Počátky, Excerpce pro MČAD 1998-2002
POČÁTKY o.Pelhřimov
Zavřelová: s. 55
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
30.léta 19.století hry studentů, německy, potom česky, požárem přerušeno,
1842 organizoval divadlo městský tajemník se studenty, jeviště vybudováno z papíru, hrálo se do 60.let.
60.léta: Monika, Magelona, 1878 oživení činnosti,
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě. Praha, Otto 1882 str. 160- 3 Jos.Němec kDÚ
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
150 LET divadla v Počátkách 1833-1983.Texty: Karel Chadim, JUDr.František Hezina, Miroslav Březina. Počátky, Městské kulturní středisko 1983. 27 s., foto v příl. kART, M PelhřimovSTREJČEK, Ferdinand: Sto let českého divadla v Počátkách. Zájmy Českomoravské vysočiny 1934. KK
JČ 1983: 1 insc. 3x
1830 první známé divadelní představení ochotníků. Hráli německy, ačkoli město bylo zcela české. Chyběly ženy, protože neuměly německy. Poté už se hrálo česky, za značného zájmu veřejnosti. Po požáru budovy, kde se hrálo, představení zanikla. 1842 občané a studenti začali opět hrát, až do 60.let. Škodovi se podařilo vybudovat rozměrné divadlo, hráli U České koruny /tehdy Schreiterův hostinec/. Oblíbené byly hry Kolárovy. Po 1870 aktivita ochotníků upadala. Čtenářská beseda divadlo vypověděla a ochotníci začali hrát v Modré hvězdě. Aktivity ochotnického divadla se začaly výrazněji projevovat v okolních obcích – Částrově, Stiboři, Řimberku, potom ve Studeném a Panských Dubenkách. 1878 opět zájem mladší generace divadlo obnovit. Hráli Jeřábka, Kolára, Pflegra, Stroupežnického, Sokola aj. /JM/
TÁBORSKÝ, str.291 – 293.
1833 studenti uspořádali první české představení. Jejich čin vycházel z místního silného národního hnutí. Informace v Lumíru 1861: hráli ve škole na improvizovaném jevišti. Brzy i dívky. Z repertoáru: Loketský zvon, Kouzelnice Sydonie, Wilfinek Šternberský, později Rohovín Čtverrohý, Tři otcové najednou, Čech a Němec, Kohout, Bratří, Příbuzenství, Brambory, Přítel v nouzi, Hastroš, Štěkavec, Žlutá zimnice, Čtyři stráže na jednom stanovisku, Chytroušek, Nebezpečné sousedství, Kýž bych se byl neoženil, Partýska… 1852 oživil ochotnické divadlo Jakub Škoda, už jako profesor jindřichohradeckého gymnázia. O prázdninách se hrálo i 2x v týdnu, hostovali v Pelhřimově, Kamenici, Studené, Telči. Škoda později jako profesor v Olomouci překládal zejména z francouzštiny pro české divadlo. 1858 zal. Zpěvácký spolek Čechorod. Vedle zpěvu pěstoval i divadlo, 1872 provedli operetu Kvas krále Vondry. Divadlo hráli rovněž ve Spolku studentů a v Národně vzdělávací besedě dělnické. 1864 zal. divadelní spolek Tyl. Hrálo se U Janoušků. 1868 a 1881 akce ve prospěch ND. Hostování divadelních společností. 1908 ochotníci provedli Vodní družstvo. 1909 postavení nového jeviště v hotelu Vůle, studenti zahájili Katakombami. Z dalších her velký úspěch se směsí z Blodkovy V studni a operety U jezera. 1911 sehrál Tyl Na letním bytě, 1912 tvrdohlavou ženu a frašku se zpěvy Mlsní kocouři. . 1913 opět U jezera a Pražské švadlenky, 1914 Julčiny vdavky. 1919 obnovili činnost. Tyl měl 26 členů. Na novém jevišti provedli Zvíkovského raráška, Paní mincmistrovou… V dalších letech obdobný, dobře vybíraný repertoár, režie J.Chlebec, Ferdinand Vodrážka, Josef Kremlička, Stanislav Kalivoda. Hrálo se v hotelu Modrá hvězda, ve Valše v přírodě. 