Jednota div. ochotníků / Osvět. beseda / ZK Máj / Agrostroj / Rieger, spolek div. ochotníků

2. prosince 1894 z Kroužku mládenců pelhřimovských založena Jednota divadelních ochotníků (JDO), hrála v sálech hostinců U Martinců, U Vaslerů (U labutě), v lázních U Dvořáků, v létě na zahradě J. Musila Na Kocandě, v hotelu U Miláčků, v hotelu Procházka a pomalu začala připravovat přestavbu opuštěné solnice na divadlo.
Zakladatelé K. Kralert a JUDr. A. Linhart.
1894 - 15.12. - zahajovací představením polské frašky Manžel z ochoty v sále u Dvořáků.
Kromě dalších inscenací lehčíhio žánru se hrál Šubert, Šamberk, Jirásek, Klicpera, Stroupežnický, Tyl, Vrchlický, Preissová aj., Jednota pořádala mnohé zábavní programy, zvala k hostování cizí ochotníky i profesionály.
Režie především F. Ziegler a A. Matějka.
1895 založen Spolek pro postavení Národního domu v Pelhřimově a ze sbírek se započalo s přestavbou staré solnice (z 1707).
1895 předsedou zvolen Antonín Linhart.
1896 na druhé valné hromadě zvolen předsedou Josef Soukup, za ředitele divadla František Ziegler.
1896 hostování ve Vídni.
Od 1897 působil v Národním domě (otevřen 1896), slavnostní otevření premiérou Šubertovy hry Jan Výrava. Svatební noc.
1898 Václav Hrobčický z Hrobčic, Konkursy pana notáře, Večer před svatým Mikulášem.
1899 předsedou František Ziegler.

1900 Paní mincmistrová, první místo na přehlídce a sjezdu ÚMDOČ v Kutné Hoře.
Po 1900 též opery a operety. Připravovány ve spolupráci s hudebním odborem, který při JDO vznikl: R. Nejedlý: Eudip král, Blodek: V studni.
1901 Kalr August Görner: Převržená slánka, Jules Premaray: Doktor Robin, Josef Jiří Stankovský: Sklenice čaje.
1902 Matěj Anastasia Šimáček: Jiný vzduch.
1903 E. Rutte: opereta Audience pana France, Franz von Schönthan: Pan senátor, Jaroslav Hilbert: Vina, František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání.
1903 členem ÚMDOČ.
1905 název rozšířen na JDO Rieger, předsedou Jan Soukup (úmrtí 1915).
1905 V Národním domě 20 představení, z toho 5 ochotnických.
1906 Antonín Vojtěch Valenta: Morduňk při měsíčku (opereta), k výročí Tylovy smrti Sládkova dcera, dále výborná inscenace Preissové Gazdiny roby v režii Ant. Matějky.
1907 Hermann Sudermann: Čest, zpěvácký spolek provedl Boccaccia (Suppé), operetku Finale coronat operam (Kovařovic).
1909 v městských sadech JDO se spolky Záboj a Sokol uspořádala Národní pouť našeho venkova ve prospěch Komenského spolku ve Vídni.

1911 k 60. narozenám Al. Jiráska uveden Otec, Franz von Schönthan: Kornelius VossPhilippe Gille: Uhlíři, Krasojezdkyně.
1912 V studni, společně s pěveckým spolkem Záboj, Stanislaw Przybyszewski: Pro štěstí.
1913 Hermann Sudermann: Domov, Mikulášská zábava, Sylvestrovská zábava.
1914 Anastasia Matěj Šimáček: Ztracení, Karel Kovařovic, Karel Šípek: opera Psohlavci.
Za 1. svět. v Národním domě lazaret, činnost umlkla.
1917 dvě jednoaktovky, dětské představení Jaroslav Kvapil: Pohádka o princezně Pampelišce.
Oživení 1918 Maryša, Vojnarka, Lucerna.
Po vzniku ČSR 1918 Probuzenci (Šubert), významný režisér a herec Ant. Matějka (v JDO od založení).
1918 Max Halbe: Proud, r. A. Matějka, Mrštíkové: Maryša, Alexandre Bisson: Pan ředitel, Božena Viková-Kunětická: Representantka domu, Alois Jirásek: Lucerna.
1919 Abigail Horáková: Žena legionářova, František Xaver Svoboda: Poslední muž, Sylvestrovský večer.

