Pirko

1949 byl založen soubor Pirko, původně jako rozhlasový soubor (odtud i název, který původně znamenal Pionýrský rozhlasový kolektiv) po Dismanově vzoru, zakladateli byli Vl. Simonov a Mir. Nejezchleb.
Od svého založení působil v Domě pionýrů a mládeže v Brně Lužánkách a do 1962 jej vedl profesionální režisér brněnského rozhlasu Miroslav Nejezchleb.
Původním zaměřením souboru bylo připravovat děti pro rozhlasovou práci. Brněnské studio československého rozhlasu tehdy produkovalo řadu dětských pořadů a inscenací her pro děti a dětské role vytvářeli právě členové Pirka. Hlavní náplní práce tedy byla hlasová výchova, průprava se zaměřovala na práci s čteným textem.
Vedle toho se soubor zaměřoval na sborovou recitaci. Vznikala recitační pásma, se kterými se úspěšně zúčastňoval národních přehlídek v dětské recitaci, koncem 50. a počátkem 60. let na Wolkrově Prostějově.
Vedoucí souboru si uvědomovali omezení, která přinášela práce orientovaná pouze na řeč a vzniklo taneční folklorní pásmo Valašská suita. Členové souboru se učili lidové tance a pohybové hry a zaměření souboru se rozšířilo i na pohybovou složku.
Dalším krok směřoval již k divadelní práci. Pod vedením Miroslava Nejezchleba vznikly dvě divadelní inscenace – lidová divadelní hra O panně Barboře a pohádková hra Kouzelná galoše.

1962 Miroslav Nejezchleb opustil soubor.
Vedení se na žádost starších členů ujala Jindra Delongová, která se v té době zabývala v souboru zejména pohybovou a taneční výchovou.
Od této chvíle začala nová historie souboru. Zcela se změnila jeho orientace – Jindra Delongová neměla žádné zkušenosti s rozhlasovou prací, studovala výtvarnou školu, navštěvovala známé taneční studio Elmerity Diviškové a hrála amatérské divadlo. Doposud vedla pouze folklorní taneční soubor.
Přesto se vedení souboru ujala a sama začala hledat způsob práce směřující sice k divadlu ale respektující možnosti dětí, jejich potřeby, jejich zkušenosti. Začala používat postupy společné tvorby dětí vycházející z přirozené dětské hry.

1964 tak vznikla první inscenace – Zahrajem si na pohádky, pásmo lidových pohádek - pod vedením Jindry Delongové. Důležitým prvkem v inscenacích se stala scénografie. V pásmu pohádek děti používaly hračky z pískoviště.
1966 Aby se děti divily - inscenace z pohádek brněnského výtvarníka Aloise Mikulky, v níž byla scéna vytvořena ze zvětšené dětské stavebnice.

1968 Komedie o Františce, česká středověká lidová hra, která znamenala přelom v historii souboru. Soubor byl s touto inscenací vyslán v témže roce na festival do Velké Británie, kde se vedoucí souboru se tak poprvé setkali s dramatickou výchovou jako s vyučovacím předmětem na školách i jako s postupy práce na divadelní inscenaci. Zjistili, že metody, které v práci s dětmi v Pirku používali a k nimž dospěli intuicí a vnímáním možností a potřeb dětí, jsou ve Velké Británii součástí výchovy a mají své pevné místo v systému školních předmětů.
Vzniklo tak postupně vědomí hlavního cíle – rozšířit dramatickou výchovu v Československu, seznámit s ní co nejvíce vedoucích souborů a učitelů a dosáhnout toho, aby se dramatická výchova stala i u nás součástí školní výuky.
Od první návštěvy Velké Británie také začaly vzájemné výměny Pirka a Redbridge Youth Theatre Workshop, anglického souboru podobného zaměření a věkového složení.

V roce 1983 přebrala vedení souboru Pirko Silva Macková.
V roce 1997 se soubor přestěhoval na nově vzniklou pobočku CVČ Lužánek do bohunického Střediska dramatické výchovy Labyrint.