1919 zal. loutkový divadelní soubor Národní jednoty pošumavské. Loutky J.Holešovského z Velkého Meziříčí. Režiséři František Rybák a Jan Chlebec. Hráli od 1922 v přízemí obecné školy. 1922 zal. DS FDTJ, režisér Karel Vachek. Hráli U Pokorných v Horní ulici na vlastním jevišti s oponou, později U Koruny a U moderé hvězdy. Repertoár zábavný. 1923 zahájil U modré hvězdy soubor Sdružení katolické mládeže. Režie Stanislav Martínek, repertoár zábavný, případně česká klasická hra. Divadlo hrála i mládež národně socialistické strany, krátkou dobu i mládež živnostenská. 1927 Tyl součástí Sokola jako jeho dramatický odbor. Důvod: postavení nové sokolovny s moderním jevištěm. Zahájili O rodu pánů z Leskovce /J.Vávra/. Ve 30.letech proměna herecké generace. Repertoár byl vybírán přiměřeně zájmům diváků, hrála se i opereta, ale byly i premiéry současných předních českých dramatiků. 1935 uspořádali ochotníci odborný kurz s přednáškami K.Kolára, A.M.Brousil, F.V.Gottlieb, G.Hart. Účast 150 posluchačů. 1937 provedli Bílou nemoc, Matku /režie A.Šetka/. 1938 celkem 7 premiér. Po zákazu Sokola 1941 znovu DS Tyl. 1942 ukončil činnost soubor Sdružení katolické mládeže Hospůdkou u přívozu. 1945 se z koncentračního tábora nevrátli M.Lískovec a R. Zvánovec. K uctění jejich památky v režii A.Šetky Stilmondský starosta. Generační proměna mezi herci. 1946 sehráli 4 hry, 1947 společně Tyl a Sokol provedli opět v sokolovně Matku. Božena Novotná režírovala bohatý výběr pohádek pro děti.
Počátkem 50.let zakládání ZK ROH. Tyl jim pomáhal aktivizovat se. Nemocnice provedla Noc v hlubokém, ČSAD Sluhu dvou pánů, Agrostroj /dramatický kroužek ZO ČSM, režisér Miloslav Březina, později DS ZK ROH Agrostroj/ Stanici Gordian, Průmyslový podnik Jak je důležité míti Filipa. Sám DS Tyl se začal prosazovat v soutěžích. 1959 zahájil v novém sále v pivovaře. Následovala éra operet, 1959 Mamzelle Nitouche. S Podskalákem soubor vyhrál okresní festival. Mnohé hry byly nastudované ke společenským a politickým událostem. Ve Svatbě sňatkového podvodníka hostoval Rudolf Deyl ml. Hostovali v řadě jiných míst. 1971 v Třeboni získali se Stanicí Gordian řadu cen za herecké výkony. Režiséři František Hezina, Miloš Březina. Z repertoáru: Paní Kalafová, Revizor, Charleyova teta, Dalskabáty, Honorace z pastoušky, ale i opereta Sládci. Hostování po okrese Dolný Kubín. Rovněž pro děti a mládež v té době opět rozsáhlý repertoár. 1965 v Kamenici získala Vláda žen /Robert Merle/ v provedení DS ZK ROH Agrostroj první cenu a dvě ceny za herecké výkony. Později pro úbytek členů se tento soubor spojil s Tylem /1969/. Divadelní soubor J.K.Tyl při Kulturním zařízení města Počátky ke 160.výročí ochotnického divadelnictví v míste sehrál Strakonického dudáka.150 let divadla v Počátkách 1833 – 1983. Vydalo MěKS v Počátkách jako výroční zprávu ke 150.výročí založení ochotnického divadla v Počátkách. 1983. Zde: CHADIM, Karel: 150 let divadla v Počátkách Str 5 – 18. Divadelní vzpomínky Fr.Heziny. Str. 20-26. Ohlédnutí za divadelní činností režiséra Miloslava Březiny. Str. 26-27.
Počátecký zpravodaj 8-9/1994, drobné informace.
SDO Tyl 1913 - 1949 reg. OkÚ (SOkA Pelhřimov)
Archivní fond in SOkA Pelhřimov.