20. léta nejvýraznější úspěchy.
1920 Ibsen: Hedda Gablerová, jh. L. Dostalová (ND), Gaston Arman de Caillavet: Rozkošná příhoda, Josef Skružný: Ta naše Máňa.
1921 předsedou spolku Karel Kralert, ředitel družstva.
1921 Scribe: Sklenice vody, Ibsen: Strašidla, Eisman: Otec a syn - režie B. Smola, Naši furianti, Sklenice vody, Kolébka (Jirásek) - režie J. Polesný, hl. role Pejskarová, Kopřiva, Paroubková, Není nad protekci, Balda: Neodolatelnná Olga - režie A. Matějka, tit. tole Pejskarová, Josef Beneš: Vláda tmy.
1922 Hauptmann: Bobří kožich, Alois Jirásek: Pan Johanes, Jaroslav Kvapil: Oblaka.
1922 Národní dům stavební úpravou získal charakter skutečného divadla.
1923 František Langer: Velbloud uchem jehly, Henry Hubert Davies: Zdravá nemocná, Václav Hladík: Závrať, Josef Šváb-Malostranský: Španělská muška, Gerhart Hauptmann: Bobří kožich.
1924 Aktovky A. Vavrenčenko: Žena a zloděj, Sousedky, Sebevreh, K. Czinnera: Satanova maska, Šrámek: Léto, Růžena Jesenská: Devátá louka, Maeterlinck: Stilmondský starosta, Gábor Drégely: Frak, který dobře padne.
1924 přišel do souboru režisér, herec a organizátor divadelního dění Vilém Lipský (otec O. a L. Lipských), výborný herec a organizátor div. dění.
1925 Maurice Maeterlinck, přeložila M. Kalašová: Stilmondský starosta, r. Antonín Matějka, R. Gignoux: Nezralé ovoce, Alois Jirásek: Lucerna, John Hartley Manners: Peg mého srdce, Karel Horký: Baťoch.
1926 režisérem Antonín Matějka.
1926 mj. Pražský flamendr (Tyl), Nebe, peklo, ráj (Mahen), Henrik Ibsen: Nora, r. Antonín Matějka. Dobré ekonomické zabezpečení z provozu biografu v Nd (od 1918).
1926 Pyjamová a županová taškařice, Henrik Ibsen: Nora, r. Antonín Matějka.
1927 František Langer: Grand hotel Nevada, r. Vilém Lipský, B. Vrbský, Zdeněk Štěpánek: Transport č. 20, r. Antonín Matějka, A. Bernard, B. Vrbský: Šofér.
1928 Zapolska: Morálka paní Dulské, K. Čapek: Loupežník, Božena Matějovcová-Holečková: Polární sen, R. J. Yong: Muž z loterie.
1928-1929 v JDO Rieger generační neshody mezi Matějkou a režiséry V. Lipským a Rud. Liebscherem, odešli do DrO strany živnostensko-obchodnické, který přeměnila na Intimní scénu Tyl, viz.
1929 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory.