Struktura souboru Pirko
V 2. polovině 60. let se také vytvořil „model“ souboru Pirko, který funguje stejným způsobem dodnes:
Soubor je rozdělen na věkové skupiny (většinou jich je současně v souboru 5).
Děti ve věku 8 – 9 let přicházejí do tzv. přípravky (přijímány jsou všechny děti, které mají o práci v souboru zájem, přípravka tak mívá na počátku 20–25 členů, rozhodujícím pro přijetí není „talent“ ale zájem o práci). Během prvních dvou let dají některé děti přednost jiným zájmům (sport, turistika, jazyky apod.) a zůstává skupina 12–15ti členů.
Nejstarší skupinu tvoří mládež ve věku 16–18 let. Z nich se někteří stávají postupně vedoucími mladších skupin (každou skupinu vedou 3–4 mladí vedoucí – bývalí členové Pirka).
Dvakrát za historii Pirka vytvořili vědoucí a dospělí bývalí členové Pirka samostatnou divadelní skupinu (v letech 1970–1980 pracovala divadelní skupina pod názvem „Kolektiv“ složená z vedoucích Pirka a bývalých členů. Tato skupina byla velmi úspěšná, vytvořila celkem pět inscenací, s nimiž se zúčastnila národních přehlídek amatérského divadla, reprezentovala Českou republiku na dnech československé kultury v Bretani /1975/ a na festivalu v Bělehradě /1975/, členové Kolektivu se dodnes scházejí na společné 14ti denní dovolené).
Další podobná skupina v historii Pirka vzniká v současné době. Samostatně pracují vedoucí a bývalí členové souboru. Vytvořili první inscenaci na motivy knihy Luboše Baláka „Eduard“.

V současné době se koncepce souboru zaměřuje již i na předškolní děti. Ve školním roce 2005/06 byl založen oddíl tzv. „předpřípravky“ pro děti ve věku od 3 do 6-ti let, pro které jsou vedeny půldenní dílny jedenkrát měsíčně.


Zaměření souboru Pirko
Od roku 1968 vznikla v souboru řada dalších inscenací, s nimiž se soubor zúčastnil domácích i zahraničních festivalů. Divadelní práce má povahu kolektivní tvorby, děti a mladí lidé se podílejí na tvorbě všech složek inscenace od tvorby textu, režijního pojetí až po scénografii a výběr scénické hudby. Smyslem není směřovat členy souboru k volbě profesionální divadelní kariéry, ale vychovávat tvořivé mladé lidi, kteří se mohou uplatnit v nejrůznějších povoláních (mezi bývalými členy souboru jsou úspěšní architekti, učitelé, lékaři, psychologové, inženýři, ale samozřejmě i profesionální herci, režiséři, rozhlasoví pracovníci).
V současné době, kdy vznikla možnost studovat přímo obor dramatická výchova na Divadelní fakultě JAMU, již šest členů souboru obor absolvovalo a dva členové souboru (vedoucí I. oddílu) obor v současnosti studují.
Inscenace v souboru Pirko vznikají někdy velmi dlouhou dobu (1 a někdy až 3 roky), smyslem práce je právě proces tvorby, hledání, spoluúčasti všech členů na inscenování většinou literárních předloh. Jde o inscenace, které mají podobu tzv. autorského divadla – od tvorby textu až po výsledný tvar se na nich podílí celá skupina.

