Vír, V sále U Šťastných se uskutečnilo množství představení vírských ochotníků
Vír, hlášení o divadelním sále, 1948
Zdroj: Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, Okresní osvětová rada Nové Město na Moravě, Loutkářství inv. č. 16 Foto Jiří Němec září 2009
Nové Město na Moravě, Okresní osvětová rada, přehled kulturních místností, 1948
Zdroj: Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, Okresní osvětová rada Nové Město na Moravě, Loutkářství inv. č. 16 Foto Jiří Němec září 2009
Vír
Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem.
První zpráva: 1908
Na přelomu 19. a 20. století nastal rozmach ochotnického divadla na vesnici, kde začalo kulturní vyžití obyvatel. Tato kulturní činnost se nevyhnula ani obci Vír. První divadlo se ve Víru hrálo již v r. 1908 a rok nato, v r. 1909, sehráli i své první divadelní představení žáci ve škole.
Začátky ochotnického divadla ve Víru nebyly nijak jednoduché. Hrávalo se, kde se dalo – v domech s většími světnicemi, v hostinci „Beseda“ a v hostinci „U Fialů“. Vytvořit zde improvizované jeviště nebyl problém, na narovnané bečky od piva se položily desky, z prostěradel vznikla opona a mohlo se začít hrát. Osvětlení bylo rovněž primitivní. Svítilo se svíčkami nebo petrolejovými lampami. V létě se hrávalo i venku, například u Rossiho vily.
V předválečných letech hrávali dva soubory – „Sokoli“ a „Katolická omladina“. Od r. 1954 směly pořádat divadla jenom závodní kluby. Jedním z nich byl „Vlnap“ (továrna) a „Ingstav“ (stavba přehrady). V Sokole režíroval dříve pan M. Janoušek, později paní F. Mičínová. Ve Vlnapu režíroval pan A. Navrátil, výpravu míval u všech kusů pan F. Jagoš.
V r. 1929 postavil pan František Šťastný turistickou chatu. V poschodí byly cizinecké pokoje, v přízemí byl rozsáhlý sál, kde se konaly slavnosti, přednášky, divadla a taneční zábavy. Takový sál byl velkým přínosem pro vírské ochotnické divadlo.
V rámci výstavby přehrady se mimo jiné postavila i jídelna (kantýna), dnešní KD s velkým sálem a pěkným jevištěm, kam se postupně přenesla veškerá kulturní činnost. V březnu 1950 se tu začalo promítat kino a první film byl „Divá Bára“.
Loutkové divadlo se hrálo v době výstavby přehrady v dnes již zbouraném baráku za zdravotním střediskem v místech, kde dnes stojí dům pana Antonína Navrátila. Loutkové divadlo patřilo rodině Křížových, která ho později prodala místní školce.
Vírští ochotníci rádi vystupovali a vystupují pohostinně v okolních obcích. Dříve to však nebylo tak snadné jako dnes. Všechno se naloží do autobusu a jede se, i když problémy také byly. Třeba v r. 2005 se hrálo 18. 3. V Jimramově a bylo tolik sněhu, že se autobus k sokolovně na kopci nedostal a tak jsme těžké kulisy a rekvizity začali odnášet ručně a když jsme nemohli, tak místní museli sehnat traktor a zbytek nahoru odvézt.
Dříve ochotníci při hostování třeba v Karasíně museli kulisy přivázat na záda a šlo se. Odehrálo se představení a zase zpátky. To ale může dělat jenom ten, koho to baví, rád baví lidi a kdo má divadlo rád.
Je to láska k divadlu, bez které by to nemohl nikdo dělat, nespočítané hodiny na zkouškách, kdy odcházíte od rodin i 4x týdně, včetně nedělí a odměnou je Vám v den premiéry a repríz jen vůně šminek, mastixu a nervozity, než vstoupíte na jeviště a s prvním promluvením tato odchází a Vás krásný pocit je umocněn potleskem spokojených diváků, toto je jediná odměna ochotníků.
Vraťme se však k úplnému začátku ochotnického divadla ve Víru. Informace z této doby jsou velmi strohé, v obecní kronice jsou jen krátké poznámky, mnohdy bez uvedení názvu hry.
