ŠTEFÁNKOVÁ, Jana: Předjubilejní Poděbrady. Amatérská scéna 2011, č. 2.
Festival uměleckého přednesu poezie a prózy se konal v Poděbradech od 28. dubna do prvního májového dne a dočkal se svého 49. ročníku.
V již ustáleném bohatém programu vystoupili studenti konzervatoří, vyšších uměleckých škol a vysokých škol dramatického umění z Čech i ze Slovenska, aby si předali zkušenosti a navzájem obohatili svoji dramaturgii ve Fóru přednesu poezie a prózy.
V ukázkách kolektivní práce se prezentovaly především konzervatoře a Vyšší odborná škola herecká v Praze v cyklu nazvaném Vizitky. Pražská VOŠH přivezla pro poděbradské školáky a předškoláky muzikál z tajného deníku modrookého kočičího rozumbrady z pera Josefa Koláře Kocourek Modroočko. V sobotu byly předány Křišťálové růže profesionálním hercům, kteří se věnují uměleckému přednesu. Součástí slavnostního zahájení letošního ročníku byla vzpomínka na doc. PhDr. Vladimíra Justla, CSc., který nám bude už nadále na PDP chybět. V jeho osobě festival v loňském létě ztratil nejen významného literárního historika, ale také spolutvůrce festivalu, učitele a přítele. V pořadu Můj V. J. jsme si připomněli tuto velikou osobnost české literatury. Svoji osobní vzpomínku věnovali i mnozí přítomní v pořadu Miloše Horanského.
Na zámeckém nádvoří bylo možné sledovat soustředěné mladé lidi, kteří si něco mumlali, neboť se připravovali na své vystoupení ve Fóru uměleckého přednesu v Zámeckém biografu. V I. kategorii se představilo 26 českých a slovenských studentů konzervatoří z Prahy, Brna, Ostravy, Bratislavy a Košic. Pozvání na PDP letos využil jen jeden amatérský recitátor, který v soutěži neuspěl.
S ohlédnutím na přehlídku výkonů v I. kategorii se mi vrací jedna otázka: Proč se současní interpreti v tak velké míře vyhýbají poezii a mají sklon k humorným prozaickým textům osvědčených autorů? Výjimkou jsou někteří slovenští interpreti P. O. Hviezdoslava. Ale ani oni nepřinesli nový současný pohled na tohoto básníka. Často mi chybělo vnitřní pnutí, které recitátora nutí sdělit svůj názor na problém právě tady a teď prostřednictvím zvoleného textu. Ukázkou dobrého přístupu bylo vystoupení Ondřeje Rychlého z Pražské konzervatoře v úryvku z díla F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi. Za svůj výkon získal titul Laureáta Ceny Vladimíra Justla a Cenu publika. Osobitý přístup k textu Jiřího Suchého Děvče z Chebu projevila Tereza Bílková, opět z konzervatoře v Praze. Civilními prostředky dokázala divákům zprostředkovat zážitky židovské dívky z časů protektorátu. Byla odměněna Cenou Českého rozhlasu. Brněnská konzervatoristka Eliška Skálová si vybrala pro svoji prezentaci vděčný text Karla Poláčka Lékař a nový kostým. Svým zaujetím oslovila a pobavila posluchače. Získala Cenu Rozhlasu a televízie Slovenska. Také Monika Adámková z brněnské konzervatoře v apokryfu Karla Čapka Marta a Marie nepodlehla emocionalitě. V promyšlené harmonii rozumu a citu zasáhla svou výpovědí posluchače a přiměla je k zamyšlení. Za svůj přednes získala Cenu Združenia rozhlasových tvorcov Bratislava. Do povědomí současníků se vrací i milovaná kniha J. D. Salingera Kdo chytá v žitě s vyprávěním mladého Holdena. Jsem ráda, že ho objevil i Josef Láska z Pražské konzervatoře. Se smyslem pro humor nás vtáhl do situace setkání vypravěče s jeptiškami. Získal Cenu Nadačního fondu Františka Langera. Cenu Divadelného ústavu Bratislava si odnesl David Macháček z Konzervatoře Brno za jemné a přehledné vyprávění s odstíněním osob a napětím vedeným k pointě. Za Krvavé sonety P. O. Hviezdoslava získala Cenu Matice Slovenskej Monika Protokárová z Církevného konzervatória v Bratislavě. Dramaturgickým počinem byl výběr Andrei Juhásové. V textu Ibrahíma Al-Kúní Zlatý vtáčik prinášajúci nešťatie prokázala cit pro situaci a napětí.
kategorii hodnotili: Miloš Horanský (předseda), Ivan Němec, Vladimír Rusko, Apolena Veldová a Eva Žilineková.
kategorie byla v dramaturgii poněkud objevnější a soustředila se na zahraniční autory (Beny Andersen, Janis Ritsos, Langston Hughes, Tomas Sterns Eliot…). Vedle nich zaněly texty Efraima Kischona, Rudolfa Svobody i Jany Koubkové.