Přehled inscenací souboru Pirko v letech 1968–2007:
1968 – Komedie o Františce – česká středověká lidová hra
1971 – Zahrada – dramatizace knihy Jiřího Trnky, účast 1971 Dětský divadelní máj Vysočiny
1971 – Deníky dětí – pásmo textů a dopisů dětí vězněných
ve 2. světové válce v koncentračních táborech
1971 - společně s Kolektivem mladých: J. A. Komenský: Škola hrou, dram. úprava a režie Jindra Delongová, účast na ŠP, 1972 2. národní přehlídka DDS Žďár nad Sázavou.
1973 – Bleděmodrý Petr – adaptace loutkové hry, 1974 KDL.
1974 – Škola hrou – inscenování školních her J. A. Komenského
1975 – Jak šumí les – dramatizace knihy Daisy Mrázkové, 1976 KDL.
1977 - (4. oddíl) dramatizace Carla Sandurga: Pohádky z bramborových řádků, účast na KP.
1978 – Tři princezny na vdávání – dramatizace pohádek Josefa Lady, 1978 KDL.
1981 – Povídky z humří boudy – dramatizace knihy Jamese Krusse Můj pradědeček a já.
1981 – Andersenovy pohádky – dramatizace tří pohádek H. Ch. Andersena.
1983 - Brno, II. oddíl souboru PIRKO DPM, ved. Soňa Raabová a Karel Riegel, Jiří Žáček: AHOJ, MOŘE. Účast na NP dětská recitace, Mělník.
1985 – Brněnské pověsti – dramatizace lidových pověstí.
1985 – Příběhy a báje – dramatizace biblických příběhů Starého zákona.
1985 - Pírko III., Alois Mikulka a Dana Svozilová a Silva Macková: Pidižl Veliký, vedoucí Dana Svozilová a Silva Macková, KP Kyjov.
1986 - IV. Oddíl PPMm, J. Delongová: Brněnské pověsti, Zlaté slunce v Uherském Brodě.
1987 – Equus – adaptace hry Petera Schaffera.
1987 – Hra na delfína – dramatizace knihy Erika Lamberta Delfín.
1987 - D. Svozilová, S. Macková: Hra na delfína. Účast na KP Zlaté slunce, Zlín.
1988 - (II. oddíl) ZLATÉ JABLKO (pásmo ruské lidové poezie v přebásnění Hany Vrbové sestavila Jindra Delongová). Účast na NP dětská recitace Mělník.
1988 - D. Svozilová – S. Macková: Je to jenom hra – adaptace hry Vasila Železnikova Strašák, DD společně se souborem KDPM, účast NP Svitavy j.h.
1988 - Vladimir Železnikov–Stanislava a Petr Weiglovi–Silva Macková–Dana Svozilová: JE TO JENOM HRA. Účast na CP Kaplické divadelní léto.
1990 – Jules Verne: Plovoucí ostrov, scénář a r. Silva Macková. Účast na Mezikrajové přehlídce, Karolinka.
1990 – Andersenovy pohádky.
1990 – Kouzelná rybí kostička – dramatizace pohádky Oscara Wilda.
1990 - oddíl II.D, Středisko dramatické výchovy DDM Lužánky, ved., Dana Svozilová, Veronika Juklíčková a Libor Štěpánek,
Ludvík Aškenazy–Dana Svozilová: Na jednom stromě, účast na NP Dětské div. léto Prachatice.
1993 – Ztracený chlapec – původní muzikál na téma pohádky Boženy Němcové, hudba Karel Cón, texty písní Jaroslav Svozil
1995 – Tristan a Isolda – dramatizace knihy Josepha Bediera.
1995 – Dům o tisíci patrech – dramatizace knihy Weisse.
1999 – Komedie o Františce – lidová barokní hra.
2000 – Divadlo Forum – pro žáky 8.–9. tříd.
2001 – Veršovice – původní text.
2001 – Eduard – dramatizace knihy Luboše Baláka O muži s největší hlavou.
2003 – Koníček – dramatizace knihy Nathana Kravetze Barevný koníček.
Masky – pohybové divadlo v maskách.
2004 – Komix – autorská inscenace.
2005 – Marja Morevna – autorská inscenace.
Děti z Bullerbynu – autorská inscenace na motivy knihy A. Lindgrenové.
2006 - Schwestern aneb Tobyho ztracený dopis – autorská inscenace.
2007 - Delfín – autorská inscenace podle dramatizace S. Mackové a D. Svozilové.
Brněnské kolo a drak – inscenace pouličního divadla podle dramatizace J. Delongové.
Romeo a Julie – úprava divadelní hry W. Shakespearea.
2008 - úprava hry W. Shakespearea: Romeo a Julie. Účast na KP Divadelní jarmark, Brno, Prima sezóna/Šrámkův Písek, KP.

