Police, Divadlo v Polici (u Jemnice), o. Třebíč, web obce
Divadlo v Polici
http://www.obec-police.cz/divadlo-v-polici/d-38716/p1=19437
V dobách, kdy nebyla televize ani kino, byly nositeli kultury na vesnici různé kočovné společnosti, které svými divadelními kusy bavily diváky, kteří unaveni těžkou prací, uvítali každou příležitost k rozptýlení. Úsměvná divadla je alespoň na chvíli odvedla od tvrdé reality na tu dobu mnohdy klopotného života. Lidé toužili po zábavě tohoto druhu, která je nakonec i dávala dohromady. A tak si zakládali divadelní soubory sami. Bylo to takovou módou a bylo jen málo vesnic, které neměly svou divadelní společnost.
Ani Police nebyla výjimkou. A s hrdostí lze konstatovat, že divadelnictví v Polici bylo vždy na úrovni a mělo bohatou tradici.
Kdy a jak zde divadlo přesně vzniklo se už asi zjistit nepodaří. První zmínka v obecné kronice o divadle je z neděle 21. 3. 1926, kdy děti sehrály divadelní představení „Zlatá nit“, jehož čistý výnos 346,- byl věnován chudým žákům.
Nadšenci, kteří zakládali ochotnické soubory, se ve velké míře prezentovali z řad kantorů, protože nejmódnější bylo nacvičit divadelní kus s dětmi. A bylo tomu tak i v Polici. Dětské divadelnictví se stalo tradicí. A tak se můžeme dočíst, že po „Zlaté niti“ to byla „Krakonošova medicína“, nacvičená v roce 1928 a v roce 1931 „Kouzelný prsten“.
Tak by se dalo pokračovat dál, ale ochotnické divadlo prodělalo největší rozmach až po válce.
Byl vybudován, lépe řečeno adaptován, Kulturní dům, v jehož kinosále se konaly různé akce z veřejného a politického života. První premiéra divadelní hry na jeho prknech byla uvedena 6. 3. 1948. Byl to „Očistec“ od Zdeňka Rhona. Pak nastala několikaletá přestávka, protože lidé se v této době soustřeďovali na budovatelské úsilí či politické akce, takže kultura v Polici zde v této době prodělávala svoji stagnaci, co se divadelnictví týkalo.
Zásadní obrat přinesl až rok 1951, kdy byly zrušeny ochotnické spolky. Jejichž činnost se sdružovala v ČSM v závodních či vesnických klubech. Nedošlo už však k obnovení divadelního spolku Sokola, který byl činný hlavně mezi oběma válkami.
V padesátých letech tedy vznikla Osvětová beseda v Polici a roku 1956 při ní vznikl Divadelní soubor, který později dosáhl značného věhlasu.
V roce 1953 rozšiřovali slávu divadla v Polici hlavně žáci Základní školy. Nastudovali divadelní hru „Jak Mráz čaroval“.
Ačkoliv v r. 1955 OB a ZŠ sehráli 6 divadelních a 3 loutkové hry, svůj největší rozmach. V tomto roce bylo v Polici promítnuto neuvěřitelných 174 filmů, takže divadlo už nebyla tak žádané. V r. 1956 ale nově vzniklý Divadelní soubor při OB Police nastudoval hru „Naši furianti“. A okamžitě zaznamenal pronikavý úspěch. A protože se hrálo v kinosále, tak doma mívala každá z her 2 – 3 reprízy.
Žáci školy se v tomto roce představili pohádkami „Popelka“ a „Perníková chaloupka“.
V r. 1957 začali hrát v přírodě divadla i zaměstnanci místního kamenolomu.
V r. 1958 hostovalo v Polici Horácké divadlo z Jihlavy s představením „Zmoudření šefce Fanfrnocha“. A žáci ZŠ sehráli divadelní hru „Sněhová královna“. Ochotníci pak hru „Strakonický dudák“ v režii Karla Bartoše.
V r. 1960 to byl „Zlý jelen“ v režii Jana Žižky.
V r. 1961 hra „Vyměním dvoupokojový byt“ v režii Jindřicha Svobody.
V r. 1960 se občas jezdilo hrát i mimo polické jeviště. Od tohoto roku se také repertoár her rozdělil na letní a zimní divadla. Ta letní byla uváděna na zámecké galerii. Byly nastudovány dva divadelní kusy: „Noc na Karlštejně“ v režii MuDr. Emila Vandase a „Past“ v režii Jindřicha Svobody.
