BLÁHA, Jiří: Litomyšl, ochotnický spolek Filigrán, opona k opeře Krvavý román podle předlohy Josefa Váchala, autorky Jana Waisserová a Kateřina Tomková, 1997
Divadelní soubor Filigrán vznikl v Litomyšli se silnou vazbou na zdejší restaurátorskou školu a nakladatelství a knihkupectví Paseka. V roce 1997 nastudoval a v dalších letech postupně rozšiřoval původní operu na motivy Krvavého románu – knihy, kterou stejně jako jiné napsal, vyryl, vysázel a vlastním nákladem v roce 1924 vydal Josef Váchal (1884–1969). Opona vznikla během letního soustředění souboru už po předpremiéře vybraných částí opery. Autorky opony a členky souboru byly v té době čerstvé absolventky restaurátorské školy; Jana Waisserová měla kromě toho hlavní podíl na malbě všech ostatních dekorací.
Dvoudílná rozhrnovací opona se pochopitelně inspiruje Váchalovými motivy. Nápis na levé straně – parafráze titulu krváku, který ve Váchalově knize tiskne dřevorytec a knihvazač Paseka – je až na jméno souboru vyvedený písmem, kterým Váchal svůj román vysázel: „Podepsanému ochotnickému spolku podařilo se ucpati povážlivou trhlinu v českém divadelnictví a vyplniti citelnou mezeru na naší operní scéně, nastudováním zhuštěného, takořka v kostce, sensačního Krvavého románu pod názvem Mordýřská katovna aneb peleš lotrovská u hraběcí krypty, atd. atd. atd. Filigrán“. Otevřenými dveřmi na pravé části vystupují z opony figury z Váchalových nástěnných maleb v litomyšlském domě Josefa Portmana, kde bylo v roce 1993 otevřeno Váchalovo muzeum – Portmoneum. To mělo důležitou úlohu také v jednom z dějství Krvavého románu, v pozdější verzi ovšem vypuštěném.
Oponu bylo podle potřeby možné při exteriérových produkcích navléci na lanko upevněné mezi stromy nebo naopak přišpendlit na samet některého váženého divadelního domu – při několika desítkách repríz opery takto posloužily např. stromy v litomyšlském autokempu nebo rozhrnovací opony pražského Divadla Járy Cimrmana, Divadla U Hasičů nebo litomyšlského Smetanova domu v rámci operního festivalu Smetanova Litomyšl. Divadelní soubor Filigrán vznikl v Litomyšli se silnou vazbou na zdejší restaurátorskou školu a nakladatelství a knihkupectví Paseka. V roce 1997 nastudoval a v dalších letech postupně rozšiřoval původní operu na motivy Krvavého románu – knihy, kterou stejně jako jiné napsal, vyryl, vysázel a vlastním nákladem v roce 1924 vydal Josef Váchal (1884–1969). Opona vznikla během letního soustředění souboru už po předpremiéře vybraných částí opery. Autorky opony a členky souboru byly v té době čerstvé absolventky restaurátorské školy; Jana Waisserová měla kromě toho hlavní podíl na malbě všech ostatních dekorací.
Dvoudílná rozhrnovací opona se pochopitelně inspiruje Váchalovými motivy. Nápis na levé straně – parafráze titulu krváku, který ve Váchalově knize tiskne dřevorytec a knihvazač Paseka – je až na jméno souboru vyvedený písmem, kterým Váchal svůj román vysázel: „Podepsanému ochotnickému spolku podařilo se ucpati povážlivou trhlinu v českém divadelnictví a vyplniti citelnou mezeru na naší operní scéně, nastudováním zhuštěného, takořka v kostce, sensačního Krvavého románu pod názvem Mordýřská katovna aneb peleš lotrovská u hraběcí krypty, atd. atd. atd. Filigrán“. Otevřenými dveřmi na pravé části vystupují z opony figury z Váchalových nástěnných maleb v litomyšlském domě Josefa Portmana, kde bylo v roce 1993 otevřeno Váchalovo muzeum – Portmoneum. To mělo důležitou úlohu také v jednom z dějství Krvavého románu, v pozdější verzi ovšem vypuštěném.