Letní tábory
Od počátku existence souboru se vytváří tradice letních táborů – 14 denních soustředění Pirka, které kombinují rekreační program s odbornou náplní /dílny, práce na inscenacích, společné celotáborové akce a hry/. Tato tradice nebyla po dobu více než 50letého trvání souboru přerušena.

Odtud profes. herci, např. Pavel Kříž, Radim Fiala, Dita Kaplanová, Matěj Růžička ad. Bývalá členka souboru R. Putakiudová založila dle vzoru Pirka DDS Populo v Řecku.

Za působení J. Delongové vzniklo v DPM v 2. pol. 80. let první Středisko dramatické výchovy u nás. S. Macková, roz. Delongová, a D. Svozilová, od dětství členky Pirko, od zač. 80. let pracovnice DPM, poté DDM Lužánky, kde vedly DDS a spoluzaložily Středisko dramatické výchovy. Podílely se na zal. Ateliéru dramatické výchovy JAMU zač. 90. let.

3. oddíl dětského divadelního souboru Pirko, vedoucí souboru Jana Pouchlá, Tereza Spáčilová. Společně pracujeme již 7 let (tedy od r. 2005) a máme za sebou několik inscenací autorských i podle literární předlohy.

2011 - 3. oddíl DDS Pirko, podle V. Dyka: Krysař, vedoucí Jana Pouchlá, Tereza Spáčilová. Účast na KP Špíl-berg, Brno. Účast na Brnkání, Brno.

2012 - 3. oddíl DDS Pirko, autorská inscenace: Chceme víc, vedoucí Jana Pouchlá, Tereza Spáčilová.Účast na KP Špíl-berg, Brno. (Premiéra 16.3.2012).

2014 - Pirko, Malý princ. Účast na KP Dětská scéna, Brno.

2016 - DDS PIRKO III, předloha Vladimír Železnikov: Je to jenom hra. Účast na KP Špíl-berg, Brno.

2016 - Pirko, autorská inscenace: Kabaret Peříčko. Účast na KP Dětská scéna, Brno. Účast na festivalu Na prknech, Veverská Bitýška - cena starosty Veverské Bítýšky – pana Josefa Mifka.

2023 - Hyeny. Účast na Brnkání, Brno.

ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 215.

BRNO. (vz). AS 1977, č. 5, s. 21.

LÁZŇOVSKÁ, Lenka. Sobí hlava aneb Pirko ve Vilniusu. Čs. loutkář 1990, č. 3, s. 62 - 63.

MACKOVÁ, Radka: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. prosinec 2007.

PIRKO v televizi. AS 1971, č. 4, 2. s. obálky 3F F s. 1, 2, 3, 5, 6, 7 (Trnka: Zahrada).

PROVAZNÍK, Jaroslav. Kaplická a předkaplická mozaika. Čs. loutkář 1985, č. 12, s. 272 - 274.

ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava: Bylo by potěšitelné … AS 1988, č. 8, s. 8.

SVOZILOVÁ, Dana a RUMLENOVÁ, Miroslava. Zlaté slunce v Jihomoravském kraji.Čs. loutkář 1986, č. 6, s.126 -128.

ULRYCHOVÁ, Irina: Dětské divadelní léto. Prachatice 1992. Loutkář, roč. 42, č. 8, 7.8.1992, s.171-173, 5 foto. Referát poměrně podrobně rozebírá nejzajímavější inscenace festivalu Dětské divadelní léto v Prachaticích (5.-12.6.1992).

Program NP DR Mělník.
Dále viz Bibliografie u hesla Osobnosti - J. Delongová.

RODRIGUEZOVÁ, Veronika: Divadelní jarmark v Brně. Amatérská scéna, 2008, č. 2.