Chrast, excerpce pro MČAD 1998-2002
CHRAST u Chrudimě o.Chrudim
CČAD s. 30,184, 201
Časový přehled ochotnického divadla v Chrasti: před r. 1830 - německé divadlo v biskupském zámku, 1839-1850 - 1. etapa ochotnického divadla (hostinec u "Bílého beránka"), 1850-1860 - pozvolný zánik divadla, 1860-1879 - 2. etapa ochotnického divadla (hostinec u "Kováře"), 1879-1915 - Spolek divadelních ochotníků TYL (sál u "Kováře a v "Panském domě"), 1900-1918 - Kroužek mládenců a dívek (sál u "Opleštilů" a přírodní divadlo v Chacholicích), 1918-1951 - Kroužek divadelních ochotníků (stejná místa), 1912-1951 - Dramatická družina divadelních ochotníků (sál u "České koruny"), ? - 1941, 1945-51 - Dramatický odbor TJ Sokol (sokolovna), 1945-47 - Sjednocený spolek divadelních
ochotníků Tyl, 1947-49 - Divadelní kroužek hasičů (sokolovna), od roku 1951 Divadelní odbor OB, později JKP (sokolovna, přírodní divadlo v parku). (Kyselová)
Zpracoval kronikář prof. Zbyněk Žemlička z následujících pramenů: plakáty, zápisy a protokoly uložené v Městském muzeu v Chrasti, rukopisy muzea: Jan Sháněl: Spolkový život - divadlo, Josef Šmíd: Divadlo
V roce 1950 byly všechny spolky sjednoceny pod OB pod názvem Divadelní odbor OB v Chrasti. První hra - Letadlo má zpoždění 24 hodin - 25.3.1951, v roce 1952 vybudována přírodní scéna v biskupském parku, hrána Maryša, v témže roce Chrast pořadatelem okresní a krajské soutěže lidové umělecké tvořivosti , v 60.- 80. letech komponované programy, estrády a klubové večery. (Kyselová)
Ze vzpomínek Aleny Benešové, aktivní organizátorky kulturního života v Chrasti
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
1910 se ustavil Kroužek mládenců a dívek. Ročně připravil 4-7 divadelních představení. Inspirováni Janem Výravou, provedeným v přírodním divadle v pražské Šárce 1913, jako druzí inscenovali tuto hru doma rovněž v přírodním amfiteátru. Úspěch soubor podnítil k dalším podobným inscenacím, takže se stal v tomto směru průkopníkem. 1914-1918 činnost kroužku ustala. 1919 byla obnovená s náročnějším repertoárem. K jeho provedení byli zvaní herci z pražského Národního divadla /Hodr, Láznička/. Pro představení Pasekářů byla režií pozvána jako host skupina z Hrozenkova, aby předvedla národopisnou svatbu. Do 1943 sehrál soubor 256 veseloher,dramat, her se zpěvy. 20 her bylo inscenováno v přírodě. Sdružoval 116 členů, z toho 65 účinkujících. V místě působila od 1912 i Katolická jednota jinochů a mužů z podnětu katolického děkana. Za podpory královéhradeckého biskupa byl nákladně upraven velký sál U české koruny a v dílnách pražského Národního divadla zhotoveny kulisy. 1917 ranění vojáci, umístění v zámku, sehráli představení, z jehož výnosu byl postaven pomník padlým. Po roce 1918 byla činnost obnovena. 1924 se soubor osamostatnil jako Dramatická družina ochotníků. Vedle činohry byly provedeny i hry se zpěvy /Z českých luhů, Pražské švadlenky, Dědečkovy housle/. Dramaturgický plán se výrazně odlišoval od jiných tehdy činných ochotnických divadel /Sněhurka,Šípková Růženka,Tři zlaté vlasy, Karel III. a Anna Rakouská, Stavitel Solness.../. Do 1943 to bylo 60 představení, realizovaných 57 členy. (JM)
Ve službách Thalie II. s.2O9.
