Broumova Lhota, Ochotníci, opona Náves, 192x
Zdroj: Soukromá osoba Foto Jiří Němec 2016
SYNECKÝ, Jakub: Broumova Lhota, ochotníci v sále hostince, opona (prospekt) Náves, autor František Flasar, 20. léta 20. stol., v soukromém vlastnictví
Opona ochotníků pro Broumovu Lhotu je dílem neúnavného organizátora kulturního života, malíře Františka Flasara z Litovle (1903-1989). Byla používána pro ochotnická představení v místním hostinci, a proto nepřekvapí odůvodněný předpoklad, že šlo zároveň o prospekt návsi, užívaný i jako opona.
Ovšem prospekt návsi to není ledajaký. Vyobrazená stavení velmi přesně reprodukují typ stavení na českomoravském pomezí s charakteristickými štíty skládanými do ozdobných sestav a završených kabřinci. Vše je podtrženo mírnou omšelostí budov, malovaných zručným štětcem, a nezbytným konstrastem dramatické mračné oblohy.
Diváci ochotnických představení se před takovým prospektem, zvláště fungoval-li zároveň jako opona, museli vskutku cítit jako doma. Na rozdíl od přelomu 19. a 20. století již nepotřebovali „vysokou“ alegorii, znázorňující Můzy či jiné všeplatné myšlenky.
V tomto úhlu pohledu naprosto nerozhoduje, zdali výjev zobrazuje konkrétní náves konkrétní vsi, kupříkladu zrovna dotyčné Broumovy Lhoty. Malíř se zde snaží podat kvitescenci místně příznačných motivů, což se mu daří měrou vrchovatou. Návštěvník představení se jeho prostřednictvím identifikuje se svým prostředím, čímž je kvalita zážitku jen vystupňována.
Dávno zapomenuto je nedorozumění, které měl mladý František Kaván, když ochotníkům v Křížlicích namaloval v roce 1895 „toliko“ všem známou krajinu za humny, na níž objednavatelé neshledali pranic zajímavého. Kromě toho, ve dvacátých letech 20. století z různých pozic sílí důraz na národní a regionální vazby umění, jimž opona v Broumově Lhotě svým přece jen poněkud místně omezeným způsobem také vychází vstříc.
(Mgr. Jakub Synecký, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jakub Synecký, s. 30.
Ovšem prospekt návsi to není ledajaký. Vyobrazená stavení velmi přesně reprodukují typ stavení na českomoravském pomezí s charakteristickými štíty skládanými do ozdobných sestav a završených kabřinci. Vše je podtrženo mírnou omšelostí budov, malovaných zručným štětcem, a nezbytným konstrastem dramatické mračné oblohy.
Diváci ochotnických představení se před takovým prospektem, zvláště fungoval-li zároveň jako opona, museli vskutku cítit jako doma. Na rozdíl od přelomu 19. a 20. století již nepotřebovali „vysokou“ alegorii, znázorňující Můzy či jiné všeplatné myšlenky.
V tomto úhlu pohledu naprosto nerozhoduje, zdali výjev zobrazuje konkrétní náves konkrétní vsi, kupříkladu zrovna dotyčné Broumovy Lhoty. Malíř se zde snaží podat kvitescenci místně příznačných motivů, což se mu daří měrou vrchovatou. Návštěvník představení se jeho prostřednictvím identifikuje se svým prostředím, čímž je kvalita zážitku jen vystupňována.
Dávno zapomenuto je nedorozumění, které měl mladý František Kaván, když ochotníkům v Křížlicích namaloval v roce 1895 „toliko“ všem známou krajinu za humny, na níž objednavatelé neshledali pranic zajímavého. Kromě toho, ve dvacátých letech 20. století z různých pozic sílí důraz na národní a regionální vazby umění, jimž opona v Broumově Lhotě svým přece jen poněkud místně omezeným způsobem také vychází vstříc.
(Mgr. Jakub Synecký, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jakub Synecký, s. 30.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.