Liberec, Divadlo F. X. Šaldy, Triumf lásky, Matsch, Klimtové, 1883

Triumf lásky

Heslo č. 306 encyklopedické publikace Velká kniha o Liberci, Liberec, Dialog 1996. s.194 (autor /st/ = Svatopluk Technik)
Jeviště a opona libereckého divadla (1994)
Curtain with the Triumph of Love by Gustav Klimt
Vorhang des Theaters mit dem Motiv Triumph der Liebe von G. Klimt

Zhotovení opony dostali na doporučení architektů přiděleno studenti vídeňské uměleckoprůmyslové školy Franz Matsch a teprve dvacetiletý Gustav Klimt, později světově proslulý představitel secesního malířství. Cena neměla přesáhnout 1 500 zlatých. Oba malíři zakázku přijali a zavázali se, že do začátku prosince dodají skicu, kterou po schválení do půl roku realizují.
S hotovým návrhem přišel v prosinci 1882 také jeho výklad: „…především jsme toho názoru, že pro městské divadlo provincie, kde je repertoár tak různorodý, musí být námět hlavní opony všeobecný, avšak alegorizující veselé i vážné. Zvolili jsme proto motiv ústředního výjevu Triumf lásky (svatbu) zastupující veselou stránku, zatímco postavy v popředí mají symbolizovat vážné umění. Podepsaní věří, že tak vytvoří obraz působící uměleckopoeticky a přece jasně. Ústřední výjev představuje svatební loď rozverně taženou skupinou bůžků lásky. Amor sám klečí vítězně na přídi s vysoce zdviženou pochodní, lukem a šípy a se dvěma amorety po stranách. Ostatní skupiny figur oblečených do benátských kostýmů ze 16. století mají zobrazit ve všeobecnosti různé scény pojící se k hlavnímu motivu, Hlavní část výjevu je tedy komponována s okázalou nádherou jako veselá scéna, zatímco skupina v popředí, znázorňující vážnost a tragiku, je provedena jednoduchými sumárními liniemi a hlubokými náladovými barevnými tóny, takže markantně vystupuje kontrast mezi vážným a veselým. Ústřední výjev rámuje, jak je vidět, bohatá bordura. Ta odpovídá stylu celého divadla a je přerušena dvěma menšími obrazy, mezi nimiž je bohatý ornamentální dekor. Tyto malé obrazy jsou barevně laděny tak, aby nerušily hlavní výjev, a celá opona byla ve spojení s bordurou zajímavá v každém směru. Jejich námětem je po obou stranách alegorie tance, ve spodních rozích jsou dvě dětské postavy doplňující hlavní motiv. Obraz dole ve středu představuje symboly hudby a hereckého umění. Je přirozené, že skica je podrobena v každém ohledu velkému provedení, a proto podává jen umělecký povšechný dojem, detail nepřichází v úvahu…“
Závěrem se malíři omlouvají, že neodhadli dobře výši výdajů, a žádají zvýšení honoráře o 300 zlatých a prodloužení termínu do 15. 7. 1883. Zastupitelstvo na to přistoupilo, zdůraznilo však podmínku, že návrh nebude použit pro jiné divadlo. Termín se ale malířům stejně dodržet nepodařilo, přestože přizvali na pomoc také Gustavova mladšího bratra Ernsta.
(Pozn. Další část hesla je věnována uspořádání hlediště a jeho výzdobě.)


Milan Kreuzzieger: Klimtův a Matschův Triumf lásky, in: Divadlo F. X. Šaldy, 130 let divadla, 130 Jahre Theater, 1883 - 2013, Liberec, DFXŠ 2013, s. 54 - 63. Excerpta

Stavitelé a architekti Stadttheater Reichenberg (Liberec) doporučili komitétu pro stavbu divadla v Liberci v soutěži uspořádané roku 1882 mladé a začínající umělce Gustava Klimta a Franze Matsche, kteří ještě za studií vytvořili „Maler Compagnii“, do níž o něco později přizvali i Gustavova mladšího bratra Ernsta. Byla to jedna z prvních zakázek. (Průběh realizace doložen v Městském archivu Liberec)

Úkol přijali 10.října 1882, úkol do 1. prosince vytvořit skicu, po přijetí dokončit do 1. června 1883 za 1 500 zlatých. Skica byla předložena 9. prosince 1882, připojeno podrobné vysvětlení zvoleného námětu zamýšleného díla. Předkladatelé byli toho názoru, že pro regionální městské divadlo s různorodým repertoárem má být využit všeobecný motiv, který spojuje veselé i vážné alegorie.