1930 předsedou spolku J. Křečan, režisérem Rudolf Zounek, přednosta důchodové kontroly.
1930 Maxmilián Bedřich Stýblo: Revoluce, Eduard Rada: Vrah (Bestia triumfans), Josef Štolba: Mořská panna.
1931 Barry Conners: Popelka Patsy, umělecky a divácky úspěšné představení Šrámkova Měsíce nad řekou, režie a hrál Karel Půlpytel, uplatnila se řada nových členů spolku.
1932 Vilém Werner: Srdce na uzdě, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Rudolf Zounek, Olga Scheinpflugová: Okénko, Ruda Mařík: Pantáta Vohnout poprvé v divadle, Ruda Mařík: Manžel na výpomoc, Vlasta Burian: Cos mi to udělala?, M. Zügel: Finale coronat operam.
1933 uvedeno 6 her, nejvýznamnější obnovení Vrchlického Noci na Karlštejně, Franz Arnold: Zapovězené ovoce, r. Karel Půlpytel, Vladimír Havlík: Krakonoš, Paul Frank: Obchod s Amerikou, Ángel Guimerá: V nížině, Karel Piskoř: Závody milionů.
1934 předsedou spolku J. Křečan, režisérem Rudolf Zounek, přednosta důchodové kontroly, Karel Pulpytel, poštovní kontrolor, Vilém Lipský, cukrář, Ruda Libscher, redaktor. Od září předsedou Karel Kralert, ředitel.
1934 stagnace Riegra skončila splynutím Intimní scény Tyl opět s Riegrem. 40. výroří vzniku souboru, proběhla slavnostní valná schůze spolku, výstava, E. Synek: Dvojí tvář, r. R. Zounek, Zounek, Romain Rolland: Vlci, Emanuel Bozděch: Světa pán v županu, r. a scéna Ruda Liebscher, Abigail Horáková: Páni, r. a scéna Karel Půlpytel, E. Synek: Dvojí tvář, Mikulášská revue - Jak si kdo ustele.
1935 Frank Tetauer: Evino nedůstojné povolání, W. Somerset Maugham: Nedoceněné zásluhy, režie, scéna, masky Ruda Liebscher, Vilém Werner: Labyrint manželství, režie, scéna, masky Ruda Liebscher, Vilém Werner: Medvědí tanec, režie, scéna Ruda Liebscher, Jean de Letraz: Miláček, režie, scéna R. Zounek, František Balej: Kašpárek a Náci, veselí čtveráci, r. Vašek Pohl, Martin Sekerka. Dvojí příjem, režie Ruda Liebscher, Vilém Werner: Labyrint manželství, režie, scéna, masky Ruda Liebscher, E. A. Rubelisch: Drc, režie Ruda Liebscher.
1936 George S. Kaufman, Edna Ferber, překlad Zdeňka Šubrtová: Večeře o osmé, r. Vilém Lipský, František Langer: Jízdní hlídka, režie a scéna R. Zounek, František Bohuslav: Beseda, J. K. Tyl, scénář J. Čepek: Strakonický dudák, r. Ruda Liebscher, Vilém Werner: Lidé na kře, r. Vilém Lipský, Emil Synek: Noční služba, r. a scéna Ruda Liebscher, Ivan Stodola: Bankovní dům, r. K. Půlpytel.
V Národním domě vystavěno otáčivé jeviště, technicky moderní divadlo (700 míst). JDO vlastnila celé div. zařízení. Vlivem politické situace V. Lipským prosazena náročnější dramaaturgie.
1937 Ruda Liebscher: Věčná symfonie, r. autor, Karel Čapek: Bílá nemoc, r. Vilém Lipský, Jiří Verner: U pokladny stál, r. V. Pohl, Zdeněk Štěpánek: Kamaráde, kde jsi?, r. a scéna Ruda Liebscher, Henri Meilhac: Mamzelle Nitouche, r. Ruda Liebscher, Lucerna, John Galsworthy: Boj na nůž, Mikuláš Dačický z Heslova.
1938 členem ÚMDOČ, 51 členů, 6 představení.
1938 František Langer: Dvaasedmdesátka, r. Vilém Lipský, Viktor Léon: Rozvedená paní, r. a dirigent Ruda Liebscher, Richard Branald: Vstup do srdce zakázán! (Moje slečna ženuška), r. O. Šebelík.
1939 Alois Jirásek: Lucerna, r. Ruda Liebscher, Jan Snížek: Příklady táhnou, r. Vilém Lipský, Julius Brammer: Taneček panny Márinky, r. a dirigent Ruda Liebscher, Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové, r. Vilém Lipský, j.h. Růžena Šlemrová, W. Somerset Maugham, překlad R. Vaníček: Královská výsost., r. a dirigent Ruda Liebscher, John Galsworthy: Boj na nůž.