S protestem proti společnosti přišel Jiří Kocman (Pražská konzervatoř) v textu Ondřeje Mataje Rychlo. Za svůj expresivní přednes získal Cenu Nadačního fondu Františka Langera a Cenu publika. Bezprostřední výpověď o básnických charakterech nám poskytla Marta Dancingerová z brněnské konzervatoře. Získala tak Cenu publika a Cenu Českého rozhlasu.
Cenu Vydavateľstva Tatran si odnesla Adéla Koutná (VOŠH Praha) za přednes koláže z Chucka Palahniuka O Holce z plakátu se současnou problematikou sebepoškozování. Anna Zemaníková z Akadémie umení v Banské Bystrici interpretovala text Rudolfa Svobody Jarné súry (Cena Vydavateľstva Mladé letá).
Laureátkou Ceny Vladimíra Justla II. kategorie se stala Ladislava Maníčková z Konzervatória Košice. Pro své vystoupení zvolila text černošského básníka a dramatika Langstona Hughese, který se ve svém díle zabýval především postavením černochů v Americe. Rasistickou otázku velice dobře vystavěla a ještě ji umocnila svým jazzovým zpěvem. II. kategorii hodnotili Jiří Hraše (předseda), Jaroslava Čajková, Martina Longinová, Alfréd Swan a Aleš Vrzák.
K očekávaným pořadům patří Vizitky, prezentace kolektivních vystoupení studentů hereckých škol.
V Zámeckém biografu vystřídali sólové recitátory studenti Církevného konzervatória v Bratislavě s koláží z poezie P. O. Hviezdoslava – Hviezdoslav očami mladých. Přesvědčili, že tento básník do jejich života patří.
Dramaturgicky objevné a v podání studentů Konzervatoře Brno živé a příjemné bylo představení ze (staro)české literární tvorby 16.-19. století: anonymy Spis doktora Grobiana a Nejtěžší žalost poznávám, Šebestián Hněvkovský: Vnislav a Běla a kramářská píseň o Americe (s humornou nadsázkou).
Silnou výpověď s velkým osobním nasazením přivezli do Poděbrad studenti Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě. Mnohým z nás leccos připomněli, svým kolegům možná přinesli nové poznání o gulazích v sovětském Rusku. Díky za to. Konzervatórium Košice se představilo scénickým ztvárněním poezie současných polských autorů Elzbiety Musial, Marty Swiderské-Pelinko a Marka Wawrziewicze Ženy rajskej záhrady. Svižné představení ozdobila svým zpěvem Ladislava Maničková. Výrazné pohledy velmi nesourodých autorů v pásmu na věčné téma muž – žena, žena – muž s velkou dávkou humoru a nadsázky předvedli studentky a jeden student VOŠH Praha.
Křišťálová růže je nejvyšším oceněním v oboru umělecký přednes poezie a prózy. Mezi oceněnými jsou např.: Vlastimil Fišar, Věra Galatíková, Hana Maciuchová, Jiří Adamíra a mnoho dalších významných herců, kteří při své herecké práci nezapomínali ani na interpretaci poezie a prózy. Na 49. festivalu Poděbradské dny poezie převzali Křišťálovou růži herec Jaroslav Dufek z Brna (laudatio Ivan Němec), herečka Beáta Drotárová z Košic (laudatio Vladimír Rusko) a Michal Pavlata z Prahy (laudatio Hana Kofránková).
Předjubilejní Poděbradské dny poezie zakončil Koncert laureátů v režii Apoleny Veldové, ve kterém se mnozí recitátoři představili i jako hudebníci. Za pořádání festivalu uměleckého přednesu poezie a prózy děkují všichni účastníci městu Poděbrady a Kulturnímu a informačnímu centru Poděbrady, podpoře MK ČR, ale především předsedkyni o. s. SLOVO a HLAS paní Martě Hrachovinové, která se ujala tohoto nelehkého úkolu po smrti svého manžela Vladimíra Justla, aby pokračovala v jeho díle. Děkujeme.
