto pseudonymem jsme vypátrali Davida Doubka). Hra jistým způsobem vychází z remaku 70. let minulého století, včetně dozvuků hippies a nejpřesněji bylo toto ukotvení zřejmé ve výborné výtvarné složce inscenace, jdoucí především v kostýmech až do detailů (jejími autory jsou scénografové z profese). Výchozí situace, kdy se na zkrachovalé lodi ocitá uzavřená (v různé míře levicová) společnost – kapela hippies, argentinský štvanec „country Elvis“, dívčí teroristické komando a policajt (a později ještě námořník se zajatým kapitánem) - je vtipná a vede nás k předpokladu, že půjde o retro crazy komedii. Ale slibný začátek se bohužel brzy rozplynul a vystavěných fungujících fórů bylo čím dál méně, takže jsme se i čím dál méně bavili. Začínaly vadit vulgarismy, protože nebyly nijak povýšeny a působily samoúčelně. Bylo to zřejmě tím, že soubor nedokázal rozvíjet v úvodu nastolenou situaci prostředky odpovídajícími výše uvedenému žánru. Pokud jde o písničky, pak měly vesměs hezké texty, ale ne vždy jim bohužel bylo rozumět. Je jistě zajímavou skutečností, že se v rámci své poetiky pustili Nejhodnější medvídci na půdu hudebního divadla, ale nedali nám klíč k tomu, jak máme písničky a hudební složku vůbec v kontextu této inscenace vnímat. Interpretují je do jisté míry vážně, a přitom by se i z této složky dal vytěžit humor. Doubkova předloha není sice nejkvalitnější, ale domníváme se, že by inscenace jako důsledná crazy mohla fungovat – když ne v rozehrání situací, tak alespoň v tempu a chytře zorganizované výstavbě celku. Zatím vše zůstalo ve stádiu pokusu.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.