Zájem o ochotnické divadlo za 2. svět. války vzrostl.
1940 předsedou Jan Křečan, správce pokladen České spořitelny, Pelhřimov čp. 412.
1940 John Galsworthy: Boj na nůž, r. Vilém Lipský, P. Vanderberghe: Hoši, dívky a psi, r. Ruda Liebscher, Ladislav Stroupežnický: Mikuláš Dačický z Heslova, r. Vilém Lipský, Rudolf Walter: Krev a půda, r. Ruda Liebscher, Jean F. Blacková, překlad Zdeněk Vančura: Moudrá Penny, r. a výprava Ruda Liebscher, František Götz: Soupeři, režie Vilém Lipský, účast na JH - 3. místo, úspěšné zájezdy do blízkých i vzdálenějších obcí i měst (Č. Budějovice, Humpolec, Hořice, Železný Brod aj.); Ladislav Stroupežnický: Mikuláš Dačický z Heslova, Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová, William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, r. a výprava Ruda Liebscher, Alfréd Gehri: Šesté poschodí, r. Kudrnáč, Karel Želenský: Tažní ptáci.
Zájezdy do Železného Brodu, Hořic, Tábora, bohatý repertoár, mj. Karel Želenský: Tažní ptáci, r. B. Rosenbaum, Zkrocení zlé ženy, Jakož i my odpouštíme (Drda), František Zavřel: Valdštýn, r. Vilém Lipský. Hostování Vojana, Želenského, Dostalové, Karena, Hurta, E. Kohouta.
1941 Zikmund Winter a Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, r. Ruda Liebscher, Vilém Werner: Červený mlýn, r. Ruda Liebscher, Valdštýn (Zavřel), Vilém Werner: Červený mlýn, uvedeno 2., 7. a 13 února, do soutěže o účast na XI. JH připravena inscenace: Jaroslav Hilbert: Pěst (O Boha), L. Bubelová: Slečna Pusta, Jiří Ren: Neuveď nás v pokušení, Fráňa Šrámek: Léto, František Kožík: Kateřina z Poděbrad nepovolena, Fráňa Šrámek: Léto.
1942 předsedou Emil Šprongl.
1942 Kateřina z Poděbrad (Kožík), na JH neveřejně, protože nacistickou cenzurou nepovoleno hrát v ND. V. Lipskému (1944-1949 předseda spolku) a dalším členům se podařilo udržet náročnou kvalitní dramaturgii. (R. Liebscher se přihlásil k německé národnosti, aktivně spolupracoval s okupační mocí.), František Götz: Světelný geysir, r. Vilém Lipský, G. Hauptmann: Forman Henčl, r. a scéna Ruda Liebscher, Dario Nicodemi, překlad J. Krejčí: Děvčátko z předměstí, r. Ruda Liebscher, Vilém Werner: Půlnoční slunce, Miloš Liška: Švec a čert, Josef Barnáš: Most nejkrásnější, Kocourkovští učitelé, Pedro Calderón de la Barca: Dáma a skřítek, Frank Tetauer: Úsměvy a kordy, Frank Tetauer: Zpovědník.
1943 předsedou Emil Šprongel, režisérem Rudolf Liebscher.
1943 Jaroslav Vrchlický: Soud lásky, r. Ruda Liebscher, Sofokles, překlad prof. Stiebitz, podle inscenace K. Hilara nastudoval V. Vydra: Král Oidipus, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Vilém Lipský, Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, r. Břetislav Rosembaum, A. J. Urban: Stvoření lásky, r. Vilém Lipský, Václav Kliment Klicpera, úprava Miloš Hlávka: Lhář a jeho rod, r. Břetislav Rosenbaum, Mrštíkové: Maryša, Miloš Hlávka: Benátská maškaráda, M. Hlávka: Spáč, Dario Nicodemi, překlad J. Krejčí: Děvčátko z předměstí, r. Ruda Liebscher, Hermann Heinz Ortner: Tobias Wunderlich.
Do 1943 272 her klasických českých a cizích, ale i moderní drama. 140 členů, z toho 69 činných. Jednota vlastnila knihovnu o 1000 svazcích, pořádala odborné přednášky v místě a v okolí.
1944 Dalibor C. Vačkář: Stanice Gordian, jh. B. Karen (ND), v roli kadeta Davida úspěšně O. Lipský. Několik sezon úspěšně pracoval s Riegrem na výtvarném řešení inscenací arch. J. Bouška.
1944 František Götz: Malostranská humoreska.
1945 JDO pokračovala v činnosti, Lucerna, Ze života hmyzu, Pražský žid, Revizor.
1946 N. V. Gogol, překlad Bořivoj Prusík: Ženitba, r. a scéna B. Rosenbaum, Svět bez oken (Toman), Hlava ve smyčce (Bradley).
1946 - sehráno za okupace zakázané drama Jaroslava Hilberta Falkenštejn, režie J. Soukup, výprava ing. arch. Oldř. Bouška, masky A. Starka, Kostýmy Aža Huňková. V tit. roli - Záviš z Falkenštejna Vilém Lipský. V jubilejní soutěži k 60 letům ÚMDOČ vystoupili před porotou v Městském divadle v Písku.
1947 Karel Čapek: Bílá nemoc, r. Vilém Lipský. Karel Čapek: Matka, r. B. Rosenbaum, Otto Minařík: Zorka, r. a scéna Vilém Lipský. Účast na Divadelním festivalu části Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ, Pelhřimov, Alois Jirásek: Magdalena Dobromila Rettigová, r. Břetislav Rosenbaum.
1948 F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl, r. Vilém Lipský, též v roli J. K. Tyla. Účast na Divadelním festivalu části Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ, Pelhřimov. Účast na Soutěži Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ, Jihlava, Hamilton: Plynová lampa, r. Břetislav Rosenbaum, J. Pokorný: Křídový kruh, r. B. Rosenbaum
1949 Jan Drda: Hrátky s čertem. Účast na Divadelním festivalu části Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ, Pelhřimov - Rieger pořadatelem festivalu.
1949 Arthur Miller: Všichni moji synové, E. F. Burian: Krčma na břehu, Hrátky s čertem, J. K. Tyl, úprava Aleš Podhorský: Kutnohorští havíři, Josef Cinka.
21. 5. 1949 rozhodnuto o zastavení činnosti. Hrátky sice v soutěži vybrány na JH, ale už tam nepostoupily. Jmění, včetně 350 tisíc korun ze sbírky na nové divadlo, bylo zabaveno.
V září 1949 zal. Divadelní spolek, předsedou Fr. Dušek.

