Rozhovor s Janou Štrbovou. Zpravodaj JH 2005.

3x PRO Janu Štrbovou,
vedoucí souboru
dDDD ZUŠ Děčín
S vaším souborem se někdy setkávám
jako s DDDD, někdy s dddd nebo DdDd,
D(dD)d, také D(dDd) a dDDD, jak to s těmi
déčky je?
Zkratka znamená děčínský dětský divadelní
dorost nebo také děčínští diblíci drtící
divadlo. Vznikla v roce 1994, když jsme jeli
poprvé na Dětskou scénu, to byla velká déčka
a šlo o partu holek. Když děvčata odrostla
a odešla, bylo nutné vytvořit nový soubor
a ten dostal do vínku malá déčka. Některé
děti odešly, některé zůstaly, malé vyrostly
a nové přišly, to byla už třetí generace. A aby
se to odlišilo, vznikaly nové a nové zkratky
pomocí závorek.
Váš soubor jezdí na spoustu festivalů
a nezalekne se ani zahraničí. Kam všude
za hranice jste se podívali?
Poprvé to bylo do Brixenu, po druhé
do Stollbergu a loni jsme byli na Kubě, kde se
uskutečnil 8. světový festival dětského divadla,
což byl velikánský zážitek (AS č.1,2005).
Naposledy jsme byli na Slovensku v městě
Šaľa na Zlaté priadce a na konci prázdnin
se tam podíváme ještě jednou na Scénickou
žatvu a čeká nás Lingham...
Jak vznikalo představení O líné a lakomém?
Předlohu této pohádky znám strašně dlouho
a došlo na ni teď, protože jsme tradičně
nevěděli, do čeho se pustit. Děti měly jedinou
podmínku a to, aby šlo opět o loutkové divadlo
- milují Loutkářskou Chrudim a její atmosféru.
Protože je tahle parta hodně muzikální
a všichni si stále o přestávkách muzicírovali,
napadlo mě muzikálové zpracování této
arménské pohádky. Předložila jsem několik
textů na písničky, které jsem napsala. Ty si
děti zhudebnily anebo napsaly i své texty,
celkově se na přípravě hodně podílely. O líné
a lakomém všechny hodně baví. A mě také!
len