JOHANOVSKÝ, Petr - charakteristika v diplomové práci Martina Kašpara o Pouličním divadle Viktora Braunreitera
3.6 PETR JOHANOVSKÝ
Johanovský spolupracuje s PDVB (Pouličním divadlem Viktora Braunreitera - pozn. Rich) od jeho počátku, tj. od roku 2006. Spolu s Braunreiterem tvoří výraznou hereckou dvojici (viz kapitolu Poetika PDVB). Je také hercem, který má v souboru určitá privilegia stran scénáře. Jako jediný si text, který jinak Viktor Braunreiter střeží bedlivým zrakem a sluchem autora, dovolí upravit, posunout, vzepřít se mu. Braunreiter tuto výsadu komentuje: „Není to proto, že bychom se dlouho znali a byli dobrými přáteli. To ostatně jsem s většinou mých kolegů. Jde o to, že Petr Johanovský nezaměnitelným způsobem vnáší svou vlastní poetiku do mým před-stavení, jeho charakteristický poťouchlý způsob vnímání je vždy ku prospěchu textu, respektive celého představení. Nejde nikdy o samoúčelnou revoltu proti autoritě. Jeho invence je skvělá.“Petr Johanovský na sebe poprvé výrazně upozornil v PDVB při představení Objevení vřídla. Zde byl obsazen do role Karla IV. A ujal se jí nezapomenutelně. On totiž už svou fyziognomií připomíná krále. Je až archetypální figurou – tak si divák krále představuje. Jenže: když začne hrát, divák zjišťuje, že jeho král je sta-rý, unavený, mírně senilní. Je to tedy jakási vlídná karikatura císaře, která ale daleko realističtěji zobrazuje adorovaného panovníka, snad daleko více, než jsme si vůbec ochotni připustit. Braunreiter přiznává, že má dojem, jako by diváci v reprízách před-stavení chodili „na Johana“, ne na představení jako celek. Braunreiter komentuje: „Ale i kdyby tomu tak skutečně bylo - nechť.“
Další výraznou postavou Petra Johanovského je Smilstvo v představení Sedm smrtelných hříchů (to se hraje výhradně na Lokti). Herec zde dokáže v kostýmu uklízečky sehrát velmi sexuální a místy pro některé diváky až oplzlé a odpudivé scény, a přitom bez použití jediného vulgárního slova. „Provokuje představivost, divák by pří-sahal, že viděl koitus, ovšem vidí jen šerednou uklízečku v zástěře, s koštětem v jedné a kýblem v druhé ruce. Je to vážně síla,“ říká pochvalně o výkonu svého kolegy Braunreiter.
Johanovského um může alespoň v náznaku přiblížit videoukázka (Příloha 24), kde hraje roli supa v rámci Noční prohlídky Karlových Varů.
Pro úplnost dodejme, že Petr Johanovský je dlouholetým členem Divadelního studia D3 Karlovy Vary (od roku 1995) a v současnosti (od 2014) je také jeho vedoucím.
(KAŠPAR, Martin. Pouliční divadlo Viktora Braunreitera. Plzeň 2016. Kapitola 3. Malé portréty osobností PDVB)
Johanovský spolupracuje s PDVB (Pouličním divadlem Viktora Braunreitera - pozn. Rich) od jeho počátku, tj. od roku 2006. Spolu s Braunreiterem tvoří výraznou hereckou dvojici (viz kapitolu Poetika PDVB). Je také hercem, který má v souboru určitá privilegia stran scénáře. Jako jediný si text, který jinak Viktor Braunreiter střeží bedlivým zrakem a sluchem autora, dovolí upravit, posunout, vzepřít se mu. Braunreiter tuto výsadu komentuje: „Není to proto, že bychom se dlouho znali a byli dobrými přáteli. To ostatně jsem s většinou mých kolegů. Jde o to, že Petr Johanovský nezaměnitelným způsobem vnáší svou vlastní poetiku do mým před-stavení, jeho charakteristický poťouchlý způsob vnímání je vždy ku prospěchu textu, respektive celého představení. Nejde nikdy o samoúčelnou revoltu proti autoritě. Jeho invence je skvělá.“Petr Johanovský na sebe poprvé výrazně upozornil v PDVB při představení Objevení vřídla. Zde byl obsazen do role Karla IV. A ujal se jí nezapomenutelně. On totiž už svou fyziognomií připomíná krále. Je až archetypální figurou – tak si divák krále představuje. Jenže: když začne hrát, divák zjišťuje, že jeho král je sta-rý, unavený, mírně senilní. Je to tedy jakási vlídná karikatura císaře, která ale daleko realističtěji zobrazuje adorovaného panovníka, snad daleko více, než jsme si vůbec ochotni připustit. Braunreiter přiznává, že má dojem, jako by diváci v reprízách před-stavení chodili „na Johana“, ne na představení jako celek. Braunreiter komentuje: „Ale i kdyby tomu tak skutečně bylo - nechť.“
Další výraznou postavou Petra Johanovského je Smilstvo v představení Sedm smrtelných hříchů (to se hraje výhradně na Lokti). Herec zde dokáže v kostýmu uklízečky sehrát velmi sexuální a místy pro některé diváky až oplzlé a odpudivé scény, a přitom bez použití jediného vulgárního slova. „Provokuje představivost, divák by pří-sahal, že viděl koitus, ovšem vidí jen šerednou uklízečku v zástěře, s koštětem v jedné a kýblem v druhé ruce. Je to vážně síla,“ říká pochvalně o výkonu svého kolegy Braunreiter.
Johanovského um může alespoň v náznaku přiblížit videoukázka (Příloha 24), kde hraje roli supa v rámci Noční prohlídky Karlových Varů.
Pro úplnost dodejme, že Petr Johanovský je dlouholetým členem Divadelního studia D3 Karlovy Vary (od roku 1995) a v současnosti (od 2014) je také jeho vedoucím.
(KAŠPAR, Martin. Pouliční divadlo Viktora Braunreitera. Plzeň 2016. Kapitola 3. Malé portréty osobností PDVB)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.