1950 J.Skalka: Kozí mléko. Účast v soutěži Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ (jako člen Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ) - 37. místo soutěže.
1950 Antonín Zápotocký: Vstanou noví bojovníci, krize souboru.

Od 1953 jako DS Domu osvěty, později MěOB, činnost nevýrazná.

1957 nábor mladých, oživení Rudolf Piskáček: Perle panny Serafinky, r. a scéna Jiří Stěhula, další politicky angažované současné a sovětské tituly, Igor Lukovskij: Neviditelná síla, Igor Lukovskij: Dva kapitáni, r. a scéna J. Stěhule.
1958 Igor Lukovskij: Neviditelná síla.
1959 - Jiří Mahen: Chroust, r. dr. Břetislav Rosenbaum. Účast na KP Krajský festival divadelních souborů, Havlíčkův Brod, Bohuslav Nádvorník, Robert Morávek: Zločin bratří Lumiérů, r. a scéna Jiří Stěhule.

1960-1966 omlazení souboru, období hledání, režiséři Zd. Vonásek, též h. a v. (mj. 1960 Poslední dějství).
1960 E. M. Remarque: Poslední dějství, r. a výprava Zdeněk Vonásek.
1961 Aškenazy: Host, režie Břetislav Rosenbaum, vyrovnaný herecký soubor, zvlášť dobrý výkon Vl. Řiháček v roli Remundy, nejlepší představení na KP v Táboře, účast na festivalu v Jaroměři.
1962 Voskovec, Werich: Caesar, r. Zdeněk Vonásek.
1963 Ivan Vyskočil, Jiří Suchý: Faust, Markéta, služka a já, r. Zdeněk Vonásek.
1965 Carlo Goldoni: Lhář, účast na OP v Kamenici nad Lipou, KP Humpolec Pelhřimov, zdravě komediální přístup, řada mladých nadaných herců, nápaditá, čistá a dobře prostorově členěná scéna.
1966 Národní dům přejmenován na městské divadlo, .
1966 Jan Skopeček: Pes baskervillský, J. Hromádková (1960 Pásmo milostné, tradice pásem poezie pokračovala do 80. let), Fr. Vítek.
1966 návrat V. Lipského do DS, Kobylin: Svatba pana Krečinského, r. Vilém Lipský.
1967 celostátní premiéra Lev Šejnin: Těžké obvinění. Jako režisérka začala působit MUDr. V. Šejnohová, Fráňa Šrámek: Léto, Lev Šejnin: Těžké obvinění, Arthur Watkyn: Anna přechází na červenou, Aleksandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského.
1968 Dalskabáty, hříšná ves.
1969 Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, r. Věra Švejnohová, Past na myši, adaptace divadla, hráli v ZK ROH MÁJ (do 1972). Úspěchy na okr., popř. kraj. přehlídkách.