Centrálním „veselým“ motivem je Triumf lásky (Triumph der Liebe – Hochzeit) ztělesněný svatební scénou – lodí se svatebčany, která je tažena amorky. Naproti tomu postavy v popředí mají symbolizovat vážnost spojenou s uměním. Touto harmonií veselých a vážných motivů měl obraz působit v „umělecko-poetickém“ i významovém smyslu jasně a čitelně. Postavy oděné v benátských kostýmech ze 16. století dodávají scéně honosný charakter a mají v obecné rovině představovat výjevy pojící se s ústředním motivem. Široká bondura, která měla odpovídat výzdobě celého divadla, měla být doplněna menšími obrazy, které by doplnily hlavní výjev. Po stranách jsou alegorie tance, v rozích dole dětské postavy. Dole uprostřed najdeme emblémy hudby a dramatického umění.

Cena z původního odhadu navýšena na 1 800 zlatých (v závěru snížena o penále), přičemž termín dokončení byl několikrát odsunut až do finálního termínu odevzdání 10. září 1883. Konečné opoždění bylo zdůvodněno vystavením opony v Umělecko-průmyslovém muzeu ve Vídni.

Slavnostní otevření divadla 29. září 1883. Opona vznikala téměř současně s Hynaisovou oponou v Národním divadle v Praze.
--------------
http://www.saldovo-divadlo.cz/o-divadle/historie/ (140107)
Hlavní opona pochází od rakouského mistra Gustava Klimta (1862 - 1918), budoucího předního představitele tzv. vídeňské secese a evropského malířství na přelomu století. Zhotovil ji se svým spolužákem Franzem Matschem (1861 - 1942) a mladším bratrem Ernestem (1864 - 1892) ještě v době studií na vídeňské umělecké průmyslové škole. Opona libereckého Městského divadla byla jedna z jejich prvních zakázek a vychází proto z tehdy ještě vžitých forem novorenesance a historizujícího slohu. Námětem je alegorický obraz, nesoucí název Triumf lásky. Bohužel dnes je jeho kresba méně čitelná. Dlouhá léta byla opona nechána na pospas "zubu času", v prostoru provaziště značně proměnlivým, které spolu s vysokou prašností, na jevišti každého divadla obvyklou, vykonaly své. Teprve při rozsáhlé rekonstrukci jeviště i hlediště (1968 - 1969) byla Klimtova opona značným nákladem restaurována, avšak ani odborný zásah už nedokázal uvést toto vzácné dílo do původního stavu. Daleko zachovalejší ukázkou mistrovské práce Künstlercompagnie bratří Klimtů a F. Matsche je o několik let mladší opona v divadle v Karlových Varech, která svou složitou alegorií s názvem Apoteóza básnického umění je důkazem estetické, myšlenkové a kompoziční vytříbenosti i technické zručnosti svých tvůrců.
---
1881 opona „Svatební průvod v benátském slohu" stála 1.800 zl. (Port) (JV: zdroj neuveden)
-----------
Jiří Janáček: Čtení o německém divadle v Reichenbergu. Kap. První premiéra v novém divadle. Liberec 2010, s. 121 (dle deníku Reichenberger Zeitung 30. 9.1883).
29. září 1983 otevřeno nové Městské divadlo v Liberci
"Zajímavě a napínavě je líčena hned hra opon. První, plechová, kontrastující svou šedí s leskem osvětleného hlediště, se záhy otevřela, polovina se sunula vzhůru a druhá klesala. Jako by se protrhaly mraky a za nimi se objevila tzv. "meziopona" pojednaná červeně se zlatem lemovaným řásněním (vlastně bezpečnostní železná opona). Po chvíli se i tato zvedla a odhalila oponu "hlavní", vytvořenou studentem vídeňské uměleckoprůmyslové školy F. F. Matschem a mladým Gustavem Klimtem. Ústřední výjev na oponě představuje "Triumf lásky". Obecenstvo nadšeno obrovským obrazem se neubránilo potlesku."

Deník Reichenberger Zeitung, 1882 - 1883 detailně zaznamenával zápisy ze zasedání města se zprávami o postupu stavby divadla a mj. se zmíňuje o práci na oponě. Autoři ji totiž dodali o něco později, protože ji vystavili ve Vídni.
Je možno předpokládat, že se o tom objevila nějaká zpráva i ve vídeňském tisku z těchto let.