Před r. 1830 byl divadelní představení hrána německy v biskupském zámku za biskupa Aloise Kolovrata Krakovského (1812 - 1830). První české och. divadlo založil učitel Alois Žižka v r. 1839, hrálo se v hostinci U bílého beránka dvakrát ročně (např. Štěpánek: Pražští sládci). Oponu a dekorace namaloval Jan Kokeš. V 50. letech soubor zaniká. Och. činnost je obnovena v sále hostince U kováře v letech 1860 - 1879 z iniciativy učitele Fr. Schejbala. Ten také namaloval oponu, která je dodnes zachována v muzeu. V r. 1879 vzniká nový DS Tyl, je provedena oprava jeviště. V 60. a 70. letech se hrálo 3 - 8 představení ročně. V r. 1895 zrušil majitel sál U kováře, nový sál pro spolkovou činnost byl získán až po dvou letech v Panském domě, ten ale po roce vyhořel. Činnost spolku Tyl je od té doby omezena, v r. 1915 zaniká úplně.
V r. 1900 (zde je rozpor s existujícím zápisem!!, ale jedná se zřejmě o chybu pana Žemličky) je založen nový spolek Kroužek mládenců a dívek s působištěm v hostinci U Opleštilů. V r. 1913 se koná první představení Jan Výrava v přírodním divadle na louce u chacholického mlýna.
V r. 1912 bylo zřízeno další divadlo v nově postaveném diecézním domě na náměstí v tzv. Sdružených katolických spolcích. V době I. sv. války došlo ke sdružení stávajících ochotnických spolků a společně bylo sehráno několik her za účelem získání prostředků pro stavbu pomníku válečným obětem.
V r. 1918 změna názvu Kroužku mládenců a dívek na Kroužek divadelních ochotníků (kromě sálu U Opleštilů hrál i v přírodním divadle v Chacholicích. Kromě něj v době mezi válkami působila v Chrastu Dramatická družina divadelních ochotníků v sále České koruny a Dramatický odbor TJ Sokol v sále nové sokolovny otevřené v r. 1927, jenž měl navíc v letech 1932 - 37 loutkovou scénu. Mezi jednotlivými spolky panovala určitá nevraživost. Činnost všech spolků (kromě Sokola, který byl zakázán) pokračovala i za II. sv. v. Po osvobození (27. 6. 1945) došlo k jednání o vytvoření jednotného och. spolku a vzniká Divadelní spolek ochotníků Tyl. Po uvedení dvou představení však jeho aktivita upadá a v r. 1947 se ochotníci opět rozdělují. Nově se utvořil divadelní kroužek při hasičském sboru; vrcholem jeho činnosti byla účast na Jiráskově Hronovu v r. 1949 hrou E. F. Buriana Krčma na břehu. V rámci násilného sjednocování po r. 1948 byl 7. 5. 1951 vytvořen Divadelní odbor Osvětové besedy v Chrasti, který v následujících letech, zejména za režiséra Roberta Plaňavy, vytvořil řadu kvalitních inscenací (Letadlo má zpoždění, Naši Furianti, M. D. Rettigová, opereta Polská krev, Premiéra Skafandr atd.). V první pol. 50. let bylo vybudováno divadlo v přírodě v bývalém biskupském parku pro 1200 diváků, hrálo se i na zmodernizovaném jevišti sokolovny. V 60. letech, kdy se hrálo pod patronátem JKP, převážil typ divadla malých forem. (OS)
ŽEMLIČKA, Zbyněk: Materiál pro Místopis, 1998. kART
Asi 1968 SDO.
NOVÁK,Mirek: Jak jsme začínali...šminky,múzy,osudy. Praha,Koršach 1994. s.40
1839 9 ochotníků začalo hrát v hostinci Dřevikovského Pražskými sládky /Šedivý/. Po úspěchu pokračovali dalšími hrami v dobrém výběru. Po létech stagnace se začalo hrát /1860 – 1894/ v novém hostinci Červinkově z Horek. Zahájili Duchem času /Raupach/. Na repertoáru se objevily hry Poupě, Směry života, Cop /Kunětická/, Nora apod. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 295.
M Chrast: plakáty, protokoly, zápisy, opona atd.
SHÁNĚL, Jan: Spolkový život - divadlo. Rkp. M Chrast
ŠMÍD, Josef: Spolkový život. Rkp. M Chrast
Kopie divadelních plakátů a cedulí (12 ks) kART
ÚMDOČ 1922: Kroužek div.och.
Táborský: s. 295
DS OD účast na společném vystoupení na JH 1958, 1.místo za malé formy. OD 1958/7, s.153, 155. OD 1958/9, s.194,197.