1973 Goldoni: Sluha dvou pánů, režie Zdeněk Vonásek.
1974 William Shakespeare: Večer tříkrálový, r. výprava a návrhy kostýmů Zdeněk Vonásek.
1975 Jirásek: Lucerna, režie, Zdeněk Vonásek, Leonardo da Vinci - Louvre.
1977 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, režie Marie Steinhauserová, Kutnohorští havíři, režie Zdeněk Vonásek.
1979 vedoucí souboru Antonín Vítek.
1979 Nestroy: Provaz o jednom konci, režie Marie Steinhauserová.

80. léta DS Rieger, US ZK Máj stagnace, 6 činoher, pásma poezie.
1980 – Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta, režie Zdeněk Vonásek.
1981 - Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta, r. Zdeněk Vonásek. Účast na Setkání amatérských divadelních souborů Vysočiny, Havlíčkův Brod.
1982 vedoucím souboru Jiří Bucek, režisérem Zdeněk Vonásek.
1982 M. Horníček: Dva muži v šachu, režie Zdeněk Vonásek, vítězem KP Honzlův Humpolec.
1984 Hrátky s čertem, režie Zdeněk Vonásek
1986 Pierpe Aristid Bréal, překlad Milena a Josef Tomáškovi: Velká mela aneb Francouzská kuchyně, režie, výprava a kostýmy Zdeněk Vonásek, Strakonický dudák, režie Zdeněk Vonásek - poslední hrou v dosavadní sestavě, poté se spolek na 8 let odmlčel.

Soupis her Spolku divadelních ochotníků Rieger Pelhřimov

1994 Jiří Brdečka: Limonádový Joe, režie Marie Steinhauserová
1995 Vioskovec a Werich: Nebe na zemi, režie Marie Steinhauserová
1996 Al. Jirásek Lucerna, režie Marie Steinhauserová
1997 N. V. Gogol: Revizor, režie Vladimír Brož
1998 Tomanovi: Slovanské nebe, režie Marie Steinhauserová
1999 Poprask na laguně, režie Vladimír Brož.

2000 Balada z hadrů, režie Marie Steinhauserová
2001 Herkules a Augiášův chlév, režie Marie Steinhauserová
2002 Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta, režie Marie Steinhauserová.
2003 Nejkrásnější válka, režie Marie Steinhauserová
2004 Lad. Stroupežnický: Naši furianti, režie Marie Steinhauserová
2005 G. Feydeau: Manželství na druhou aneb Barillonova svatba, režie Marie Steinhauserová
2006 Jan Drda: Dalskabáty hříšná ves, aneb zapomenutý čert, režie Vladimír Brož
2007 Vl. Dvořák, Zd. Petr: Sto dukátů za Juana, režie Marie Steinhauserová
2008 Ken Ludwig: Pod praporem něžných dam, režie Marie Steinhauserová
2009 Vratislav Blažek, Zdeněk Podskalský: Světáci, premiéra 9. 3. 2009 v Městském divadle v Pelhřimově.

