SAMEC, Karel, LD, Kojetice, Blatná
Datum narození: 11.8.1913
Místo narození: Blatná
Povoláním aranžér.
Od dětství ho zajímalo loutkové divadlo.
1931 nastoupil zaměstnání v Kojeticích, kde hrál v ochotnickém souboru. s F. Urválkem zde vybudoval loutkové divadlo, pro které zhotovoval loutky a dekorace
1937 přešel do Prahy, poté do Plzně, kde si postavil vlastní loutkové divadlo
1945 se odstěhoval do Blatné. S přáteli postavil loutkové divadlo. Hrálo se v síle hostince U bílého lva, později v hostinci U Hájků, nakonec divadlo přešlo do sokolovny.
Karel Samec o loutkovém divadle v Blatné.
Od roku 1910
Podle sdělení rodičů, hrálo se loutkové divadlo v Blatné od roku 1910. Hrálo se v Sokole a hlavní účinkující byli: fotograf Jan Samek, malíř pokojů Štěpán Brynda a bednář Růžička. Pravděpodobně se hrálo do začátku první světové války, pak znovu ožilo divadélko v roce 1921, kdy je Sokol daroval církvi ČSL.
Začalo se hrát v malém sále hotelu Bílá růže, a to každou neděli odpoledne. Hlavní účinkující byli pan dentista Helma, pekař pan Opl a rodina Kolenatých. O přestávkách hrával malý šraml ve kterém účinkovali: František Lebeda – housle, Karel Samec – housle, Vilém Trávníček – harmonika aj. Kůst – bubínek.
Jako chlapci jsme často hrávali loutkové divadlo doma s bratry, ale občas se scénka přenesla ke spolužákovi Františku Rachovi a nebo se hrálo u Fischlů. Občas také zavítala do Blatné kočovná společnost a hrálo se v sále U bílého lva. Na pořadu byly hry Jan za chrta dán, Jan Žižka, Doktor Faust, Posvícení v Hudlicích a jiné.
V roce 1934 jsme postavili malou loutkovou scénu v Kojeticích u Prahy za pomoci architekta Františka Urválka. Dlouho se nehrálo, ale byl to počátek lásky k loutkovému divadlu.
V roce 1939 jsem začal řezat hlavy pro loutky velikosti 45 cm a pomalu jsem se švagrem stavěl malou scénku ve sklepení domu čp. 1. Na Celchu v Plzni, kde se hrálo koncem války i pro děti z blízkého okolí.
K plnému uplatnění vyhotovených loutek došlo až po válce v Blatné, kam jsem se s rodinou přestěhoval. Začalo se hrát v sále hotelu u Bílého Lva v roce 1946 a pak v hostinci U Hájků (U Litránka) na Topiči.
V roce 1947 zahajujeme představení v přísálí Sokolovny. Zakoupily se loutky z Únanova podle návrhu Dr. Jan Malíka a několik reflektorů. V roce 1955 jsme přesídlili do malého sálku Sokolovny, kde se hrálo až do roku 1961. Divadlo bylo prodáno do Tesly Blatná. Zde se hrálo až do roku 1963. V té době byl sálek zabrán pro jiné účely.
Přehled divadelních her:
1947 - Vodníkova Hanička, Koření z Černého vrchu, Jak se dva čerti kejchali, Bavlnka a Rorejs, Kašpárek hledá byt, Honza doktorem, Poklad Kašpárkova hradu, Princezna Světluška.
1948 - Zakletá labuť, Pepík loupežníkem, Pejsek a kočička, Jak pejsek a kočička slavili 28. říjen, Princezna Pampeliška.
1949 - Krakonoš a zlá žena, O mlsné princezně.
1950 - Kašpárek se ani čerta nebojí, Kašpárek u Ježibaby, Kašpárek v dračí sluji, Baculínek.
1952 - Bacilínek, Vodníkova Hanička.
1952- 1955 scénka nehrála.
1955 - Hluchý král.
1956 - Vodníkova Hanička, Zakletá labuť, Rubín krále Jaromíra, Kašpárek z Cikánova, Šípková Růženka, Začarovaný les.
1957 - Zakletá labuť, Kašpárek z cikánova, Bavlnka a Rorejs, Vodníkova Hanička, Perníková chaloupka.
1958 - Křídová pohádka, Když jsem já sloužil, Kašpárkovy obrázky.
1959 - Perníková chaloupka, Potopený zvon, Kašpárek a Honza v zakletém zámku, Začarovaný les.
1960 - Křídová pohádka.
1961 - Veselá estráda a pohádkové odpoledne, Kašpárek dvorním lékařem.
1962 - Kačátko, Soudeček medu.
1963 - Dětský karneval, Kašpárek dvorním lékařem.
Od roku 1963 do roku 1976 jsem se loutkovému divadlu aktivně nevěnoval.
Od roku 1976: Zaměstnán v důchodu v profesionální scéně Divadle Alfa v Plzni: výroba loutek, kulis a rekvizit a to až do roku 1981
Od roku 1981: Spolupráce s amatérskými soubory v Plzni:
Špalíček,
V Boudě, Bílá Hora.