DS J.K.Tyl (Dotazník ÚLK 1999.)
Zavřelová: s. 55
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
30.léta 19.století hry studentů, německy, potom česky, požárem přerušeno,
1842 organizoval divadlo městský tajemník se studenty, jeviště vybudováno z papíru, hrálo se do 60.let.
60.léta: Monika, Magelona, 1878 oživení činnosti,
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě. Praha, Otto 1882 str. 160- 3 Jos.Němec kDÚ
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
150 LET divadla v Počátkách 1833-1983.Texty: Karel Chadim, JUDr.František Hezina, Miroslav Březina. Počátky, Městské kulturní středisko 1983. 27 s., foto v příl. kART, M PelhřimovSTREJČEK, Ferdinand: Sto let českého divadla v Počátkách. Zájmy Českomoravské vysočiny 1934. KK
JČ 1983: 1 insc. 3x
1830 první známé divadelní představení ochotníků. Hráli německy, ačkoli město bylo zcela české. Chyběly ženy, protože neuměly německy. Poté už se hrálo česky, za značného zájmu veřejnosti. Po požáru budovy, kde se hrálo, představení zanikla. 1842 občané a studenti začali opět hrát, až do 60.let. Škodovi se podařilo vybudovat rozměrné divadlo, hráli U České koruny /tehdy Schreiterův hostinec/. Oblíbené byly hry Kolárovy. Po 1870 aktivita ochotníků upadala. Čtenářská beseda divadlo vypověděla a ochotníci začali hrát v Modré hvězdě. Aktivity ochotnického divadla se začaly výrazněji projevovat v okolních obcích – Částrově, Stiboři, Řimberku, potom ve Studeném a Panských Dubenkách. 1878 opět zájem mladší generace divadlo obnovit. Hráli Jeřábka, Kolára, Pflegra, Stroupežnického, Sokola aj. /JM/
TÁBORSKÝ, str.291 – 293.
1833 studenti uspořádali první české představení. Jejich čin vycházel z místního silného národního hnutí. Informace v Lumíru 1861: hráli ve škole na improvizovaném jevišti. Brzy i dívky. Z repertoáru: Loketský zvon, Kouzelnice Sydonie, Wilfinek Šternberský, později Rohovín Čtverrohý, Tři otcové najednou, Čech a Němec, Kohout, Bratří, Příbuzenství, Brambory, Přítel v nouzi, Hastroš, Štěkavec, Žlutá zimnice, Čtyři stráže na jednom stanovisku, Chytroušek, Nebezpečné sousedství, Kýž bych se byl neoženil, Partýska… 1852 oživil ochotnické divadlo Jakub Škoda, už jako profesor jindřichohradeckého gymnázia. O prázdninách se hrálo i 2x v týdnu, hostovali v Pelhřimově, Kamenici, Studené, Telči. Škoda později jako profesor v Olomouci překládal zejména z francouzštiny pro české divadlo. 1858 zal. Zpěvácký spolek Čechorod. Vedle zpěvu pěstoval i divadlo, 1872 provedli operetu Kvas krále Vondry. Divadlo hráli rovněž ve Spolku studentů a v Národně vzdělávací besedě dělnické. 1864 zal. divadelní spolek Tyl. Hrálo se U Janoušků. 1868 a 1881 akce ve prospěch ND. Hostování divadelních společností. 1908 ochotníci provedli Vodní družstvo. 1909 postavení nového jeviště v hotelu Vůle, studenti zahájili Katakombami. Z dalších her velký úspěch se směsí z Blodkovy V studni a operety U jezera. 1911 sehrál Tyl Na letním bytě, 1912 tvrdohlavou ženu a frašku se zpěvy Mlsní kocouři. . 1913 opět U jezera a Pražské švadlenky, 1914 Julčiny vdavky. 1919 obnovili činnost. Tyl měl 26 členů. Na novém jevišti provedli Zvíkovského raráška, Paní mincmistrovou… V dalších letech obdobný, dobře vybíraný repertoár, režie J.Chlebec, Ferdinand Vodrážka, Josef Kremlička, Stanislav Kalivoda. Hrálo se v hotelu Modrá hvězda, ve Valše v přírodě. 