Celkový pohled na portál jeviště doplňovala malba na pásu nad oponou vyzdobenou portréty německách a světových skladatelů a literátů. Fotografie je uložena v archivu. O tom co se skývá pod sametem nad jevištěm FXŠ jsme s pracovníky archivu také uvažovali. Ale nikdo nezná zatím odpověď. Někdo tvrdí, že obrazy pod sametem zůstaly, jiní pochybují. Nikdo se však neodvážil obrazy odkrýt. (Janáček)

------
Klimtova opona - málo známý skvost libereckého divadla
ČTK, 30.3.2008
Za oponu libereckého Šaldova divadla od rakouského mistra Gustava Klimta, slavného představitele vídeňské secese a evropského malířství, nabízeli před 40 lety Rakušané milion amerických dolarů. Chtěli ji získat do Klimtova muzea, ale neuspěli.
V roce 1989 svou nabídku znovu bez úspěchu zopakovali. Opona visí dál nad libereckým jevištěm, fotografovat si ji přijíždějí kunsthistorici z celé Evropy, málokdo z Liberečanů však vůbec tuší, jaký skvost divadlo vlastní.
Klimtova díla se těší pozornosti nejbohatších sběratelů umění. Jeho dva obrazy z pozdější doby, takzvaná Zlatá Adéla a Adéla Blochová-Bauerová II, se na aukcích zařadily mezi pětici nejdražších obrazů všech dob. Obraz Adéla Blochová-Bauerová II, který muselo Rakousko na základě rozhodnutí mezinárodní arbitráže vrátit americké dědičce po původním majiteli, byl před dvěma lety v New Yorku prodán za rekordní cenu tři miliardy korun.
Opona je zavěšená 18,5 metru nad jevištěm, v extrémně prašném prostředí tam čelí prudkým změnám teploty. Kresba obrazu je už jen hůře čitelná. Při rozsáhlé rekonstrukci jeviště i hlediště v letech 1968 až 1969 byla značným nákladem restaurována. Dostala se přitom do zámku v Lánech, kde ji objevili Rakušané a hned na to ji chtěli koupit. "Šéf výpravy s našimi techniky tehdy objednali nákladní auto a oponu rychle raději uklidili zpátky do Liberce," vzpomíná jevištní mistr Petr Ottl.
Vedení divadla nemá představu, jakou má dnes opona hodnotu. Nikdy ji totiž nikdo neocenil. Přestože je to největší klenot divadla, není ani nijak zvlášť pojištěná. "Používáme ji při slavnostních příležitostech a při některých operách nebo koncertech," dodal ředitel divadla František Dáňa.
Opona nese název Triumf lásky a Klimt (1862 - 1918) ji zhotovil se svým spolužákem Franzem Matschem a mladším bratrem Ernestem ještě v době studií na vídeňské umělecké průmyslové škole. Liberecká opona byla jedna z jeho prvních zakázek. Námětem je alegorický obraz, jemu dominuje ve střední části svatební motiv. Podle autorů má symbolizovat veselí. Postavy v popředí mají zase představovat vážné umění. Klimtovi pózovaly při malování jeho čtyři sestry, v kresbě se údajně skrývají také autoportréty jejích tvůrců. Opona měří devět krát osm metrů a váží asi 200 kilogramů.
Poslední obnovy se dočkala před 14 lety. Ale ani odborný zásah už nedokázal uvést vzácné dílo do původního stavu. "Vždycky se jen čistila, nikdy se nepřemalovávala, je to vlastně její přednost," podotkl Ottl. Podle něj nic jiného v divadle není pravé. "Všechno ostatní, co se tak tváří a vypadá jak zlato nebo mramor, jsou jen napodobeniny," poznamenal.
Podobnou ukázkou mistrovské práce uměleckého spojení bratří Klimtů a Matsche je o něco mladší opona v divadle v Karlových Varech. Mladí malíři se tehdy hlásili do soutěží jednotlivě. Měli tím větší šanci, že zakázku získají. Obraz však malovali vždy společně.
Budovu novorenesančního divadla v Liberci navrhli architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, jejichž ateliér patřil po řadu let k nejvýznamnějším v Evropě. Za 43 let postavili celkem 48 divadelních budov a koncertních síní. Působili od Hamburku před Oděsu až po New York. Postavili také vídeňské, dnešní Mahenovo divadlo v Brně nebo Smetanovo divadlo v Praze. Liberecké divadlo postavili stavbaři v letech 1881 až 1883.
Petra Laurinová rot
Copyright © 1999-2000 DIVADLO.CZ
Generováno5.4.2008 5:40:15

KREUZZIEGER, Milan: Klimtův a Matschův Triumf lásky, in: Divadlo F. X. Šaldy, 130 let divadla, 130 Jahre Theater, 1883 - 2013, Liberec, DFXŠ 2013, s. 54 - 63. (Text viz Obrázky)

PORT, Jan: Kartotéka, 195x, Národní muzeum, divadelní odd., badatelna, zásuvka 69, část Výtvarníci

Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 36, 37

2011 šot o oponě zařazen do cyklu TV2 Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, 5. díl, Vídeňští mistři, režie Jan Hojtaš, průvodní slovo Martin Otava.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/21154215563/

DbČAD č. CD 09318

Výstava fotografií divadelních opon Múzám, městu, národu (Praha, Státní opera 2003)

Stadttheater Reichenberg

Divadlo F. X. Šaldy