Vamberk, Barbora, Komedie o sv. Barboře - heslo a bibliografie, Vojtěch Ron 2000
leden 2000
KOMEDIE O SV. BARBOŘE z Vamberka
konec 18. stol.
Příběh sv. Barbory se řadí k oblíbenýmn legendám ženských mučednických postav (Dorota, Kateřina). V pobělohorském Vamberku byl živý svatobarborský kult, jehož projevem byla také komedie o mučednici Barboře, zdramatizovaná nejspíše v 2. půli 18. století, především dle písně z Kancionálu... Š. >Lomnického z Budče, z níž jsou v textu použity i doslovné nebo upravené citace. Třeba též předpokládat i jiné prameny náboženské literatury. O inscenacích hry není nic známo, ale je pravděpodobné, že jejím producentem mohlo být místní \"Bratrstvo svaté Barbory...\", které působilo při hřbitovním kostele z r. 1698 a pořádalo svou slavnost některou červnovou nebo červencovou neděli. Kdo je autorem komedie není známo. V rukopise je uveden Franc Wišek, otec pozdějšího majitele dramatických textů, Dominika Víška. Nejspíše nevznikla ve Vamberku, protože v textu na místě, kde by mělo být přesně jmenováno město, je použita obecnější značka \"N.\". Nepochybně text byl připravován k úvaham o inscenaci.
Komedii začíná Služebník, křesťan, který vypráví svůj sen o smrti Barbory. Barbora vyznala před svým otcem Dioscorem, pohanem, svou křesťanskou víru a utekla z domova. Je nalezena v jeskyni. Otec ji najde a \"táhne ji za ucho\" domů, do vězení. Je předvedena před pohanského císaře Marcyána, před nímž vyzná, že je hotova trpět pro Ježíše. Směle odmítá nabídky k milosti. Má být svlečena a její tělo trýzněno. Anděl ji přináší štolu, která ji osvobodí od všech bolestí a přikryje ji. Týrání se Katům nedaří, Barbora se usmívá. Konečně je svým otcem sťata. Za zpěvu Andělů je Dioscor zasažen bleskem a odnesen Čerty. Komedie je zakončena výzvou, aby \"patronka naše\" vyprosila pro nás u Ježíše smilování.
Hra je psána v párových verších a rozdělena na 6 výstupů, účinkuje v ní 12 až 15 postav. Jeviště nevyžadovalo oponu, stála na něm simultánní scéna s věží s třemi okny, několika interiéry, vězením, poravištěm a loukou s pasoucími se ovcemi.
Hru o Barboře je připomínána i v sousedském pojizerském divadelnictví (J.Kochánek). J. Fürst upravil text Komedie o sv. Barboře pro inscenaci předvánočních lidových zvyků Starý český Mikuláš. V pořadu České vánoce ji provedl Český soubor písní a tanců v r. 1990.
Pramen
France Viška Komedie o S. Panni Mučedlnici Barboře, Národní muzeum Praha, sign. MS V G 57. Darováno J.F.Králem 22.3.1898. [V jednom svazku s >Hrou o s. Janu Nepomuckém.]
Edice
Král, J.F.: Komedie o sv. panně mučedlnici Barboře, Lidová hra z Vamberka z konce 18, století, Český lid, roč. 6, 1897, s. 68-70, 154-156.
Židlická, A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rigor. práce 1971, kat. etnografie a fokloristiky FF UK, sign. Ž 1, s. 240-252.
Fürst, J.Vl.: Starý svatý Mikuláš (Scény ze života našeho lidu), Naše scéna, Sbírka lidových divadelních her, č.116, Praha 1933, 1. Na svatou Barboru s. 38-49. [Úprava vamberské hry.]
Zíbrt, Č.: Veselé chvíle v životě lidu českého, Praha 1950, s.454-458
Literatura
Kochánek, J.: Hra o Narození Pána Krista, Světozor, roč. 11, č. 52, 29.12.1877, s.618.
Kopecký, J.: České lidové divadlo barokní, Dějiny českého divadla, I., 1968, red. F. Černý - A. Scherl, s. 315-317, 320, 378.
Král, J.F.: Komedie o sv. panně mučedlnici Barboře, Lidová hra z Vamberka z konce 18. století, Český lid, roč. 6, 1897, s. 68-70, 154-156.