1919 zal. loutkový divadelní soubor Národní jednoty pošumavské. Loutky J.Holešovského z Velkého Meziříčí. Režiséři František Rybák a Jan Chlebec. Hráli od 1922 v přízemí obecné školy. 1922 zal. DS FDTJ, režisér Karel Vachek. Hráli U Pokorných v Horní ulici na vlastním jevišti s oponou, později U Koruny a U moderé hvězdy. Repertoár zábavný. 1923 zahájil U modré hvězdy soubor Sdružení katolické mládeže. Režie Stanislav Martínek, repertoár zábavný, případně česká klasická hra. Divadlo hrála i mládež národně socialistické strany, krátkou dobu i mládež živnostenská. 1927 Tyl součástí Sokola jako jeho dramatický odbor. Důvod: postavení nové sokolovny s moderním jevištěm. Zahájili O rodu pánů z Leskovce /J.Vávra/. Ve 30.letech proměna herecké generace. Repertoár byl vybírán přiměřeně zájmům diváků, hrála se i opereta, ale byly i premiéry současných předních českých dramatiků. 1935 uspořádali ochotníci odborný kurz s přednáškami K.Kolára, A.M.Brousil, F.V.Gottlieb, G.Hart. Účast 150 posluchačů. 1937 provedli Bílou nemoc, Matku /režie A.Šetka/. 1938 celkem 7 premiér. Po zákazu Sokola 1941 znovu DS Tyl. 1942 ukončil činnost soubor Sdružení katolické mládeže Hospůdkou u přívozu. 1945 se z koncentračního tábora nevrátli M.Lískovec a R. Zvánovec. K uctění jejich památky v režii A.Šetky Stilmondský starosta. Generační proměna mezi herci. 1946 sehráli 4 hry, 1947 společně Tyl a Sokol provedli opět v sokolovně Matku. Božena Novotná režírovala bohatý výběr pohádek pro děti.
Počátkem 50.let zakládání ZK ROH. Tyl jim pomáhal aktivizovat se. Nemocnice provedla Noc v hlubokém, ČSAD Sluhu dvou pánů, Agrostroj /dramatický kroužek ZO ČSM, režisér Miloslav Březina, později DS ZK ROH Agrostroj/ Stanici Gordian, Průmyslový podnik Jak je důležité míti Filipa. Sám DS Tyl se začal prosazovat v soutěžích. 1959 zahájil v novém sále v pivovaře. Následovala éra operet, 1959 Mamzelle Nitouche. S Podskalákem soubor vyhrál okresní festival. Mnohé hry byly nastudované ke společenským a politickým událostem. Ve Svatbě sňatkového podvodníka hostoval Rudolf Deyl ml. Hostovali v řadě jiných míst. 1971 v Třeboni získali se Stanicí Gordian řadu cen za herecké výkony. Režiséři František Hezina, Miloš Březina. Z repertoáru: Paní Kalafová, Revizor, Charleyova teta, Dalskabáty, Honorace z pastoušky, ale i opereta Sládci. Hostování po okrese Dolný Kubín. Rovněž pro děti a mládež v té době opět rozsáhlý repertoár. 1965 v Kamenici získala Vláda žen /Robert Merle/ v provedení DS ZK ROH Agrostroj první cenu a dvě ceny za herecké výkony. Později pro úbytek členů se tento soubor spojil s Tylem /1969/. Divadelní soubor J.K.Tyl při Kulturním zařízení města Počátky ke 160.výročí ochotnického divadelnictví v míste sehrál Strakonického dudáka.150 let divadla v Počátkách 1833 – 1983. Vydalo MěKS v Počátkách jako výroční zprávu ke 150.výročí založení ochotnického divadla v Počátkách. 1983. Zde: CHADIM, Karel: 150 let divadla v Počátkách Str 5 – 18. Divadelní vzpomínky Fr.Heziny. Str. 20-26. Ohlédnutí za divadelní činností režiséra Miloslava Březiny. Str. 26-27.
Počátecký zpravodaj 8-9/1994, drobné informace.
SDO Tyl 1913 - 1949 reg. OkÚ (SOkA Pelhřimov)
Archivní fond in SOkA Pelhřimov.
DS J.K.Tyl (Dotazník ÚLK 1999.)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.