Texty: Pardubice (město), ZLESÁK, Milan: Premiéra v EXILU - souboru (a)Maťák (Léto v Laponsku)

Premiéra v EXILU
Moje návštěva Exilu v sobotu 19. května byla pro mne dvojnásobnou premiérou, protože jsem do Exilu zavítal poprvé a zrovna na premiéru. Pro neznalé připomínám, že EXIL není nic jiného než domovská scéna známého pardubického divadelního souboru „(a) Maťák“ (snad jsem to napsal správně). Je to maličké divadélko v suterénu, na mé poměry opravdu malé, ale velice příjemné. Příjemné je i zázemí divadla. A vůbec první, s kým se setkáte jsou členové tamního souboru, kteří momentálně nehrají a zajišťují provoz představení a v podstatě vytvářejí první dojem. To mne tak naladilo, že jsem si řekl: „Dnes mne v Exilu nemůže nic špatného potkat“. A tak mne potkal velice pěkný večer a litoval jsem jen to, že jsem si do Exilu nenašel cestu dříve.
Tu sobotu se konala druhá květnová premiéra, kterou byla komedie „Léto v Laponsku“ s podtitulem jako divadelní roadstory o dlouhé cestě na sever. Uváděnou hořkou komedii o současném světě napsali původem východočeši Jaroslav Rudiš a Petr Pýcha, za kterou získali v roce 2005 druhou cenu v Dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka 2005 a Cenu Českého rozhlasu 3 Vltava. „Půlka“ autorského tandemu Jaroslav Rudiš si tuto premiéru nenechala ujít. V úvodu se vyjádřil, že se snad v některé postavě tohoto textu najde.
Komedie „Léto v Laponsku“ v Exilu inscenoval pohostinně českotřebovský Josef Jan Kopecký s domácími i přespolními herci. Podle mého názoru měl vcelku šťastnou ruku v obsazení jednotlivých postav. Mladou dvojici Lucie a Leoše bravurně vytvářejí osvědčení Kristýna Hypšová a hostující Aleš Dvořák z divadelního souboru SNOOP Opatovice. Za nimi rozhodně nezaostává druhá dvojice Leošových rodičů , Helena (matka) v přesvedčivém podání Zuzany Hýskové a Leošův otec v podání Jana Štrycha, pro kterého, jak mě sdělila snad nejmladší principálka v českých zemích Káča Prouzová, to byl vlastně debut (já jsem to nepoznal). Zajímavou postavou je Orion, samozvaný mesiáš, výmluvný podvodník či robot na jediný program, kterého naprosto osobitě a s chutí hraje Radek Navrátil. Svižně hrané představení má vcelku jednoduchou nápaditou a velice funkční scénu. Bohužel ve velice pěkném programu představení jsem se nedočetl, kdo je jejím autorem. Soudím, že je kolektivním dílem. Překvapující a velmi perfektní byla práce s videem. Totiž některé scény zejména při autostopu se objevovaly střídavě v „reálu“ a na promítacím plátně. Zajímavé a hlavně funkční. Komedie s hořkým nádechem „Léto v Laponsku“ je skutečně o dnešním životě, a proto je působivá, vtahující do děje. Ostatně obsah je uveden v mottu programu představení: ….Lucie a Leoš stopují do Laponska. Před sebou mají polární kruh a za sebou hromadu problémů, o kterých si myslí, že zůstaly zapomenuté doma. Není to podobné současnosti? Je.
Překvapivý, ale vkusný je závěr hry; který je jakousi výpovědí jednotlivých protagonistů o tom, co si myslí jeden o druhém. Tato výpověď se odehrává na videu. Hra rozhodně nepostrádala vtip (ostatně šlo o komedii). Děj jsem sledoval s napětím, chvíli se mi zdálo, že jsem účastníkem příběhu. A myslím, že nejen já. Byl to zážitek.. ..a příjemný EXIL s (a)Maťákem. Díky za něj.
Vím určitě, že moje premiéra v EXILU nebyla derniérou a bude mít další a další reprízy. Nenechte si ujít, stojí za to. A asi nejen tato inscenace, kterou soubor hraje.
Milan Zlesák
Více o souboru: http://exil.pardubice.cz/