V divadelní kronice, kterou psal Vlastimil Ševčík, uvádí, že v r. 1975 se musel obrátit na tehdy žijící herce a tak z jejich pamětí skládal mozaiku historie ochotnického divadla. Je možné, že zde budou uvedeny určité nepřesnosti, protože paměť lidská je zrádná, navíc mnohé z pamětí a zážitky byly převraty od dalších pamětníků a tím mohou vzniknout některé odlišnosti od skutečného dění, proto, prosím za pochopení. I fotografií se dochovalo velmi málo.
Od r. 1950 se situace zlepšila díky dochovaným záznamům a fotografiím.
1908 zal. DS.
1909 Obecná škola.
1921 DS NJ.
1936 Československá mládež socialistická.
1938 DS NS.
1948 MOR.
50. léta jako DS OB.
Ochotnický spolek činný i po roce 2000.
Když vás nezahubila televize, už vás nic nezahubí. ........... Zápis Zdeňka Svěráka do spolkové kroniky 1997:
Do 2008 - Během stoleté historie ochotnického divadla ve Víru bylo nacvičeno a uvedeno nejméně 127 divadelních her pro dospělé a 43 dětských představení.
Od roku 2013 se soubor stal občanským sdružením s názvem Divadelní soubor Vířina,o.s.
----
Režiséři vírského ochotnického divadla:
Gustav Sommer
J. Matějů
Josefa Sadílková (v letech 1921–1937 režírovala 25 her)
Adolf Navrátil (34 divadelních her, poprvé v roce 1929)
Miloš Janoušek (1939–1945, 4 divadelní hry)
Františka Mičínová (20 divadelních her pro dospělé a dětská divadelní představení)
Ing. Vlastimil Ševčík (od roku 1971)
Mgr. Jaroslava Šudomová (hry pro děti a dospělé)
Bohuslav Matuška
Začátky ochotnického divadla ve Víru nebyly nijak jednoduché. Hrávalo se, kde se dalo – v domech s většími světnicemi, v hostinci „Beseda“ a v hostinci „U Fialů“. Vytvořit zde improvizované jeviště nebyl problém, na narovnané bečky od piva se položily desky, z prostěradel vznikla opona a mohlo se začít hrát. Osvětlení bylo rovněž primitivní. Svítilo se svíčkami nebo petrolejovými lampami. V létě se hrávalo i venku, například u Rossiho vily.
V předválečných letech hrávali dva soubory – „Sokoli“ a „Katolická omladina“. Od r. 1954 směly pořádat divadla jenom závodní kluby. Jedním z nich byl „Vlnap“ (továrna) a „Ingstav“ (stavba přehrady). V Sokole režíroval dříve pan M. Janoušek, později paní F. Mičínová. Ve Vlnapu režíroval pan A. Navrátil, výpravu míval u všech kusů pan F. Jagoš.
V r. 1929 postavil pan František Šťastný turistickou chatu. V poschodí byly cizinecké pokoje, v přízemí byl rozsáhlý sál, kde se konaly slavnosti, přednášky, divadla a taneční zábavy. Takový sál byl velkým přínosem pro vírské ochotnické divadlo.
V rámci výstavby přehrady se mimo jiné postavila i jídelna (kantýna), dnešní KD s velkým sálem a pěkným jevištěm, kam se postupně přenesla veškerá kulturní činnost. V březnu 1950 se tu začalo promítat kino a první film byl „Divá Bára“.
Loutkové divadlo se hrálo v době výstavby přehrady v dnes již zbouraném baráku za zdravotním střediskem v místech, kde dnes stojí dům pana Antonína Navrátila. Loutkové divadlo patřilo rodině Křížových, která ho později prodala místní školce.
Vírští ochotníci rádi vystupovali a vystupují pohostinně v okolních obcích. Dříve to však nebylo tak snadné jako dnes. Všechno se naloží do autobusu a jede se, i když problémy také byly. Třeba v r. 2005 se hrálo 18. 3. V Jimramově a bylo tolik sněhu, že se autobus k sokolovně na kopci nedostal a tak jsme těžké kulisy a rekvizity začali odnášet ručně a když jsme nemohli, tak místní museli sehnat traktor a zbytek nahoru odvézt.