Týž: Památník ochotnického divadla ve Vamberku, Vamberk 1903, s.178-182.
Týž: Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, Vamberk, 1927.
Lomnický z Budče, Š.: Kancionál aneb písně nové historické na dni obzvláště sváteční po celý rok..., Praha 1595, 1642, s. 53, 1808.
Píseň o svaté panně Barboře, mučedlnici boží a o divích, kteříž se dály při utrpení jejím i kterak pro Krista Pána krev svou vylila a mučedlnickou smrt podstoupila, vytištěná v Litomyšli u Jána Arnolda, léta 1663. [Kramářská píseň], otiskl: Jiří Horák, České legendy, Praha 1950, s. 204-218, píseň byla otištěna i v Božanově Slavíčku rajském, 1719, s.603.
Pospíšil, J.: České vánoce, Lidová demokracie, 18.12.1990.
Průvodce k blahoslavené věčnosti vedoucí; aneb sv. panna a mučedlnice Barbora. Všem milovníkům jejím obojího pohlaví a všelikého obchodu lidi v kapli jménu jejímu nákladem a štědrostí vysoce urozeného pána, pána Jana Adama hrab. Záruby z Hustířan etc etc. vyzdvižené a duchovníma milostmi od Svatosti papežské Innocentia toho jména XII. nadané, k uctění představená léta 1697. S povolením duchovní vrchnosti. Vytištěný v Praze v impressi Karlo- Ferdynandské v koleji tovaryšstva Ježíšova u S. Klymenta léta 1697. [Zatím nezvěstná, v r. 1950 byly staré archiválie a knihy odvezeny z vamberské fary do sběru starého papíru.]
Šťovíčková, H.: Barokní lidová hra o sv. Barboře z Vamberka - barokní lidové divadlo ve Vamberku, Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století Sborník příspěvků ze sympozia konaného 27.- 29. května v Rychnově nad Kněžnou, vyd. V. Petrbok, R. Lunda, J. Tydlitát, Boskovice 1999, s. 301-305.
Židlická, A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rigor. práce 1971, kat. etnografie a folkloristiky FF UK, sign. Ž 1, s. 77-81, 109-110, 240-252.
Vojtěch Ron
KOMEDIE O SV. BARBOŘE z Vamberka
konec 18. stol.
Příběh sv. Barbory se řadí k oblíbenýmn legendám ženských mučednických postav (Dorota, Kateřina). V pobělohorském Vamberku byl živý svatobarborský kult, jehož projevem byla také komedie o mučednici Barboře, zdramatizovaná nejspíše v 2. půli 18. století, především dle písně z Kancionálu... Š. >Lomnického z Budče, z níž jsou v textu použity i doslovné nebo upravené citace. Třeba též předpokládat i jiné prameny náboženské literatury. O inscenacích hry není nic známo, ale je pravděpodobné, že jejím producentem mohlo být místní \"Bratrstvo svaté Barbory...\", které působilo při hřbitovním kostele z r. 1698 a pořádalo svou slavnost některou červnovou nebo červencovou neděli. Kdo je autorem komedie není známo. V rukopise je uveden Franc Wišek, otec pozdějšího majitele dramatických textů, Dominika Víška. Nejspíše nevznikla ve Vamberku, protože v textu na místě, kde by mělo být přesně jmenováno město, je použita obecnější značka \"N.\". Nepochybně text byl připravován k úvaham o inscenaci.
Komedii začíná Služebník, křesťan, který vypráví svůj sen o smrti Barbory. Barbora vyznala před svým otcem Dioscorem, pohanem, svou křesťanskou víru a utekla z domova. Je nalezena v jeskyni. Otec ji najde a \"táhne ji za ucho\" domů, do vězení. Je předvedena před pohanského císaře Marcyána, před nímž vyzná, že je hotova trpět pro Ježíše. Směle odmítá nabídky k milosti. Má být svlečena a její tělo trýzněno. Anděl ji přináší štolu, která ji osvobodí od všech bolestí a přikryje ji. Týrání se Katům nedaří, Barbora se usmívá. Konečně je svým otcem sťata. Za zpěvu Andělů je Dioscor zasažen bleskem a odnesen Čerty. Komedie je zakončena výzvou, aby \"patronka naše\" vyprosila pro nás u Ježíše smilování.
