SCHEJBALOVÁ, Pavlína: O loutkářském nadělení v Čechách 2010 - Exnarová, Alena: Turnovský drahokam, 20.–21. 3. 2010 - Kwenda Katika.
Druhé a třetí doporučení získaly shodně soubory dva: LS Napopel ZUŠ Chlumec nad Cidlinou s inscenací Jak vdát princeznu (soubor podle Hany Doskočilové) a LS Není to, ani to ZUŠ Turnov s inscenací Kwenda Katika (kolektiv, úprava Romana Zemenová).
Kwenda Katika prý v překladu znamená „Jedeme v tom“. Je to autorská výpověď mladých lidí (skupiny děvčat a jednoho chlapce, pracujících pod vedením Romany Zemenové), v níž zpracovávají různé zážitky či situace, s nimiž se v průběhu vyrůstání, od raného dětství až do puberty, setkávali. Základem je myšlenka, že člověk se rodí s čistou duší, která se postupně díky různému našeptávání, špatnému vlivu a nezkušenému rozhodování, jak se v některých situacích zachovat, kazí. Čirá tekutina ve sklenici představující duši se postupně zabarvuje… Středem scény je stůl, okolo hromady nejrůznějších předmětů, s nimiž se hraje. Ústřední postavou je dívka Ema, v jejíž roli se postupně, tak jak roste a proměňuje, děvčata vystřídají (předávají si šátek a uvazují kolem krku). Inscenace je cenná především silou a upřímností výpovědi. Problémem přehlídkového představení se do jisté míry stal prostor jeviště turnovského divadla, který byl pro tuto duchem sevřenou a komorní inscenaci přece jen poněkud rozlehlý, a tak se vzájemnými vzdálenostmi a občasným únikem jednotlivců do postranních šál trochu narušila soustředěnost celku.
www.amaterskascena.cz. AS 2010/3, s. 40.
Kwenda Katika prý v překladu znamená „Jedeme v tom“. Je to autorská výpověď mladých lidí (skupiny děvčat a jednoho chlapce, pracujících pod vedením Romany Zemenové), v níž zpracovávají různé zážitky či situace, s nimiž se v průběhu vyrůstání, od raného dětství až do puberty, setkávali. Základem je myšlenka, že člověk se rodí s čistou duší, která se postupně díky různému našeptávání, špatnému vlivu a nezkušenému rozhodování, jak se v některých situacích zachovat, kazí. Čirá tekutina ve sklenici představující duši se postupně zabarvuje… Středem scény je stůl, okolo hromady nejrůznějších předmětů, s nimiž se hraje. Ústřední postavou je dívka Ema, v jejíž roli se postupně, tak jak roste a proměňuje, děvčata vystřídají (předávají si šátek a uvazují kolem krku). Inscenace je cenná především silou a upřímností výpovědi. Problémem přehlídkového představení se do jisté míry stal prostor jeviště turnovského divadla, který byl pro tuto duchem sevřenou a komorní inscenaci přece jen poněkud rozlehlý, a tak se vzájemnými vzdálenostmi a občasným únikem jednotlivců do postranních šál trochu narušila soustředěnost celku.
www.amaterskascena.cz. AS 2010/3, s. 40.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.