Od dětství ho zajímalo loutkové divadlo.
1931 nastoupil zaměstnání v Kojeticích, kde hrál v ochotnickém souboru. s F. Urválkem zde vybudoval loutkové divadlo, pro které zhotovoval loutky a dekorace
1937 přešel do Prahy, poté do Plzně, kde si postavil vlastní loutkové divadlo
1945 se odstěhoval do Blatné. S přáteli postavil loutkové divadlo. Hrálo se v síle hostince U bílého lva, později v hostinci U Hájků, nakonec divadlo přešlo do sokolovny.
Karel Samec o loutkovém divadle v Blatné.
Od roku 1910
Podle sdělení rodičů, hrálo se loutkové divadlo v Blatné od roku 1910. Hrálo se v Sokole a hlavní účinkující byli: fotograf Jan Samek, malíř pokojů Štěpán Brynda a bednář Růžička. Pravděpodobně se hrálo do začátku první světové války, pak znovu ožilo divadélko v roce 1921, kdy je Sokol daroval církvi ČSL.
Začalo se hrát v malém sále hotelu Bílá růže, a to každou neděli odpoledne. Hlavní účinkující byli pan dentista Helma, pekař pan Opl a rodina Kolenatých. O přestávkách hrával malý šraml ve kterém účinkovali: František Lebeda – housle, Karel Samec – housle, Vilém Trávníček – harmonika aj. Kůst – bubínek.
Jako chlapci jsme často hrávali loutkové divadlo doma s bratry, ale občas se scénka přenesla ke spolužákovi Františku Rachovi a nebo se hrálo u Fischlů. Občas také zavítala do Blatné kočovná společnost a hrálo se v sále U bílého lva. Na pořadu byly hry Jan za chrta dán, Jan Žižka, Doktor Faust, Posvícení v Hudlicích a jiné.
V roce 1934 jsme postavili malou loutkovou scénu v Kojeticích u Prahy za pomoci architekta Františka Urválka. Dlouho se nehrálo, ale byl to počátek lásky k loutkovému divadlu.
V roce 1939 jsem začal řezat hlavy pro loutky velikosti 45 cm a pomalu jsem se švagrem stavěl malou scénku ve sklepení domu čp. 1. Na Celchu v Plzni, kde se hrálo koncem války i pro děti z blízkého okolí.
K plnému uplatnění vyhotovených loutek došlo až po válce v Blatné, kam jsem se s rodinou přestěhoval. Začalo se hrát v sále hotelu u Bílého Lva v roce 1946 a pak v hostinci U Hájků (U Litránka) na Topiči.
V roce 1947 zahajujeme představení v přísálí Sokolovny. Zakoupily se loutky z Únanova podle návrhu Dr. Jan Malíka a několik reflektorů. V roce 1955 jsme přesídlili do malého sálku Sokolovny, kde se hrálo až do roku 1961. Divadlo bylo prodáno do Tesly Blatná. Zde se hrálo až do roku 1963. V té době byl sálek zabrán pro jiné účely.
Přehled divadelních her:
1947 - Vodníkova Hanička, Koření z Černého vrchu, Jak se dva čerti kejchali, Bavlnka a Rorejs, Kašpárek hledá byt, Honza doktorem, Poklad Kašpárkova hradu, Princezna Světluška.
1948 - Zakletá labuť, Pepík loupežníkem, Pejsek a kočička, Jak pejsek a kočička slavili 28. říjen, Princezna Pampeliška.
1949 - Krakonoš a zlá žena, O mlsné princezně.
1950 - Kašpárek se ani čerta nebojí, Kašpárek u Ježibaby, Kašpárek v dračí sluji, Baculínek.
1952 - Bacilínek, Vodníkova Hanička.
1952- 1955 scénka nehrála.
1955 - Hluchý král.
1956 - Vodníkova Hanička, Zakletá labuť, Rubín krále Jaromíra, Kašpárek z Cikánova, Šípková Růženka, Začarovaný les.
1957 - Zakletá labuť, Kašpárek z cikánova, Bavlnka a Rorejs, Vodníkova Hanička, Perníková chaloupka.
1958 - Křídová pohádka, Když jsem já sloužil, Kašpárkovy obrázky.
1959 - Perníková chaloupka, Potopený zvon, Kašpárek a Honza v zakletém zámku, Začarovaný les.
1960 - Křídová pohádka.
1961 - Veselá estráda a pohádkové odpoledne, Kašpárek dvorním lékařem.
1962 - Kačátko, Soudeček medu.
1963 - Dětský karneval, Kašpárek dvorním lékařem.
Od roku 1963 do roku 1976 jsem se loutkovému divadlu aktivně nevěnoval.
Od roku 1976: Zaměstnán v důchodu v profesionální scéně Divadle Alfa v Plzni: výroba loutek, kulis a rekvizit a to až do roku 1981
Od roku 1981: Spolupráce s amatérskými soubory v Plzni:
Špalíček,
V Boudě, Bílá Hora.
Bibliografie:
KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950, Praha 2005, díl II., s. 782.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.