VÁPENÍK, René: Stanislava Kočvarová: Dokud se tančí... / recenze inscenace DS ŽAS Homole, KP Trhové Sviny 2021
Inscenace NOMINOVANÁ k postupu na KDP 2022
ŽAS Homole
Stanislava Kočvarová: Dokud se tančí
Kočvarová ví velmi dobře, jak má složený soubor, a ví velmi přesně, co chce na jevišti komunikovat, s čím si chce pohrávat. Během své autorské tvorby pro tento soubor se - ke svému mírnému zděšení - propracovala k plnokrevné činohře. Text je vystaven na bilančním klíči srazu ženské party po 50ti letech. V prostoru a situaci, kdy se s jejich společností již jaksi nepočítá. Frekventantky jsou ale natolik lačné po sebeprezentaci svých úžasných životů, že si večírek "v předsálí" prosadí. Nebezpečí nedramatických vyprávění režisérka hravě překonává rozehráváním situací, prací s rekvizitou, obrazností. Je zřejmé, že jsou tyto situace připraveny už u stolu, při psaní textu.
Inscenace dokáže zručně pracovat s propojením prvního plánu a děním v hlavním sále (na pomyslném jevišti), kde se divoce baví UZAVŘENÁ SPOLEČNOST.
Soubor ví, proč se tak děje, a ví to i hlediště. Herečky své postavy znají, a jejich přístup k nim se opírá o osobní zkušenosti. Režie rozděluje jevištní úkoly na základě dobré znalosti složení souboru. Je k diskusi, nakolik by Kočvarové - autorce prospěla rasantnější Kočvarová -režisérka/dramaturgyně...
Celý koncept podporuje scénografie.
Po celou dobu se nad jevištěm vznáší jistá laskavá poťouchlost a sebeironie, proto nedostává šanci obávaný sentiment. I díky odvážně řešenému finále.
A ano, jedná se o generační výpověď s prvky oprávněně unaveného, umírněného feminismu ...
V Českých Budějovicích 21. 9. 2021
René Vápeník
ŽAS Homole
Stanislava Kočvarová: Dokud se tančí
Kočvarová ví velmi dobře, jak má složený soubor, a ví velmi přesně, co chce na jevišti komunikovat, s čím si chce pohrávat. Během své autorské tvorby pro tento soubor se - ke svému mírnému zděšení - propracovala k plnokrevné činohře. Text je vystaven na bilančním klíči srazu ženské party po 50ti letech. V prostoru a situaci, kdy se s jejich společností již jaksi nepočítá. Frekventantky jsou ale natolik lačné po sebeprezentaci svých úžasných životů, že si večírek "v předsálí" prosadí. Nebezpečí nedramatických vyprávění režisérka hravě překonává rozehráváním situací, prací s rekvizitou, obrazností. Je zřejmé, že jsou tyto situace připraveny už u stolu, při psaní textu.
Inscenace dokáže zručně pracovat s propojením prvního plánu a děním v hlavním sále (na pomyslném jevišti), kde se divoce baví UZAVŘENÁ SPOLEČNOST.
Soubor ví, proč se tak děje, a ví to i hlediště. Herečky své postavy znají, a jejich přístup k nim se opírá o osobní zkušenosti. Režie rozděluje jevištní úkoly na základě dobré znalosti složení souboru. Je k diskusi, nakolik by Kočvarové - autorce prospěla rasantnější Kočvarová -režisérka/dramaturgyně...
Celý koncept podporuje scénografie.
Po celou dobu se nad jevištěm vznáší jistá laskavá poťouchlost a sebeironie, proto nedostává šanci obávaný sentiment. I díky odvážně řešenému finále.
A ano, jedná se o generační výpověď s prvky oprávněně unaveného, umírněného feminismu ...
V Českých Budějovicích 21. 9. 2021
René Vápeník
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.