Dříve ochotníci při hostování třeba v Karasíně museli kulisy přivázat na záda a šlo se. Odehrálo se představení a zase zpátky. To ale může dělat jenom ten, koho to baví, rád baví lidi a kdo má divadlo rád.
Je to láska k divadlu, bez které by to nemohl nikdo dělat, nespočítané hodiny na zkouškách, kdy odcházíte od rodin i 4x týdně, včetně nedělí a odměnou je Vám v den premiéry a repríz jen vůně šminek, mastixu a nervozity, než vstoupíte na jeviště a s prvním promluvením tato odchází a Vás krásný pocit je umocněn potleskem spokojených diváků, toto je jediná odměna ochotníků.
Vraťme se však k úplnému začátku ochotnického divadla ve Víru. Informace z této doby jsou velmi strohé, v obecní kronice jsou jen krátké poznámky, mnohdy bez uvedení názvu hry.
V divadelní kronice, kterou psal Vlastimil Ševčík, uvádí, že v r. 1975 se musel obrátit na tehdy žijící herce a tak z jejich pamětí skládal mozaiku historie ochotnického divadla. Je možné, že zde budou uvedeny určité nepřesnosti, protože paměť lidská je zrádná, navíc mnohé z pamětí a zážitky byly převraty od dalších pamětníků a tím mohou vzniknout některé odlišnosti od skutečného dění, proto, prosím za pochopení. I fotografií se dochovalo velmi málo.
Od r. 1950 se situace zlepšila díky dochovaným záznamům a fotografiím.
1908 zal. DS.
1909 Obecná škola.
1921 DS NJ.
1936 Československá mládež socialistická.
1938 DS NS.
1948 MOR.
50. léta jako DS OB.
Ochotnický spolek činný i po roce 2000.
Když vás nezahubila televize, už vás nic nezahubí. ........... Zápis Zdeňka Svěráka do spolkové kroniky 1997:
Do 2008 - Během stoleté historie ochotnického divadla ve Víru bylo nacvičeno a uvedeno nejméně 127 divadelních her pro dospělé a 43 dětských představení.
Od roku 2013 se soubor stal občanským sdružením s názvem Divadelní soubor Vířina,o.s.
----
Režiséři vírského ochotnického divadla:
Gustav Sommer
J. Matějů
Josefa Sadílková (v letech 1921–1937 režírovala 25 her)
Adolf Navrátil (34 divadelních her, poprvé v roce 1929)
Miloš Janoušek (1939–1945, 4 divadelní hry)
Františka Mičínová (20 divadelních her pro dospělé a dětská divadelní představení)
Ing. Vlastimil Ševčík (od roku 1971)
Mgr. Jaroslava Šudomová (hry pro děti a dospělé)
Bohuslav Matuška
Bibliografie:
DIVADLO a divadelnictví na Moravě 3. Knihy a články 1988-1992, soupis premiér a recenzí. Zprac. Ivana Planá. Olomouc, Brno, SVK 1993., s. 113. kART.
FILKA, Ivo: Soubor informací o amatérském divadle v obcích okresu Žďár nad Sázavou. Rkp. pro MČAD 1998-2000. kART.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 648.
ŠEVČÍK, Vlast.: Zpracoval informace pro MČAD. Z historie divadla ve Víru. Rkp. 1996. 8 s. kART
ZBOŘILOVÁ, Libuše: Seznam divadelních souborů Jihomoravského kraje. Rkp. 1997.13 s. kART.
FILKA, Ivo: Soubor informací o amatérském divadle v obcích okresu Žďár nad Sázavou. Rkp. pro MČAD 1998-2000. kART.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 648.
ŠEVČÍK, Vlast.: Zpracoval informace pro MČAD. Z historie divadla ve Víru. Rkp. 1996. 8 s. kART
ZBOŘILOVÁ, Libuše: Seznam divadelních souborů Jihomoravského kraje. Rkp. 1997.13 s. kART.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.