Česká beseda / DrO Krajanských spolků

Česká beseda v Záhřebu vyvíjela v meziválečném období velmi bohatou činnost. Zvláště úspěšní byli její ochotníci, kteří vystupovali pro krajany nejen v Záhřebu, Daruvaru a dalších chorvatských městech, ale i v Československu, kde se účastnili i festivalu Jiráskův Hronov. V roce 1933 se záhřebští ochotníci tohoto festivalu účastnili s hrou Liják od Petra Peciji Petroviće, který se uvedení hry v ČSR osobně účastnil. V Hronově byli srdečně uvítáni a jejich představení měla veliký úspěch. Pozastavovali se ovšem nad tím, že ač jsou Čechoslováci, ve všech československých městech, která během své cesty navštívili, je vítali jako Jihoslovany. Celkem mezi válkami sehráli divadelníci České besedy Záhřeb 181 představení, mezi nimi v roce 1930 například Zvíkovského raráška a Paní mincmistrovou Ladislava Stroupežnického, obojí v režii Jindřicha Rýdla. Beseda také organizovala zábavy, přednášky, koncerty, oslavy různých výročí a jubileí, ať už československých nebo jugoslávských (pravidelně se slavil 28. říjen i 1. prosinec, ale také narozeniny prezidenta Masaryka a krále Alexandra a později Petra II.), výlety a zájezdy, loutková představení pro děti apod.
(Československo-chorvatské vztahy v období 1918–1938, bakalářská diplomová práce, FF MU Brno, 2006, Jana Hrabcová)

----------------------------------

Inscenace doložené programem nebo plakátem.
1925 Třetí zvonění (Štech), r. H. Vrbaničová
1926 Medvěd námluvčím (Krylov) a Don Pietro Caruso (Bracco), r. Jind. Rýdl
1926 Z nařízení bytové komise (Mařík), r. H. Vrbaničová)
1927 členem ÚMDOČ
1927 Devátá louka (Jesenská), r. Jind. Rýdl,
1927 Jedenácté přikázání (Šamberk)
1928 Mlsáníčko (Svoboda)
1928 Princezna Pampeliška (Kvapil), r. B. Dítětová
1927 Šofér (Bernard a Vrbský), r. V. Zborník
1927 Zábavný večer: Zasněžení a Schacht, r. Jos. Kubík
1927 Peg mého srdce (Manners), r. Jind. Rýdl, 2x
1927 Dobrodinci (F. Herman), r. H. Vrbaničová
1928 Náhrdelník (Bass), r. Jind. Rýdl
1928 Podvodníci, Vražda (S.O´.Hara), r. J. Kváča
1928 Skampolo (Nicodemi) 2x, r. Jind. Rýdl
1928 Na vysoké stráni (Hlavatý), r. V. Zborník – 25. vystoupení B. Toulové a V. Zborníka
1929 Praha-Brno nasedat! (Branald), r. Vojt. Zborník - 65. představení souboru
1929 Zábavný večer: Detektiv Lebeda (Skružný)
Neodpustitelné provinění (Nešvera), r. B. Kobrle
1929 k 10. výročí samostatnosti: Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová (Stroupežnický), r. Jos. Kváča
1929 Postrach mužů (Franěk), r. B. Kobrle – 68. představení souboru, 25. vystoupení manž. Líblových
Vlastní bufet: Domácí jaternice.

1932 Slavnostní akademie k 10letému trvání čs. školy: Domů (Hilbert), r. B. Kobrle
1933 na zájezdu do Plzně a sehrála v Měšťanské besedě za účasti autora Petrovičovu hru Liják v překladu Jena Hudce, režii J. Růžičky.
1933 na zájezdu do Kolína sehrála v Sokolovně za účasti autora Petrovičovu hru Liják v překladu Jena Hudce, režii J. Růžičky.
1934 Hrníček štěstí (Štěpánek) – 75. vystoupení ochotníka Boh. Koberle – 128. představení
1934 Právo na hřích (Werner), r. H. Urbaničová
1934 Pygmalion (Shaw), r. Jind. Rýdl.

2005 - Karel Jaromlr Erben a Jindřiška Netrestová: Pták Ohnivák, r. Martina Marinkovičová a Ivana Tichá. Účast na přehlídce krajanského divadla, Chorvatsko, Lipovac.
2006 - Karel Čapek: Jak vzniká divadelní hra, r. Martina Marinkovičová a Ivana Tichá. Účast na přehlídce krajanského divadla, Chorvatsko, Lipovac.

ŘÍHOVÁ, Lya: České divadlo v zahraničí (1885 - 1918). Dějiny českého divadla III. díl. Praha, Academia 1977, s. 536. (ExcOS)

Archiv města Plzně:
II. Tylův okrsek ÚMDOČ Plzeň, inv. č. 249, ka 38 (excerpováno).


Náprstkovo M, krajanská knihovna, Jugoslávie 1/2, 1/4; 14/5 Zpracoval Jiří Valenta 2005
Dokumentace činnosti: Uvedená představení jsou doložena programy s obsazením.