ČIVRNÝ, Tomáš. Vojan, Vojan, Vojan... a vy jste? Vojan! Rozhovor s Lukášem Frydrychem. Online. Divadelník.cz 24. 6. 2024

Vojan, Vojan, Vojan… a vy jste? Vojan!
24 června, 2024
Tomáš Čivrný
Historicky první setkání Vojanů proběhlo v sobotu 18. května 2024 v Desné v Jizerských horách. Nápad se zrodil v hlavě redaktora portálu Divadelník.cz Lukáše Frydrycha, člena DS Vojan Desná – Mladá haluz. Vytipoval jednu květnovou sobotu, oslovil ochotnické soubory, které mají v názvu jméno herce Eduarda Vojana, a pozval je na společné setkání. Jaké bylo? A kdo vlastně přijel? Následující rozhovor je pro Divadelníka jisté unikum. Rozhovor s Lukášem totiž vede Tomáš Čivrný, šéfredaktor portálu a účastník Setkání Vojanů 2024.

Eduard Vojan, český herec, člen Národního divadla. Narodil se 5. května 1853 v Praze, zemřel 31. května 1920, pochován je v Praze na Olšanských hřbitovech. Vojan byl zakladatel moderního českého herectví, založeného na hlubokém psychologickém prožití ztvárňované postavy. Do Národního divadla nastoupil v roce 1888, ke zlomu v kariéře došlo v roce 1894, když si spisovatel a spoluautor hry Maryša Vilém Mrštík vymínil, že postavu Francka bude hrát právě Vojan. V dubnu 1895 se Vojan oženil s Růženou Štěpánkovou, se kterou měl dvě dcery. Starší Olga studovala herectví, zemřela však tragicky v šestadvaceti letech. Mladší Milada se dožila pouhých tří let. Jméno Eduarda Vojana nesou nejen ochotnické spolky, ale i park na pražské Malé Straně, Vojanovy sady jsou v sousedství ministerstva financí, kousek od místa, kde se Vojan narodil. (Zdroj: wikipedia.cz, zkráceno).

Lukáši, Setkání Vojanů byl Tvůj nápad?

LF: Je pravdou, že jsem ho poprvé vyslovil já. Doma v Desné mi nikdo neodporoval, o Setkání Vojanů jsme začali přemýšlet společně, takže se z toho stal kolektivní nápad a plán.

Všichni, kteří se zúčastnili setkání Vojanů v Desné. Hromadná fotka v KD Sklář před a na jevišti.
Setkání Vojanů 2024
Rozhodoval pohled do kalendáře
Kdy vznikl?

LF: To vím přesně. Bylo to v roce 2022. To už jsme zkoušeli hru Kyanid o páté, premiéra byla plánovaná na březen 2023 a vázala se ke třem výročím. Autor Kyanidu o páté Pavel Kohout loni slavil 95. narozeniny. Uplynulo 80 let od povstání ve varšavském ghetu, tedy od událostí, o kterých se v Kyanidu o páté hovoří. A loni to bylo 10 let, co byl zapsaný DS Vojan Desná – Mladá haluz.

Promiň, ale jak Kyanid o páté souvisí se setkáním Vojanů?

LF: Vlastně náhodou, protože když jsem si dělal časovou osu a dopočítal kulaté a půlkulaté výročí, tak jsem pokračoval. Díval jsem se na důležité roky města Desná, na výroční přehlídky, na narozeniny členů spolku a podobně. Nejvíce pozornosti jsem věnoval nám, Mladé haluzi, a Eduardu Vojanovi.

Výročí střídá výročí
Na co jsi přišel?

LF: V roce 2023 uplyne 170 let od narození Eduarda Vojana a v roce 2024 to bude 150 let od fungování ochotníků na Desensku. To už mi šrotovalo hlavou, co uděláme, co zorganizujeme, kam zajedeme a jak výročí oslavíme. Myšlenka na Setkání Vojanů byla zcela logická.