Oponu o rozměrech 239 x 616 cm bylo podle potřeby možné při exteriérových produkcích navléci na lanko upevněné mezi stromy nebo naopak přišpendlit na samet některého váženého divadelního domu – při několika desítkách repríz opery takto posloužily např. stromy v litomyšlském autokempu nebo rozhrnovací opony pražského Divadla Járy Cimrmana, Divadla U Hasičů nebo litomyšlského Smetanova domu v rámci operního festivalu Smetanova Litomyšl. Soubor se s inscenací Krvavého románu představil i na Jiráskově Hronově v r. 1998. Poslední představení se uskutečnilo v červnu 2013.
(Mgr. Jiří Bláha, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Dvoudílná rozhrnovací opona se pochopitelně inspiruje Váchalovými motivy. Nápis na levé straně – parafráze titulu krváku, který ve Váchalově knize tiskne dřevorytec a knihvazač Paseka – je až na jméno souboru vyvedený písmem, kterým Váchal svůj román vysázel: „Podepsanému ochotnickému spolku podařilo se ucpati povážlivou trhlinu v českém divadelnictví a vyplniti citelnou mezeru na naší operní scéně, nastudováním zhuštěného, takořka v kostce, sensačního Krvavého románu pod názvem Mordýřská katovna aneb peleš lotrovská u hraběcí krypty, atd. atd. atd. Filigrán“. Otevřenými dveřmi na pravé části vystupují z opony figury z Váchalových nástěnných maleb v litomyšlském domě Josefa Portmana, kde bylo v roce 1993 otevřeno Váchalovo muzeum – Portmoneum. To mělo důležitou úlohu také v jednom z dějství Krvavého románu, v pozdější verzi ovšem vypuštěném.
Oponu bylo podle potřeby možné při exteriérových produkcích navléci na lanko upevněné mezi stromy nebo naopak přišpendlit na samet některého váženého divadelního domu – při několika desítkách repríz opery takto posloužily např. stromy v litomyšlském autokempu nebo rozhrnovací opony pražského Divadla Járy Cimrmana, Divadla U Hasičů nebo litomyšlského Smetanova domu v rámci operního festivalu Smetanova Litomyšl. Divadelní soubor Filigrán vznikl v Litomyšli se silnou vazbou na zdejší restaurátorskou školu a nakladatelství a knihkupectví Paseka. V roce 1997 nastudoval a v dalších letech postupně rozšiřoval původní operu na motivy Krvavého románu – knihy, kterou stejně jako jiné napsal, vyryl, vysázel a vlastním nákladem v roce 1924 vydal Josef Váchal (1884–1969). Opona vznikla během letního soustředění souboru už po předpremiéře vybraných částí opery. Autorky opony a členky souboru byly v té době čerstvé absolventky restaurátorské školy; Jana Waisserová měla kromě toho hlavní podíl na malbě všech ostatních dekorací.
Dvoudílná rozhrnovací opona se pochopitelně inspiruje Váchalovými motivy. Nápis na levé straně – parafráze titulu krváku, který ve Váchalově knize tiskne dřevorytec a knihvazač Paseka – je až na jméno souboru vyvedený písmem, kterým Váchal svůj román vysázel: „Podepsanému ochotnickému spolku podařilo se ucpati povážlivou trhlinu v českém divadelnictví a vyplniti citelnou mezeru na naší operní scéně, nastudováním zhuštěného, takořka v kostce, sensačního Krvavého románu pod názvem Mordýřská katovna aneb peleš lotrovská u hraběcí krypty, atd. atd. atd. Filigrán“. Otevřenými dveřmi na pravé části vystupují z opony figury z Váchalových nástěnných maleb v litomyšlském domě Josefa Portmana, kde bylo v roce 1993 otevřeno Váchalovo muzeum – Portmoneum. To mělo důležitou úlohu také v jednom z dějství Krvavého románu, v pozdější verzi ovšem vypuštěném.
Oponu o rozměrech 239 x 616 cm bylo podle potřeby možné při exteriérových produkcích navléci na lanko upevněné mezi stromy nebo naopak přišpendlit na samet některého váženého divadelního domu – při několika desítkách repríz opery takto posloužily např. stromy v litomyšlském autokempu nebo rozhrnovací opony pražského Divadla Járy Cimrmana, Divadla U Hasičů nebo litomyšlského Smetanova domu v rámci operního festivalu Smetanova Litomyšl. Soubor se s inscenací Krvavého románu představil i na Jiráskově Hronově v r. 1998. Poslední představení se uskutečnilo v červnu 2013.
(Mgr. Jiří Bláha, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.