2010 J. B. Molière: Lakomec.
2011 Petr Markov, Jindřich Brabec Zvonokosy, muzikál, Gabriel Chavallier: Zvonokosy, r. Marie Steinhauserová.
2011 bylo režisérce Marii Steinhauserové uděleno ocenění Zlatý odznak J. K. Tyla.
2012 Pelhřimov, DS Rieger, Ken Ludwig dle A. Dumase - Tři mušketýři
2013 Georges Feydeau, překlad Eva Bezděková: Ten, kdo utře nos, režie Marie Steinhauserová.
2014 Divotorný hrnec, hudební komedie podle hry E. Y. Harburgra a Freda Saidyho Finian´s Rainbow. Roli Čochtana napsal Jan Werich, hudba Burton Lane a Zdeněk Petr, režie Marie Steinhauserová.
2015 - poremiéra 2. 3. - Ray a Michael Cooney: A je to v pytli!, režie Marie Steinhauserová.
2016 - Tobis, Mírovský, Špilar, Rohan: Růže z Argentiny, r. Marie Steinhauserová.
2017 - Ken Ludwig: Shakespeare v Hollywoodu, režie Marie Steinhauserová.
2018 Zdeněk Podskalský, Karel Svoboda, Ladislav Štajdl: Noc na Karlštejně, r. Marie Steinhauserová.

ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 105.

HLÁVKA, Petr. Soupis divadelních her a dramatizací Miloše Hlávky (1907-1945), dramaturga ND, které byly hrány ochotníky v době protektorátu. Pro DČAD listopad 2016.

LIPSKÝ, Oldřich: Ochotnické začátky bratří Lipských. AS 1984, č. 8, s. 12.

MARTŃKOVÁ, Lenka: Sto let Jednoty divadelních ochotníků v Pelhřimově. In: Rieger 1894-1994. Almanach. Pehřimov, MěÚ a SDO Rieger 1994, s. 3-25.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 138-140.

MUSILOVÁ, Blanka: Zpracovala informace pro MČAD. Rkp. 1999. kART.

50 ROKŮ Jednoty divadelních ochotníků Rieger v Pelhřimově. Sborník. Red. V. Lipský, B. Rosenbaum. Pelhřimov, JDO Rieger 1945. UK, KK, M Pelhřimov.

PAMÁTNÍK Jednoty divadelních ochotníků Rieger v Pelhřimově 1894-1934. Pelhřimov, n. v. 1934. 62 s., fotopříloha. KK, M Pelhřimov.

PAMÁTNÍK 3/4 století Riegra. 108 let organizované a 188 let ochotnické činnosti divadelní v Pelhřimově. Red. Josef Hložek. Pelhřimov, ZK ROH Máj 1968. 111 s., fotopříloha. kDÚ. KK. M Pelhřimov, SOkA Pelhřimov.

PAMĚTNÍ kniha Městského divadla v Písku. -https://digi.ceskearchivy.cz/DA?doctree=1khppi&menu=3&id=200215&page=31, snímek 60.

5. OKRESNÍ festival Pelhřimovska. Amatérská scéna 1965, č. 6, s. 21.

PROGRAM Jednoty divadelních ochotníků Rieger k jubilejním oslavám 40. výročí svého trvání. Pelhřimov 1934. M Pelhřimov, SOkA Pelhřimov.

PROGRAM II. divadelního festivalu v Pelhřimově 1948. Pelhřimov, Karenův okrsek a Jednota Rieger 1948. M Pelhřimov.

PROGRAM: V W: Caesar. Pelhřimov, MěOB 1962. M Pelhřimov.

PROGRAM: J. K. Tyl: Strakonický dudák. Pelhřimov, SKP Agrozet a Dramatický soubor Rieger 1986. M Pelhřimov.

RIEGER 1894-1984. U příležitosti 90. výročí zal. dramatického souboru Rieger 1984. Marie Steinhauserová. M Pelhřimov. SOkA Pelhřimov.

SEMRÁD, Vladimír: Jaroměř 1961. (Aškenazy : Host.) Ochotnické divadlo 1961, č. 8, s. 176-178, foto s. 178, 179.

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862-1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

STEHLÍKOVÁ, Eva: Amatéři a antika. In: Inscenace antických dramatiků na českých scénách (1889-2000). Rkp. 2001. 8 s. kART.

STEHLÍKOVÁ, Eva: Productions of Greek and Roman Drama on the Czech Stage. (OS Rieger 1942, 1943, Sofoklés: Král Oidipus.) Studia graeca et latina (Theatralia), Eirene XXXVII, 2001, s. 102.