Říkal jsi mi, a ze zkušenosti sám vím, že lidé moc nevědí, kdo Eduard Vojan byl.

LF: Ano, to už jsem dávno vypozoroval. Ani já, když jsem jako kluk začínal s divadlem, jsem nevěděl, kdo byl Vojan, kdo byl E. F. Burian a podobně. Ze školy známe jména Tyl, Jirásek, Čapek… Je dobré ve vlastních řadách i navenek připomínat jméno, život a herectví Eduarda Vojana.

Vojan by měl jistě radost
Nabízí se otázka, proč Setkání Vojanů neproběhlo už v roce 2023?

LF: Správně, to jsem původně zamýšlel. Pak jsem si ale uvědomil, že je potřeba začít pozvolna a postupně. Navíc divadelní rok běží děsně rychle. Když jsme se na přelomu let 2022 a 2023 podívali do kalendářů, poskládali štace, přehlídky, prázdniny, schůze, Vánoce a nedivadelní akce, tak moc volných termínů nezbylo. Navíc jsem si přál, aby setkání Vojanů proběhlo v květnu.

Proč?

LF: Protože Eduard Vojan se narodil 5. května a zemřel 31. května, takže setkání v polovině května není náhoda, ale promyšlená věc.

Setkání zástupců souborů Vojan z různých měst v Desné v KD Sklář.


V roce 2023 se už Vojani sešli.

LF: Zčásti. 170 let od narození Vojana si vyloženě žádalo pozornost. Zajeli jsme do Prahy na Olšanské hřbitovy a položili květinu na rodinnou hrobku rodiny E. Vojana.

Vojan a cesta do Prahy
Kdo to je „my“?

LF: Za nás, za Desnou, já a naše vedoucí, předsedkyně spolku, herečka a režisérka Vlaďka Koďousková a Jarda Vondruška, předseda spolku, režisér a herec z Libice nad Cidlinou. Desná a Libice se znají léta, potkáváme se na přehlídkách. Navíc všichni zmínění, já, Vlaďka i Jarda, jsme v předsednictvu republikového Svazu českých divadelních ochotníků. Takže když jsme jeli do Prahy na setkání předsednictva SČDO, zajeli jsme na Olšany.

Dva zástupci souborů Vojan na pražském hřbitově u hrobu Eduarda Vojana.
Praha – Olšany, hrob E. Vojana
A tam jste rozhodli, že uspořádáte Setkání Vojanů?

LF: Prakticky ano. Vzal jsem si setkání na starost. Začali jsme dohledávat aktivní spolky, které mají Vojana v názvu. Rozhodně jsme byli dohodnutí, že když nic jiného a nikdo jiný, tak Desná a Libice spolu zajdou na kafe.

Termín byl už stanovený
Akce nabrala trochu větší obrátky.

LF: V říjnu 2023 jsme na přehlídce ve Vysokém nad Jizerou potkali Vojany z Brněnce. Celý nápad jsem jim přetlumočil, oni hned souhlasili a potvrdili, že přijedou. To už jsme věděli, že se Setkání Vojanů bude konat 18. května. Byli jsme tedy rázem tři.

Kdo se ještě přidal?

LF: Ochotnických spolků „Vojanů“ bylo mnoho. Pokud jsem pátral správně, tak aktivně činných je šest, respektive sedm. Všechny jsem oslovil.

Šest nebo sedm?

LF: V Českém Dubu funguje historicky Divadelní soubor Vojan Český Dub. Z něho vzešla parta, která je Divadelní společností Vojan. Oslovil jsem vedoucí obou celků, do Desné přijeli zástupci původního Vojanu. Takže nás bylo šest – Desná, Český Dub, Hrádek nad Nisou, Libice nad Cidlinou, Brněnec a Studená. Brněnec a Studená dopočítávali, kdo to měl do Desné dál.

Akce tohoto typu nemá obdoby.