Hra je psána v párových verších a rozdělena na 6 výstupů, účinkuje v ní 12 až 15 postav. Jeviště nevyžadovalo oponu, stála na něm simultánní scéna s věží s třemi okny, několika interiéry, vězením, poravištěm a loukou s pasoucími se ovcemi.
Hru o Barboře je připomínána i v sousedském pojizerském divadelnictví (J.Kochánek). J. Fürst upravil text Komedie o sv. Barboře pro inscenaci předvánočních lidových zvyků Starý český Mikuláš. V pořadu České vánoce ji provedl Český soubor písní a tanců v r. 1990.
Pramen
France Viška Komedie o S. Panni Mučedlnici Barboře, Národní muzeum Praha, sign. MS V G 57. Darováno J.F.Králem 22.3.1898. [V jednom svazku s >Hrou o s. Janu Nepomuckém.]
Edice
Král, J.F.: Komedie o sv. panně mučedlnici Barboře, Lidová hra z Vamberka z konce 18, století, Český lid, roč. 6, 1897, s. 68-70, 154-156.
Židlická, A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rigor. práce 1971, kat. etnografie a fokloristiky FF UK, sign. Ž 1, s. 240-252.
Fürst, J.Vl.: Starý svatý Mikuláš (Scény ze života našeho lidu), Naše scéna, Sbírka lidových divadelních her, č.116, Praha 1933, 1. Na svatou Barboru s. 38-49. [Úprava vamberské hry.]
Zíbrt, Č.: Veselé chvíle v životě lidu českého, Praha 1950, s.454-458
Literatura
Kochánek, J.: Hra o Narození Pána Krista, Světozor, roč. 11, č. 52, 29.12.1877, s.618.
Kopecký, J.: České lidové divadlo barokní, Dějiny českého divadla, I., 1968, red. F. Černý - A. Scherl, s. 315-317, 320, 378.
Král, J.F.: Komedie o sv. panně mučedlnici Barboře, Lidová hra z Vamberka z konce 18. století, Český lid, roč. 6, 1897, s. 68-70, 154-156.
Týž: Památník ochotnického divadla ve Vamberku, Vamberk 1903, s.178-182.
Týž: Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, Vamberk, 1927.
Lomnický z Budče, Š.: Kancionál aneb písně nové historické na dni obzvláště sváteční po celý rok..., Praha 1595, 1642, s. 53, 1808.
Píseň o svaté panně Barboře, mučedlnici boží a o divích, kteříž se dály při utrpení jejím i kterak pro Krista Pána krev svou vylila a mučedlnickou smrt podstoupila, vytištěná v Litomyšli u Jána Arnolda, léta 1663. [Kramářská píseň], otiskl: Jiří Horák, České legendy, Praha 1950, s. 204-218, píseň byla otištěna i v Božanově Slavíčku rajském, 1719, s.603.
Pospíšil, J.: České vánoce, Lidová demokracie, 18.12.1990.
Průvodce k blahoslavené věčnosti vedoucí; aneb sv. panna a mučedlnice Barbora. Všem milovníkům jejím obojího pohlaví a všelikého obchodu lidi v kapli jménu jejímu nákladem a štědrostí vysoce urozeného pána, pána Jana Adama hrab. Záruby z Hustířan etc etc. vyzdvižené a duchovníma milostmi od Svatosti papežské Innocentia toho jména XII. nadané, k uctění představená léta 1697. S povolením duchovní vrchnosti. Vytištěný v Praze v impressi Karlo- Ferdynandské v koleji tovaryšstva Ježíšova u S. Klymenta léta 1697. [Zatím nezvěstná, v r. 1950 byly staré archiválie a knihy odvezeny z vamberské fary do sběru starého papíru.]
Šťovíčková, H.: Barokní lidová hra o sv. Barboře z Vamberka - barokní lidové divadlo ve Vamberku, Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století Sborník příspěvků ze sympozia konaného 27.- 29. května v Rychnově nad Kněžnou, vyd. V. Petrbok, R. Lunda, J. Tydlitát, Boskovice 1999, s. 301-305.
Židlická, A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rigor. práce 1971, kat. etnografie a folkloristiky FF UK, sign. Ž 1, s. 77-81, 109-110, 240-252.
Vojtěch Ron
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.