ŠINDELÁŘ, Jaroslav: Radost z Humpolce. Amatérská scéna 1965, č. 7, s. 8-9.

ÚMDOČ, soutěž Kruhu vítězných souborů s. 1. - plakát, 1950 - viz Obrázky.
ÚMDOČ, soutěž Kruhu vítězných souborů s. 2. - plakát, 1950 - viz Obrázky.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 11, 38, 276, kART.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Současné amatérské divadelní soubory jižních Čech. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1988, s. 48.

ZENKL, J.: Tábor. V. krajský ochotnický festival. Ochotnické divadlo 1961, č. 7, s. 165.

Thalie 1897-8, č. 3, s. 23, č. 18, s. 143.
Thalie 1898-9, č. 15, s. 120, č. 17, s. 135, č. 20, s. 159, č. 21, s. 168.
Divadelní listy 1902-3, č. 19, s. 344.

Divadlo 1903, č. 3, s. 63.

Jeviště 1921, č. 5, s. 79, č. 44, s. 631, č. 50, s. 760.

České divadlo 1940, č. 4, s. 72, č. 8, s. 150, 159, 160, č. 9, s. 179, č. 10, s. 195.
Za oponou 1940, č. 2, s. 14.
České divadlo 1941, č. 1, s. 19, č. 2, s. 38.

kART:
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.

Pelhřimov, Okresní úřad, referát regionálního rozvoje, Pelhřimovsko, 1998, tisk Tiskárna David Humpolec

Pelhřimov, Muzeum Vysočiny:
Název fondu (sbírky): Jednota divadelních ochotníků Rieger, Pelhřimov
Časový rozsah: 1865-1963
Metráž: 0,18 bm (z toho nic není zpracováno)
Fond je částečně přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů
Původce fondu (sbírky): Jednota Divadelních ochotníků Rieger, Pelhřimov (1865-současnost)
Tematický popis: Letáky, plakáty, fotografie, korespondence úředního charakteru, program divadelního festivalu, časopis "Umělec", historie divadla v Pelhřimově, výnos darů věnovaných ve prospěch Fondu pro postavení nového divadla v Pelhřimově, inventář vybavení divadla, podklady pro hry Dramatického studia mladých, novinové výstřižky, vkladní knížka, album s novinovými výstřižky dokladujícími úspěchy divadelníků, osobní korespondence, abonentní lístky, scénáře divadelních her, "diplom" v upomínku na ochotnický divadelní festival v Táboře, pamětní kniha, několik ks Týdeníku z Českomoravské vrchoviny, Krkonošský obzor.
Archiv, Intimní scéna Tyl, e.j. 1, kniha č. 1-2

Pelhřimov, Státní okresní archiv:
JDO Rieger v Pelhřimově, 1894-1958 (1986). Ev. č. pomůcky 36/1.
Pelhřimov, Rieger, dokumentace souboru, ka 6
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1967, i.č. 2734, ka 1899
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1966, i.č. 2734, ka 1899
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1965, i.č. 2734, ka 1899
Pelhřimov, Okresní národní výbor, i.č. 3850, ka 3225
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1949, i.č. 1073, ka 675
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1950, i.č. 1073, ka 675
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1098, ka 730
Pelhřimov, Okresní úřad, nezpracováno
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1137, ka 808
Pelhřimov, Archiv města, i.č. 985, signatura V 2/3, ka 587
Kamenice nad Lipou, Okresní národní výbor, i.č. 316, ka 234
Pelhřimov, Okresní úřad, Rieger Pelhřimov, i.č. 1011, ka 546
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1939, i.č. 130, číslo knihy 130
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1940, i.č. 131, číslo knihy 131
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1941, i.č. 132, číslo knihy 132
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1943, i.č. 133, číslo knihy 133 (něm. zápis)
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 866, ka 329

Praha, Praha, Národní archiv:
Fond ZU spolky 1941-1947, i. č. 427/4778/1942, JDO Rieger.
Fond ZU spolky 1941-1947, i. č. 427/541/1943, JDO Rieger.