JH 1949: Divadelní soubor hasičského sboru: Burian: Krčma na břehu
CČAD s. 30,184, 201
Časový přehled ochotnického divadla v Chrasti: před r. 1830 - německé divadlo v biskupském zámku, 1839-1850 - 1. etapa ochotnického divadla (hostinec u "Bílého beránka"), 1850-1860 - pozvolný zánik divadla, 1860-1879 - 2. etapa ochotnického divadla (hostinec u "Kováře"), 1879-1915 - Spolek divadelních ochotníků TYL (sál u "Kováře a v "Panském domě"), 1900-1918 - Kroužek mládenců a dívek (sál u "Opleštilů" a přírodní divadlo v Chacholicích), 1918-1951 - Kroužek divadelních ochotníků (stejná místa), 1912-1951 - Dramatická družina divadelních ochotníků (sál u "České koruny"), ? - 1941, 1945-51 - Dramatický odbor TJ Sokol (sokolovna), 1945-47 - Sjednocený spolek divadelních
ochotníků Tyl, 1947-49 - Divadelní kroužek hasičů (sokolovna), od roku 1951 Divadelní odbor OB, později JKP (sokolovna, přírodní divadlo v parku). (Kyselová)
Zpracoval kronikář prof. Zbyněk Žemlička z následujících pramenů: plakáty, zápisy a protokoly uložené v Městském muzeu v Chrasti, rukopisy muzea: Jan Sháněl: Spolkový život - divadlo, Josef Šmíd: Divadlo
V roce 1950 byly všechny spolky sjednoceny pod OB pod názvem Divadelní odbor OB v Chrasti. První hra - Letadlo má zpoždění 24 hodin - 25.3.1951, v roce 1952 vybudována přírodní scéna v biskupském parku, hrána Maryša, v témže roce Chrast pořadatelem okresní a krajské soutěže lidové umělecké tvořivosti , v 60.- 80. letech komponované programy, estrády a klubové večery. (Kyselová)
Ze vzpomínek Aleny Benešové, aktivní organizátorky kulturního života v Chrasti
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
1910 se ustavil Kroužek mládenců a dívek. Ročně připravil 4-7 divadelních představení. Inspirováni Janem Výravou, provedeným v přírodním divadle v pražské Šárce 1913, jako druzí inscenovali tuto hru doma rovněž v přírodním amfiteátru. Úspěch soubor podnítil k dalším podobným inscenacím, takže se stal v tomto směru průkopníkem. 1914-1918 činnost kroužku ustala. 1919 byla obnovená s náročnějším repertoárem. K jeho provedení byli zvaní herci z pražského Národního divadla /Hodr, Láznička/. Pro představení Pasekářů byla režií pozvána jako host skupina z Hrozenkova, aby předvedla národopisnou svatbu. Do 1943 sehrál soubor 256 veseloher,dramat, her se zpěvy. 20 her bylo inscenováno v přírodě. Sdružoval 116 členů, z toho 65 účinkujících. V místě působila od 1912 i Katolická jednota jinochů a mužů z podnětu katolického děkana. Za podpory královéhradeckého biskupa byl nákladně upraven velký sál U české koruny a v dílnách pražského Národního divadla zhotoveny kulisy. 1917 ranění vojáci, umístění v zámku, sehráli představení, z jehož výnosu byl postaven pomník padlým. Po roce 1918 byla činnost obnovena. 1924 se soubor osamostatnil jako Dramatická družina ochotníků. Vedle činohry byly provedeny i hry se zpěvy /Z českých luhů, Pražské švadlenky, Dědečkovy housle/. Dramaturgický plán se výrazně odlišoval od jiných tehdy činných ochotnických divadel /Sněhurka,Šípková Růženka,Tři zlaté vlasy, Karel III. a Anna Rakouská, Stavitel Solness.../. Do 1943 to bylo 60 představení, realizovaných 57 členy. (JM)
Ve službách Thalie II. s.2O9.
