Olomouc, LAZORČÁKOVÁ, Tatjana – ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu. Praha, Pražská scéna 2003, s. 128-131
LŠU ŽEROTÍN
(Olomouc)
Loutkářské oddělení literárně dramatického oboru (LO LDO) vedla Milada Mašatová (1934–2000), jež v LDO působila od roku 1972 a od počátku své činnosti byla zaujata především loutkovým divadlem, resp. dramatické hry s loutkou a možnostmi dětského divadla jako syntézy výtvarné a dramatické výchovy. Zrovna tak ovšem vynikala citlivostí a vytříbeným vkusem v práci s textem – adaptovala texty druhých autorů, ale i sama byla úspěšnou autorkou. Její inscenace se vyznačovaly všestrannou kultivovaností a relativně pevným režijním tvarem, v němž byly ovšem vždy respektovány i možnosti dětských představitelů. Celá řada jejich inscenací platila ve svém směru za zcela příkladné, např. Sněhurka a Šípková Růženka (1975, podle textů Lubomíra Feľdeka), a vlastní úpravy textů Aloise Mikulky Dvanáct usmívajících se ježibab a O třech malých prasátkách (1978), vlastní úpravy Andersenovy pohádky Pasáček vepřů a půvabné prózy Giny Ruck-Pauquetové Povídky z malého nádraží (1980), vzácně zdařilá, eticky nenásilně aktualizovaná inscenace klasického loutkářského textu Jenovéfa (1984) nebo všestranně múzická inscenace Stojí hruška (1987), inspirovaná folklórem a jeho obřadností (všechny jmenované inscenace se účastnily vrcholné přehlídky Kaplické divadelní léto). Z jejich několika her pro dětské a loutkové divadlo se velkého ohlasu dočkaly např. Čtyři pohádky o jednom drakovi. Všechny její vrcholné inscenace byly typické svou vyvážeností pedagogické i umělecké stránky, pevnou i originální stylizací, výtvarnou metaforičností, specifickou epičností a rytmičností a vynikaly vzácnou syntézou jemného humoru, naivity, moudrosti i poezie. Je jen přirozené, že se brzy prosadily i v celonárodním měřítku, a byly součástí vrcholných přehlídek dané oblasti u nás (Kaplické divadelní léto, Loutkářská Chrudim) i v zahraničí (rakouský Lambach). Milada Mašatová se během let své činnosti stala v oboru loutkového divadla nespornou autoritou, byla jeho letitou metodičkou, lektorkou i porotkyní soutěží a v těchto rolích vždy programově prosazovala principy autorského loutkového divadla. Podobně se také zasloužila o formulování představ obsahu a metodiky výuky v loutkářských, dramatických i slovesných odděleních LŠU. Ze skupiny jejich někdejších žáků v osmdesátých letech vzniká i zajímavý netradiční olomoucký soubor Fkufru (za vedení Pavla Němečka).
Bibliografie:
-al-: Soubor LŠU Žerotín na národní přehlídce v Kaplici. Stráž lidu, 4. 7. 1978, s. 4.
Císař, Jan a kol.: Cesty českého amatérského divadla. Vývojové tendence. IPOS-ARTAMA, Praha 1998, s. 237, 268.
Königsmark, Václav: Amatérská klubová inspirace. Československý loutkář, 1987, č. 7, s. 146–151.
Richter, Luděk: Milada Mašatová. Československý loutkář, 1984, č. 6, s. 137.
Richter, Luděk: Pohled přes hranice oborů. In: Šrámková, Vítězslava – Vedral, Jan: Hledání výrazu. IPOS, Praha 1991, s. 13–23.
Štembergová, Šárka: Aby nejmladší nebyl poslední. Československý loutkář, 1986, č. 10, s. 234–235.
-tl-: Radost ze hry. Stráž lidu, 5. 6. 1979, s. 4.
(Olomouc)
Loutkářské oddělení literárně dramatického oboru (LO LDO) vedla Milada Mašatová (1934–2000), jež v LDO působila od roku 1972 a od počátku své činnosti byla zaujata především loutkovým divadlem, resp. dramatické hry s loutkou a možnostmi dětského divadla jako syntézy výtvarné a dramatické výchovy. Zrovna tak ovšem vynikala citlivostí a vytříbeným vkusem v práci s textem – adaptovala texty druhých autorů, ale i sama byla úspěšnou autorkou. Její inscenace se vyznačovaly všestrannou kultivovaností a relativně pevným režijním tvarem, v němž byly ovšem vždy respektovány i možnosti dětských představitelů. Celá řada jejich inscenací platila ve svém směru za zcela příkladné, např. Sněhurka a Šípková Růženka (1975, podle textů Lubomíra Feľdeka), a vlastní úpravy textů Aloise Mikulky Dvanáct usmívajících se ježibab a O třech malých prasátkách (1978), vlastní úpravy Andersenovy pohádky Pasáček vepřů a půvabné prózy Giny Ruck-Pauquetové Povídky z malého nádraží (1980), vzácně zdařilá, eticky nenásilně aktualizovaná inscenace klasického loutkářského textu Jenovéfa (1984) nebo všestranně múzická inscenace Stojí hruška (1987), inspirovaná folklórem a jeho obřadností (všechny jmenované inscenace se účastnily vrcholné přehlídky Kaplické divadelní léto). Z jejich několika her pro dětské a loutkové divadlo se velkého ohlasu dočkaly např. Čtyři pohádky o jednom drakovi. Všechny její vrcholné inscenace byly typické svou vyvážeností pedagogické i umělecké stránky, pevnou i originální stylizací, výtvarnou metaforičností, specifickou epičností a rytmičností a vynikaly vzácnou syntézou jemného humoru, naivity, moudrosti i poezie. Je jen přirozené, že se brzy prosadily i v celonárodním měřítku, a byly součástí vrcholných přehlídek dané oblasti u nás (Kaplické divadelní léto, Loutkářská Chrudim) i v zahraničí (rakouský Lambach). Milada Mašatová se během let své činnosti stala v oboru loutkového divadla nespornou autoritou, byla jeho letitou metodičkou, lektorkou i porotkyní soutěží a v těchto rolích vždy programově prosazovala principy autorského loutkového divadla. Podobně se také zasloužila o formulování představ obsahu a metodiky výuky v loutkářských, dramatických i slovesných odděleních LŠU. Ze skupiny jejich někdejších žáků v osmdesátých letech vzniká i zajímavý netradiční olomoucký soubor Fkufru (za vedení Pavla Němečka).
Bibliografie:
-al-: Soubor LŠU Žerotín na národní přehlídce v Kaplici. Stráž lidu, 4. 7. 1978, s. 4.
Císař, Jan a kol.: Cesty českého amatérského divadla. Vývojové tendence. IPOS-ARTAMA, Praha 1998, s. 237, 268.
Königsmark, Václav: Amatérská klubová inspirace. Československý loutkář, 1987, č. 7, s. 146–151.
Richter, Luděk: Milada Mašatová. Československý loutkář, 1984, č. 6, s. 137.
Richter, Luděk: Pohled přes hranice oborů. In: Šrámková, Vítězslava – Vedral, Jan: Hledání výrazu. IPOS, Praha 1991, s. 13–23.
Štembergová, Šárka: Aby nejmladší nebyl poslední. Československý loutkář, 1986, č. 10, s. 234–235.
-tl-: Radost ze hry. Stráž lidu, 5. 6. 1979, s. 4.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.