Na shledanou na 50. Poděbradských dnech poezie 2012.
Jana Štefánková
V již ustáleném bohatém programu vystoupili studenti konzervatoří, vyšších uměleckých škol a vysokých škol dramatického umění z Čech i ze Slovenska, aby si předali zkušenosti a navzájem obohatili svoji dramaturgii ve Fóru přednesu poezie a prózy.
V ukázkách kolektivní práce se prezentovaly především konzervatoře a Vyšší odborná škola herecká v Praze v cyklu nazvaném Vizitky. Pražská VOŠH přivezla pro poděbradské školáky a předškoláky muzikál z tajného deníku modrookého kočičího rozumbrady z pera Josefa Koláře Kocourek Modroočko. V sobotu byly předány Křišťálové růže profesionálním hercům, kteří se věnují uměleckému přednesu. Součástí slavnostního zahájení letošního ročníku byla vzpomínka na doc. PhDr. Vladimíra Justla, CSc., který nám bude už nadále na PDP chybět. V jeho osobě festival v loňském létě ztratil nejen významného literárního historika, ale také spolutvůrce festivalu, učitele a přítele. V pořadu Můj V. J. jsme si připomněli tuto velikou osobnost české literatury. Svoji osobní vzpomínku věnovali i mnozí přítomní v pořadu Miloše Horanského.
Na zámeckém nádvoří bylo možné sledovat soustředěné mladé lidi, kteří si něco mumlali, neboť se připravovali na své vystoupení ve Fóru uměleckého přednesu v Zámeckém biografu. V I. kategorii se představilo 26 českých a slovenských studentů konzervatoří z Prahy, Brna, Ostravy, Bratislavy a Košic. Pozvání na PDP letos využil jen jeden amatérský recitátor, který v soutěži neuspěl.
S ohlédnutím na přehlídku výkonů v I. kategorii se mi vrací jedna otázka: Proč se současní interpreti v tak velké míře vyhýbají poezii a mají sklon k humorným prozaickým textům osvědčených autorů? Výjimkou jsou někteří slovenští interpreti P. O. Hviezdoslava. Ale ani oni nepřinesli nový současný pohled na tohoto básníka. Často mi chybělo vnitřní pnutí, které recitátora nutí sdělit svůj názor na problém právě tady a teď prostřednictvím zvoleného textu. Ukázkou dobrého přístupu bylo vystoupení Ondřeje Rychlého z Pražské konzervatoře v úryvku z díla F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi. Za svůj výkon získal titul Laureáta Ceny Vladimíra Justla a Cenu publika. Osobitý přístup k textu Jiřího Suchého Děvče z Chebu projevila Tereza Bílková, opět z konzervatoře v Praze. Civilními prostředky dokázala divákům zprostředkovat zážitky židovské dívky z časů protektorátu. Byla odměněna Cenou Českého rozhlasu. Brněnská konzervatoristka Eliška Skálová si vybrala pro svoji prezentaci vděčný text Karla Poláčka Lékař a nový kostým. Svým zaujetím oslovila a pobavila posluchače. Získala Cenu Rozhlasu a televízie Slovenska. Také Monika Adámková z brněnské konzervatoře v apokryfu Karla Čapka Marta a Marie nepodlehla emocionalitě. V promyšlené harmonii rozumu a citu zasáhla svou výpovědí posluchače a přiměla je k zamyšlení. Za svůj přednes získala Cenu Združenia rozhlasových tvorcov Bratislava. Do povědomí současníků se vrací i milovaná kniha J. D. Salingera Kdo chytá v žitě s vyprávěním mladého Holdena. Jsem ráda, že ho objevil i Josef Láska z Pražské konzervatoře. Se smyslem pro humor nás vtáhl do situace setkání vypravěče s jeptiškami. Získal Cenu Nadačního fondu Františka Langera. Cenu Divadelného ústavu Bratislava si odnesl David Macháček z Konzervatoře Brno za jemné a přehledné vyprávění s odstíněním osob a napětím vedeným k pointě. Za Krvavé sonety P. O. Hviezdoslava získala Cenu Matice Slovenskej Monika Protokárová z Církevného konzervatória v Bratislavě. Dramaturgickým počinem byl výběr Andrei Juhásové. V textu Ibrahíma Al-Kúní Zlatý vtáčik prinášajúci nešťatie prokázala cit pro situaci a napětí.
kategorii hodnotili: Miloš Horanský (předseda), Ivan Němec, Vladimír Rusko, Apolena Veldová a Eva Žilineková.
kategorie byla v dramaturgii poněkud objevnější a soustředila se na zahraniční autory (Beny Andersen, Janis Ritsos, Langston Hughes, Tomas Sterns Eliot…). Vedle nich zaněly texty Efraima Kischona, Rudolfa Svobody i Jany Koubkové.
