RICHTER, Luděk: Svitavy, Dětská scéna 2012 - Recenze - Krátké vyprávění o Albertu Kyškovi, létacím snu,... Deník Dětské scény, č. 6., str. 130, 14.6.2012.
Zuszka z H avířova, ZUŠ B. Martinů, Havířov: Krátké vyprávění o Albertu Kyškovi, létacím snu, s třemi instruktážními vsuvkami, s připomínkou o přímém výhybkáři na konci a s dlouhým nadpisem na začátku
O obtížích uvádění absurdních literárních textů Ivana Vyskočila jsem se zmiňoval už ve včerejší recenzi Malého Alenáše a nechci se opakovat.
Ostatně také v tomto případě (byť jinak) je naznačuje už sám titul. A mnohost jeho slov je příznačná i pro mnohost jiných prostředků této inscenace. K slovu literatury, již tak komplikovanému, se přidává ilustrace gestického doprovodu – pozitivní tehdy, když interpretuje, posouvá či dovysvětluje vyslovené, negativní pak tehdy, když jen opakuje informace textu. U Vyskočilova literárního textu má čtenář dost prostoru pro vlastní představy vyvolané slovem. Inscenace prostor pro divákovy představy zaplňuje pohybovými, především gestickými akcemi, které slovu často konkurují a téměř vždy od něj odpoutávají pozornost.
Výsledkem je pro mnohého diváka nepřehledný, nesrozumitelný chumel informací. Který ze tří uvedených snů má být prozkoumán po třiceti letech? A co se zjistí? – není k nalezení, nebo jen v redukované či zdeformované podobě…? Ztratí-li se byť i nejútlejší dějově-tematická niť, dostavuje se pocit zdlouhavosti, únavnosti, ba, navzdory až překotné mnohosti pohybových etud, i nudy.
Leccos nasvědčuje tomu, že soubor v čele s renomovanou vedoucí ví, co chce říci. K nám divákům toho však, bohužel, mnoho nedoléhá.
O obtížích uvádění absurdních literárních textů Ivana Vyskočila jsem se zmiňoval už ve včerejší recenzi Malého Alenáše a nechci se opakovat.
Ostatně také v tomto případě (byť jinak) je naznačuje už sám titul. A mnohost jeho slov je příznačná i pro mnohost jiných prostředků této inscenace. K slovu literatury, již tak komplikovanému, se přidává ilustrace gestického doprovodu – pozitivní tehdy, když interpretuje, posouvá či dovysvětluje vyslovené, negativní pak tehdy, když jen opakuje informace textu. U Vyskočilova literárního textu má čtenář dost prostoru pro vlastní představy vyvolané slovem. Inscenace prostor pro divákovy představy zaplňuje pohybovými, především gestickými akcemi, které slovu často konkurují a téměř vždy od něj odpoutávají pozornost.
Výsledkem je pro mnohého diváka nepřehledný, nesrozumitelný chumel informací. Který ze tří uvedených snů má být prozkoumán po třiceti letech? A co se zjistí? – není k nalezení, nebo jen v redukované či zdeformované podobě…? Ztratí-li se byť i nejútlejší dějově-tematická niť, dostavuje se pocit zdlouhavosti, únavnosti, ba, navzdory až překotné mnohosti pohybových etud, i nudy.
Leccos nasvědčuje tomu, že soubor v čele s renomovanou vedoucí ví, co chce říci. K nám divákům toho však, bohužel, mnoho nedoléhá.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.