LF: Toho jsme si vědomí, takže od jisté chvíle jsme už Setkání museli zorganizovat. Jednak to byl závazek a příslib, jednak jsme se chtěli sejít, v klidu pohovořit, seznámit se, inspirovat se. Od dob korony a zavřených divadel cítíme o to víc potřebu něco konat, dohnat ten společenský deficit a spojovat divadelní rodinu, komunitu.

Představil se Vojan Desná
Co jste hostům připravili?

LF: Díky spolupráci s městem Desná jsme měli plně k dispozici kulturní dům Sklář, kde se scházíme, kde zkoušíme, kde máme fundus. Takže jsme na sále připravili stoly, občerstvení, zásobili bar a připravili výzdobu, tedy kroniky, dobové plakáty, letáčky a podobně. Měli jsme k dispozici i techniku, takže jsme promítali informace o Desné, o protržené přehradě. Hovořili jsme o Vojanovi a zašli se podívat do hrobky rodiny Riedlů, významného sklářského rodu nejen na Desensku.

Soubory Vojan na prohlídce v Riedlově hrobce.

Jak jste vlastně celý den koncipovali?

LF: Všem jsem dopředu hlásil, že jde o přátelské neformální setkání, dokonce jsem používal i spojení, že všechny zvu na výlet, na to zmíněné kafe. Chtěli jsme, aby všem u nás bylo dobře a příjemně. Přijela spousta sympatických lidí, kteří žijí divadlem, takže už společné posezení bylo moc příjemné.

Součástí akce byly i výstupy z Kandrdásku
To mohu potvrdit, přesto jste připravili i další překvapení.

LF: Oběd jsme rezervovali v nedalekých Příchovicích, kde je rozhledna Maják a muzeum Cimrmanovy doby, takže divadelní tématika. Počasí však nebylo na naší straně, pobyt venku, jak u Riedlovy hrobky, tak v Příchovicích, byl značně omezený. O to víc jsme si povídali u stolu a výborného jídla. Po návratu do Skláře byly připravené dva úspěšné výstupy z letošního oblastního kola Kandrdásku, soutěže monologů a dialogů pro děti a mládež. Hrály naše členky, které se dostaly do národního kola, i tam byly oceněné. Také jsme si dali „kolečko“, tedy zástupce každého Vojanu představil svůj spolek, co hrají, co zkouší, zda jezdí na přehlídky a tak dále.

Posezení na výletě - členové souborů Vojan z ruzných měst u společných stolů.

Jak jste celou akci vyhodnotili?

LF: Doufám a věřím, že se hostům u nás v Desné líbilo. Mám od všech krásné ohlasy a poděkování za uspořádání takové akce. Za DS Vojan Desná – Mladá haluz všechny moc pozdravuji. Na setkání vzpomínáme a děkujeme, že naši hosté vážili cestu i čas a skutečně přijeli. Za sebe děkuji svému Vojanu za pomoc a nasazení. Je moc dobře, že jsme původní nápad dotáhli k výsledku.

Setkání Vojanů 2025
Potkají se Vojani ještě někdy?

LF: Vojani moc dobře vědí, že ano. Protože na závěr setkání jste se přihlásili vy, Libice nad Cidlinou. Jarda Vondruška spolu s Tebou jste nás pozvali k sobě. Setkání Vojanů se v roce 2025 bude konat v sobotu 17. května. Mám radost.

My taky. Díky za Tvé nápady a také za přiblížení akce Setkání Vojanů.

LF: Děkuji a zdravím všechny čtenáře Divadelníka.cz. Z role respondenta se vracím do role redaktora.

ČIVRNÝ, Tomáš. Vojan, Vojan, Vojan... a vy jste? Vojan! Online. Divadelník.cz 24. 6. 2024. Dostupné z: https://divadelnik.cz/vojan-vojan-vojan-a-vy-jste-vojan/ [cit. 20240625]