S protestem proti společnosti přišel Jiří Kocman (Pražská konzervatoř) v textu Ondřeje Mataje Rychlo. Za svůj expresivní přednes získal Cenu Nadačního fondu Františka Langera a Cenu publika. Bezprostřední výpověď o básnických charakterech nám poskytla Marta Dancingerová z brněnské konzervatoře. Získala tak Cenu publika a Cenu Českého rozhlasu.
Cenu Vydavateľstva Tatran si odnesla Adéla Koutná (VOŠH Praha) za přednes koláže z Chucka Palahniuka O Holce z plakátu se současnou problematikou sebepoškozování. Anna Zemaníková z Akadémie umení v Banské Bystrici interpretovala text Rudolfa Svobody Jarné súry (Cena Vydavateľstva Mladé letá).
Laureátkou Ceny Vladimíra Justla II. kategorie se stala Ladislava Maníčková z Konzervatória Košice. Pro své vystoupení zvolila text černošského básníka a dramatika Langstona Hughese, který se ve svém díle zabýval především postavením černochů v Americe. Rasistickou otázku velice dobře vystavěla a ještě ji umocnila svým jazzovým zpěvem. II. kategorii hodnotili Jiří Hraše (předseda), Jaroslava Čajková, Martina Longinová, Alfréd Swan a Aleš Vrzák.
K očekávaným pořadům patří Vizitky, prezentace kolektivních vystoupení studentů hereckých škol.
V Zámeckém biografu vystřídali sólové recitátory studenti Církevného konzervatória v Bratislavě s koláží z poezie P. O. Hviezdoslava – Hviezdoslav očami mladých. Přesvědčili, že tento básník do jejich života patří.
Dramaturgicky objevné a v podání studentů Konzervatoře Brno živé a příjemné bylo představení ze (staro)české literární tvorby 16.-19. století: anonymy Spis doktora Grobiana a Nejtěžší žalost poznávám, Šebestián Hněvkovský: Vnislav a Běla a kramářská píseň o Americe (s humornou nadsázkou).
Silnou výpověď s velkým osobním nasazením přivezli do Poděbrad studenti Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě. Mnohým z nás leccos připomněli, svým kolegům možná přinesli nové poznání o gulazích v sovětském Rusku. Díky za to. Konzervatórium Košice se představilo scénickým ztvárněním poezie současných polských autorů Elzbiety Musial, Marty Swiderské-Pelinko a Marka Wawrziewicze Ženy rajskej záhrady. Svižné představení ozdobila svým zpěvem Ladislava Maničková. Výrazné pohledy velmi nesourodých autorů v pásmu na věčné téma muž – žena, žena – muž s velkou dávkou humoru a nadsázky předvedli studentky a jeden student VOŠH Praha.
Křišťálová růže je nejvyšším oceněním v oboru umělecký přednes poezie a prózy. Mezi oceněnými jsou např.: Vlastimil Fišar, Věra Galatíková, Hana Maciuchová, Jiří Adamíra a mnoho dalších významných herců, kteří při své herecké práci nezapomínali ani na interpretaci poezie a prózy. Na 49. festivalu Poděbradské dny poezie převzali Křišťálovou růži herec Jaroslav Dufek z Brna (laudatio Ivan Němec), herečka Beáta Drotárová z Košic (laudatio Vladimír Rusko) a Michal Pavlata z Prahy (laudatio Hana Kofránková).
Předjubilejní Poděbradské dny poezie zakončil Koncert laureátů v režii Apoleny Veldové, ve kterém se mnozí recitátoři představili i jako hudebníci. Za pořádání festivalu uměleckého přednesu poezie a prózy děkují všichni účastníci městu Poděbrady a Kulturnímu a informačnímu centru Poděbrady, podpoře MK ČR, ale především předsedkyni o. s. SLOVO a HLAS paní Martě Hrachovinové, která se ujala tohoto nelehkého úkolu po smrti svého manžela Vladimíra Justla, aby pokračovala v jeho díle. Děkujeme.
Na shledanou na 50. Poděbradských dnech poezie 2012.
Jana Štefánková
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.