ZOUBEK, Václav: Strunkovice nad Volyňkou, jeviště ochotníků v sále místního hostince, opona s krojovanými postavami a vedutou obce, autor Maxmilián Boháč, 1909–1920, v soukr. vlastnictví

Pro místní ochotníky působící v obci od roku 1909 namaloval oponu Maxmilián Boháč st., mistr malířský (1854-1928). Oponu musíme datovat v rozmezí 1909 až asi 1925, kdy víme, že se ve vsi hrálo divadlo.
Podle hlavních motivů, alegorie království české, erbu se lvem a svatováclavské koruny lze soudit, že tehdy asi vyvrcholil emancipační proces, ale ještě nebyla ustálená představa státoprávního uspořádání Československa. Dívka má v ruce stuhy, červenou, modrou a bílou, celkem to svědčí pro dobu kolem 1920.
Dobře zvládnuté figury chlapce a dívky v prácheňských krojích svědčí o značné erudici odborně neškoleného malíře.
Veduta Strunkovic zabírá kromě vlastní obce široký výsek okolní krajiny šumavského Podlesí. Pozorovatel stojí pod vrcholem Hradiště, dívá se na nivu Volyňky, železnici Strakonice-Volary, státní silnici na Vimperk a vlastní obec na svahu Kalného vrchu, vpravo Hora a vlevo Škavlík a za ním v pozadí Ostrý vrch nad Milíkovicemi. Vše v barevnosti odpovídající červnu, kdy nebývají jednotlivé kultury na polích ještě barevně rozlišené.
Strunkovice nad Volyňkou jsou tu podány jako symbol domoviny Čechů, po čase se po záboru českého pohraničí reálně ocitly těsně u hranice německé Říše na české straně.

(Akad. malíř Václav Zoubek, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)