V r. 1963 to byl „Zvíkovský rarášek“ – režie MuDr. Emil Vandas a v jeho režii byl i další divadelní kus – „Paní mincmistrová“. Dále „Mikuláš Dačický z Heslova“ v režii Jindřicha Svobody.
V r. 1964 „Děvče z předměstí“ – režie Alois Kasal a „Lucerna“ – režie MuDr. Emil Vandas.
V r. 1965 „Paní ministrová“ (to není překlep, skutečně ministrová a ne mincmistrová) a „Václav Hrobčický z Hrobčic“. Obě režie Jan Žižka.
V r. 1970 „Naši furianti“ a v roce 1971 „Kaviár nebo čočka“ – obě režie MuDr. Emil Vandas.
A pak všechna divadla až do roku 1976 režíroval Jan Žižka.
V r. 1972 „Paní Pipperová zasahuje“ a „Rodinná vojna“.
V r. 1973 „Ostrov Afrodity“. V r. 1974 „Anna přechází na červenou“.
V r. 1975 „Platon Křeček“ a v r. 1976 „Jednou na Silvestra“.
Od této doby až do rozpadu souboru v r. 1990 režírovala všechny divadelní představení Věra Tobolková.
V r. 1976 „Město šťastných lásek“, v r. 1977 „Moudrá Jana“, „Na dvoře vévodském“ a „Hledání radosti“.
V r. 1978 „Filosofská historie“, v r. 1979 „Výtečníci“, v r. 1980“Červnové loučení“ a „Bílý jelen“, v r. 1981 „Sůl nad zlato“, v r. 1982 „Český Honza“, v r. 1983 „O brejlatý princezně“ a „Ženský boj“. V r. 1985 „Charleyova teta“ a v r. 1986 „Potopa světa“. V r. 1987 „Pro nic za nic“ a „O Ance a Petrovských“. V r. 1988 „Napoleon z Doubku“. A to bylo také poslední sehrané představení.
V přelomovém roce 1989 připravili ochotníci hru „O ševci Ondrovi a princezně Julince“, kterou začali dokonce i nacvičovat. Premiéru měla mít koncem února 1990. Avšak v revoluční euforii této doby najednou nebyl na divadlo čas. Politické zájmy v této době narušily veškeré divadelní dění do té míry, že se soubor rozpadl a jeho činnost už nikdy nebyla obnovena. Což je vzhledem k bohaté tradici divadelnictví v Polici, velká škoda.
http://www.obec-police.cz/divadlo-v-polici/d-38716/p1=19437
V dobách, kdy nebyla televize ani kino, byly nositeli kultury na vesnici různé kočovné společnosti, které svými divadelními kusy bavily diváky, kteří unaveni těžkou prací, uvítali každou příležitost k rozptýlení. Úsměvná divadla je alespoň na chvíli odvedla od tvrdé reality na tu dobu mnohdy klopotného života. Lidé toužili po zábavě tohoto druhu, která je nakonec i dávala dohromady. A tak si zakládali divadelní soubory sami. Bylo to takovou módou a bylo jen málo vesnic, které neměly svou divadelní společnost.
Ani Police nebyla výjimkou. A s hrdostí lze konstatovat, že divadelnictví v Polici bylo vždy na úrovni a mělo bohatou tradici.
Kdy a jak zde divadlo přesně vzniklo se už asi zjistit nepodaří. První zmínka v obecné kronice o divadle je z neděle 21. 3. 1926, kdy děti sehrály divadelní představení „Zlatá nit“, jehož čistý výnos 346,- byl věnován chudým žákům.
Nadšenci, kteří zakládali ochotnické soubory, se ve velké míře prezentovali z řad kantorů, protože nejmódnější bylo nacvičit divadelní kus s dětmi. A bylo tomu tak i v Polici. Dětské divadelnictví se stalo tradicí. A tak se můžeme dočíst, že po „Zlaté niti“ to byla „Krakonošova medicína“, nacvičená v roce 1928 a v roce 1931 „Kouzelný prsten“.
Tak by se dalo pokračovat dál, ale ochotnické divadlo prodělalo největší rozmach až po válce.
Byl vybudován, lépe řečeno adaptován, Kulturní dům, v jehož kinosále se konaly různé akce z veřejného a politického života. První premiéra divadelní hry na jeho prknech byla uvedena 6. 3. 1948. Byl to „Očistec“ od Zdeňka Rhona. Pak nastala několikaletá přestávka, protože lidé se v této době soustřeďovali na budovatelské úsilí či politické akce, takže kultura v Polici zde v této době prodělávala svoji stagnaci, co se divadelnictví týkalo.
