NĚMEČKOVÁ, Marie, Luže
Datum narození: 28.6.1887
Místo narození: Luže
Marie Němečková
měla k divadlu vždy blízko - v hostinci její babičky Brichové na Chlumku našel spolek Jaroslav své trvalé působiště, a když jej převzal její otec, který byl i dlouholetým nápovědou a ředitelem ochotnického sdružení, bylo zde
1892-93 zřízeno trvalé jeviště.
Po řadě dětských rolí a dívčích úložek byla
1908 její první velkou rolí Dorotka ve Strakonickém dudákovi,
1909 - Ludmila v Paní mincmistrové, Petr ve Zvíkovském raráškovi, a zvláště Jenúfa v Její pastorkyni G. Preissové.
1910 jí svěřil režisér Ed. Kozlík titulní roli v Ibsenově Noře.
Jejími učiteli byli jak zkušený režisér Josef Leníček, tak členové rodiny Šislerovy, z nichž Josef Kajetán Šisler se stal ředitelem divadla v Chicagu a výborná herečka Marie Š. byla dlouholetou předsedkyní spolku.
Divadelní činnost přerušila první světová válka, v níž přišla o svého prvního muže. V posledních válečných letech se však vrátila na lužské jeviště - k jejím hlavním rolím patřily Ella v Ibsenově J. G. Borkmanovi, kněžna v Jiráskově Lucerně, Marta v Guimerově Nížině a její 60. divadelní postava - Maryša ve hře bratří Mrštíkových.
V osvobozené republice pak hrála jednu stěžejní roli za druhou. Soubor studoval více než 10 her ročně a Marie N. hrála nejméně v jejich polovině.
Pochopení pro tuto práci a oporu našla v druhém manželovi, který se 1922 vrátil ze zajetí v Rusku. Již před válkou byl nadšeným ochotníkem - hercem a výtvarníkem, později jednatelem spolku a 1926 spolutvůrcem nové divadelní budovy. V mnoha inscenacích hráli společně, na ostatních se podílel po technické stránce. Za 45 let aktivní činnosti jich bylo 205.
V období 1. republiky hrála např.:
1919 - H. Ibsen: Strašidla - paní Alvingová
1921 - Karel Čapek: RUR - Helena, N. V. Gogol: Revizor - Marie Andrejevna
1922 - F. A. Šubert: Probuzenci - hraběnka
1926 - G. Preissová: Jaro v podzámčí - Gíza
1926 - 25. 7. - při otevření nové divadelní budovy Lucernou - kněžna, J. K. Tyl: Strakonický dudák - Lesana
1927 - A. Jirásek: Psohlavci
1929 - Veiller: Jest Mary Dugannová vinna? - Riceová
1930 - A. Jirásek: A. Jirásek: Vojnarka - titulní role
1931 - Vilém Werner: Komediant Hermelín - Hermelínová
1933 - Fr. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory - paní Fabiána
1934 - Jar. Vrchlický: Noc na Karlštejně - Alžběta
1935 - J. K. Tyl: Fidlovačka - Cibulčini
1936 - V. Werner: Lidé na kře
1937 - A. Jirásek: M. D. Rettigová - titulní role
1940 - Fr. Sokol- Tůma: Pasekáři - Maryša
a další.
Široký rejstřík postav svědčí o silném hereckém nadání a vnímavém pozorování života kolem.
1955 - poslední 154. rolí byla Lízalka v Mrštíkových Maryše k příležitosti oslav 140. výročí začátku ochotnického divadla v Luži.
Její paměť podstatně pomáhala při zpracování statí z historie lužského ochotnického divadla.
K divadlu přivedla i své děti a vnuky.
měla k divadlu vždy blízko - v hostinci její babičky Brichové na Chlumku našel spolek Jaroslav své trvalé působiště, a když jej převzal její otec, který byl i dlouholetým nápovědou a ředitelem ochotnického sdružení, bylo zde
1892-93 zřízeno trvalé jeviště.
Po řadě dětských rolí a dívčích úložek byla
1908 její první velkou rolí Dorotka ve Strakonickém dudákovi,
1909 - Ludmila v Paní mincmistrové, Petr ve Zvíkovském raráškovi, a zvláště Jenúfa v Její pastorkyni G. Preissové.
1910 jí svěřil režisér Ed. Kozlík titulní roli v Ibsenově Noře.
Jejími učiteli byli jak zkušený režisér Josef Leníček, tak členové rodiny Šislerovy, z nichž Josef Kajetán Šisler se stal ředitelem divadla v Chicagu a výborná herečka Marie Š. byla dlouholetou předsedkyní spolku.
Divadelní činnost přerušila první světová válka, v níž přišla o svého prvního muže. V posledních válečných letech se však vrátila na lužské jeviště - k jejím hlavním rolím patřily Ella v Ibsenově J. G. Borkmanovi, kněžna v Jiráskově Lucerně, Marta v Guimerově Nížině a její 60. divadelní postava - Maryša ve hře bratří Mrštíkových.
V osvobozené republice pak hrála jednu stěžejní roli za druhou. Soubor studoval více než 10 her ročně a Marie N. hrála nejméně v jejich polovině.
Pochopení pro tuto práci a oporu našla v druhém manželovi, který se 1922 vrátil ze zajetí v Rusku. Již před válkou byl nadšeným ochotníkem - hercem a výtvarníkem, později jednatelem spolku a 1926 spolutvůrcem nové divadelní budovy. V mnoha inscenacích hráli společně, na ostatních se podílel po technické stránce. Za 45 let aktivní činnosti jich bylo 205.
V období 1. republiky hrála např.:
1919 - H. Ibsen: Strašidla - paní Alvingová
1921 - Karel Čapek: RUR - Helena, N. V. Gogol: Revizor - Marie Andrejevna
1922 - F. A. Šubert: Probuzenci - hraběnka
1926 - G. Preissová: Jaro v podzámčí - Gíza
1926 - 25. 7. - při otevření nové divadelní budovy Lucernou - kněžna, J. K. Tyl: Strakonický dudák - Lesana
1927 - A. Jirásek: Psohlavci
1929 - Veiller: Jest Mary Dugannová vinna? - Riceová
1930 - A. Jirásek: A. Jirásek: Vojnarka - titulní role
1931 - Vilém Werner: Komediant Hermelín - Hermelínová
1933 - Fr. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory - paní Fabiána
1934 - Jar. Vrchlický: Noc na Karlštejně - Alžběta
1935 - J. K. Tyl: Fidlovačka - Cibulčini
1936 - V. Werner: Lidé na kře
1937 - A. Jirásek: M. D. Rettigová - titulní role
1940 - Fr. Sokol- Tůma: Pasekáři - Maryša
a další.
Široký rejstřík postav svědčí o silném hereckém nadání a vnímavém pozorování života kolem.
1955 - poslední 154. rolí byla Lízalka v Mrštíkových Maryše k příležitosti oslav 140. výročí začátku ochotnického divadla v Luži.
Její paměť podstatně pomáhala při zpracování statí z historie lužského ochotnického divadla.
K divadlu přivedla i své děti a vnuky.
Bibliografie:
ŽIVOT divadlu - divadlem životu. Amatérská scéna 1977, č. 7, s. 19.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.