Před r. 1830 byl divadelní představení hrána německy v biskupském zámku za biskupa Aloise Kolovrata Krakovského (1812 - 1830). První české och. divadlo založil učitel Alois Žižka v r. 1839, hrálo se v hostinci U bílého beránka dvakrát ročně (např. Štěpánek: Pražští sládci). Oponu a dekorace namaloval Jan Kokeš. V 50. letech soubor zaniká. Och. činnost je obnovena v sále hostince U kováře v letech 1860 - 1879 z iniciativy učitele Fr. Schejbala. Ten také namaloval oponu, která je dodnes zachována v muzeu. V r. 1879 vzniká nový DS Tyl, je provedena oprava jeviště. V 60. a 70. letech se hrálo 3 - 8 představení ročně. V r. 1895 zrušil majitel sál U kováře, nový sál pro spolkovou činnost byl získán až po dvou letech v Panském domě, ten ale po roce vyhořel. Činnost spolku Tyl je od té doby omezena, v r. 1915 zaniká úplně.
V r. 1900 (zde je rozpor s existujícím zápisem!!, ale jedná se zřejmě o chybu pana Žemličky) je založen nový spolek Kroužek mládenců a dívek s působištěm v hostinci U Opleštilů. V r. 1913 se koná první představení Jan Výrava v přírodním divadle na louce u chacholického mlýna.
V r. 1912 bylo zřízeno další divadlo v nově postaveném diecézním domě na náměstí v tzv. Sdružených katolických spolcích. V době I. sv. války došlo ke sdružení stávajících ochotnických spolků a společně bylo sehráno několik her za účelem získání prostředků pro stavbu pomníku válečným obětem.
V r. 1918 změna názvu Kroužku mládenců a dívek na Kroužek divadelních ochotníků (kromě sálu U Opleštilů hrál i v přírodním divadle v Chacholicích. Kromě něj v době mezi válkami působila v Chrastu Dramatická družina divadelních ochotníků v sále České koruny a Dramatický odbor TJ Sokol v sále nové sokolovny otevřené v r. 1927, jenž měl navíc v letech 1932 - 37 loutkovou scénu. Mezi jednotlivými spolky panovala určitá nevraživost. Činnost všech spolků (kromě Sokola, který byl zakázán) pokračovala i za II. sv. v. Po osvobození (27. 6. 1945) došlo k jednání o vytvoření jednotného och. spolku a vzniká Divadelní spolek ochotníků Tyl. Po uvedení dvou představení však jeho aktivita upadá a v r. 1947 se ochotníci opět rozdělují. Nově se utvořil divadelní kroužek při hasičském sboru; vrcholem jeho činnosti byla účast na Jiráskově Hronovu v r. 1949 hrou E. F. Buriana Krčma na břehu. V rámci násilného sjednocování po r. 1948 byl 7. 5. 1951 vytvořen Divadelní odbor Osvětové besedy v Chrasti, který v následujících letech, zejména za režiséra Roberta Plaňavy, vytvořil řadu kvalitních inscenací (Letadlo má zpoždění, Naši Furianti, M. D. Rettigová, opereta Polská krev, Premiéra Skafandr atd.). V první pol. 50. let bylo vybudováno divadlo v přírodě v bývalém biskupském parku pro 1200 diváků, hrálo se i na zmodernizovaném jevišti sokolovny. V 60. letech, kdy se hrálo pod patronátem JKP, převážil typ divadla malých forem. (OS)
ŽEMLIČKA, Zbyněk: Materiál pro Místopis, 1998. kART
Asi 1968 SDO.
NOVÁK,Mirek: Jak jsme začínali...šminky,múzy,osudy. Praha,Koršach 1994. s.40
1839 9 ochotníků začalo hrát v hostinci Dřevikovského Pražskými sládky /Šedivý/. Po úspěchu pokračovali dalšími hrami v dobrém výběru. Po létech stagnace se začalo hrát /1860 – 1894/ v novém hostinci Červinkově z Horek. Zahájili Duchem času /Raupach/. Na repertoáru se objevily hry Poupě, Směry života, Cop /Kunětická/, Nora apod. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 295.
M Chrast: plakáty, protokoly, zápisy, opona atd.
SHÁNĚL, Jan: Spolkový život - divadlo. Rkp. M Chrast
ŠMÍD, Josef: Spolkový život. Rkp. M Chrast
Kopie divadelních plakátů a cedulí (12 ks) kART
ÚMDOČ 1922: Kroužek div.och.
Táborský: s. 295
DS OD účast na společném vystoupení na JH 1958, 1.místo za malé formy. OD 1958/7, s.153, 155. OD 1958/9, s.194,197.
JH 1949: Divadelní soubor hasičského sboru: Burian: Krčma na břehu
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.