Zásadní obrat přinesl až rok 1951, kdy byly zrušeny ochotnické spolky. Jejichž činnost se sdružovala v ČSM v závodních či vesnických klubech. Nedošlo už však k obnovení divadelního spolku Sokola, který byl činný hlavně mezi oběma válkami.
V padesátých letech tedy vznikla Osvětová beseda v Polici a roku 1956 při ní vznikl Divadelní soubor, který později dosáhl značného věhlasu.
V roce 1953 rozšiřovali slávu divadla v Polici hlavně žáci Základní školy. Nastudovali divadelní hru „Jak Mráz čaroval“.
Ačkoliv v r. 1955 OB a ZŠ sehráli 6 divadelních a 3 loutkové hry, svůj největší rozmach. V tomto roce bylo v Polici promítnuto neuvěřitelných 174 filmů, takže divadlo už nebyla tak žádané. V r. 1956 ale nově vzniklý Divadelní soubor při OB Police nastudoval hru „Naši furianti“. A okamžitě zaznamenal pronikavý úspěch. A protože se hrálo v kinosále, tak doma mívala každá z her 2 – 3 reprízy.
Žáci školy se v tomto roce představili pohádkami „Popelka“ a „Perníková chaloupka“.
V r. 1957 začali hrát v přírodě divadla i zaměstnanci místního kamenolomu.
V r. 1958 hostovalo v Polici Horácké divadlo z Jihlavy s představením „Zmoudření šefce Fanfrnocha“. A žáci ZŠ sehráli divadelní hru „Sněhová královna“. Ochotníci pak hru „Strakonický dudák“ v režii Karla Bartoše.
V r. 1960 to byl „Zlý jelen“ v režii Jana Žižky.
V r. 1961 hra „Vyměním dvoupokojový byt“ v režii Jindřicha Svobody.
V r. 1960 se občas jezdilo hrát i mimo polické jeviště. Od tohoto roku se také repertoár her rozdělil na letní a zimní divadla. Ta letní byla uváděna na zámecké galerii. Byly nastudovány dva divadelní kusy: „Noc na Karlštejně“ v režii MuDr. Emila Vandase a „Past“ v režii Jindřicha Svobody.
V r. 1963 to byl „Zvíkovský rarášek“ – režie MuDr. Emil Vandas a v jeho režii byl i další divadelní kus – „Paní mincmistrová“. Dále „Mikuláš Dačický z Heslova“ v režii Jindřicha Svobody.
V r. 1964 „Děvče z předměstí“ – režie Alois Kasal a „Lucerna“ – režie MuDr. Emil Vandas.
V r. 1965 „Paní ministrová“ (to není překlep, skutečně ministrová a ne mincmistrová) a „Václav Hrobčický z Hrobčic“. Obě režie Jan Žižka.
V r. 1970 „Naši furianti“ a v roce 1971 „Kaviár nebo čočka“ – obě režie MuDr. Emil Vandas.
A pak všechna divadla až do roku 1976 režíroval Jan Žižka.
V r. 1972 „Paní Pipperová zasahuje“ a „Rodinná vojna“.
V r. 1973 „Ostrov Afrodity“. V r. 1974 „Anna přechází na červenou“.
V r. 1975 „Platon Křeček“ a v r. 1976 „Jednou na Silvestra“.
Od této doby až do rozpadu souboru v r. 1990 režírovala všechny divadelní představení Věra Tobolková.
V r. 1976 „Město šťastných lásek“, v r. 1977 „Moudrá Jana“, „Na dvoře vévodském“ a „Hledání radosti“.
V r. 1978 „Filosofská historie“, v r. 1979 „Výtečníci“, v r. 1980“Červnové loučení“ a „Bílý jelen“, v r. 1981 „Sůl nad zlato“, v r. 1982 „Český Honza“, v r. 1983 „O brejlatý princezně“ a „Ženský boj“. V r. 1985 „Charleyova teta“ a v r. 1986 „Potopa světa“. V r. 1987 „Pro nic za nic“ a „O Ance a Petrovských“. V r. 1988 „Napoleon z Doubku“. A to bylo také poslední sehrané představení.
V přelomovém roce 1989 připravili ochotníci hru „O ševci Ondrovi a princezně Julince“, kterou začali dokonce i nacvičovat. Premiéru měla mít koncem února 1990. Avšak v revoluční euforii této doby najednou nebyl na divadlo čas. Politické zájmy v této době narušily veškeré divadelní dění do té míry, že se soubor rozpadl a jeho činnost už nikdy nebyla obnovena. Což je vzhledem k bohaté tradici divadelnictví v Polici, velká škoda.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.