Richter Luděk, 50 loutkářských Chrudimí, Praha 2001, str. 58
LS Bystřice u Benešova
V návaznosti na prvorepublikové provozování LD v Bystřici vybudovala skupina nadšenců vedená Ladislavem Jedlanem (* 16. 4. 1922, + 11. 10. 1974) a Františkem Havlíčkem (* 1923, + 22. 6. 1990) scénu a zakoupila ve spolupráci s rodičovským sdružením ZŠ sadu marionet. Přichází Jaroslav Kohoutek (* 26. 5. 1927, + 17. 11. 1988) a r. 1957 i další z vůdčích osobností Ludvík Němec a jako "instruktor" Zdeněk Juřena. Smrtí F. Havlíčka se soubor odmlčel, po dvou letech obnovil r. 1992 činnost jako dětský za vedení Marie Neradové (ta pořádá vždy v listopadu i týdenní Dny loutkového divadla v Bystřici): ročně připraví 1 inscenaci. Na začátku působil soubor pod názvem LS ZK ROH NP INTERIER, od 1961 LS SPOJENÉHO ZK ROH, od 1986 LS SKP při MNV a od 1992 LS KS Bystřice.
Soubor s rozdělenou interpretací a 13-26 hrajícími (výjimkou byly Bajky s 8) zkoušel ve své vrcholné éře i 6x týdně a hrával marionetami na dlouhých nitích, ale i javajkami a maňásky pro předškolní a školní děti (v současnosti výlučně) i pro dospělé 3-6 inscenací ročně.
Na LCH zazářil hned r. 1957 s inscenací Ženichové, jež se stala příjemným osvěžením, vynikajícím i stylovou čistotou. 1958 následoval úspěšný Hadrián na římse, oceněný za hledačskou cestu a pokus o nekonvenční inscenaci a 1959 Král Lávra, jehož soubor předvedl i na 1. mezinárodním festivalu loutkářů amatérů v Karlových Varech r. 1964. Mezitím Bystřičtí uvedli na LCH ještě 1961 Šlamastyku s měsícem a 1963 epické Bajky nebajky, u nichž byla hodnocena výtvarná kultivovanost a nápaditost.
Bystřický soubor byl štikou čeřící vody každou inscenací dík snaze po objevnosti, hledačství a experimentu. To, že toto hledání zároveň vyvolávalo kontroverze a výtky sklouzávání k samoúčelnosti, schválnostem a formalismu, je jen přirozeným důsledkem toho, že neopakovali stokrát vyzkoušené. Kdybychom chtěli pojmenovat jejich přínos jediným slovem, byla by jím podnětnost.
Zdeněk JUŘENA
* 2. 8. 1923 v Ostravě, + 17. 4. 1995. Vyučen prodavačem textilu, stal se propagačním výtvarníkem, občas zkoušel i scénografie. 1950 udělal na žádost Miroslava Ryšavého pro jeho soubor Zelená liška první loutkářskou scénografii - Sůl nad zlato, kterou viděla LCH 1952.
Kromě 1 účasti v porotě a 1 výstavy figuruje jeho jméno u neuvěřitelných 28 inscenací LCH, pod nimiž je podepsán. (Z profesionálů se mu vyrovná jen Rudolf Zezula s 11 scénografiemi j.h. a 5 scénografiemi a 6 režiemi v Mespaci.) Proslavil se především na přelomu 50. a 60. let svou spoluprací se souborem z Bystřice u Benešova, kde nejen navrhl 4 scénografie, ale i 2x režíroval. Nejvíce scénografií - 17 - však realizoval v brněnské Jitřence. Spolupracoval také se soubory z Mlazic u Mělníka, Hořovic a Ostravy i s pražským Kováčkem.
Po 15 letech spolupráce s ama-téry začal pracovat i na profesionálních loutkových scénách a 1966-84 byl šéfem výpravy v DIVADLE SPEJBLA A HURVÍNKA (více než 30 výprav). Pracoval i pro televizi a zahra- niční soubory. Jako scénograf vycházel spíše z grafického chápání linie než barvy, především však cítil a ctil jevištní prostor.
V návaznosti na prvorepublikové provozování LD v Bystřici vybudovala skupina nadšenců vedená Ladislavem Jedlanem (* 16. 4. 1922, + 11. 10. 1974) a Františkem Havlíčkem (* 1923, + 22. 6. 1990) scénu a zakoupila ve spolupráci s rodičovským sdružením ZŠ sadu marionet. Přichází Jaroslav Kohoutek (* 26. 5. 1927, + 17. 11. 1988) a r. 1957 i další z vůdčích osobností Ludvík Němec a jako "instruktor" Zdeněk Juřena. Smrtí F. Havlíčka se soubor odmlčel, po dvou letech obnovil r. 1992 činnost jako dětský za vedení Marie Neradové (ta pořádá vždy v listopadu i týdenní Dny loutkového divadla v Bystřici): ročně připraví 1 inscenaci. Na začátku působil soubor pod názvem LS ZK ROH NP INTERIER, od 1961 LS SPOJENÉHO ZK ROH, od 1986 LS SKP při MNV a od 1992 LS KS Bystřice.
Soubor s rozdělenou interpretací a 13-26 hrajícími (výjimkou byly Bajky s 8) zkoušel ve své vrcholné éře i 6x týdně a hrával marionetami na dlouhých nitích, ale i javajkami a maňásky pro předškolní a školní děti (v současnosti výlučně) i pro dospělé 3-6 inscenací ročně.
Na LCH zazářil hned r. 1957 s inscenací Ženichové, jež se stala příjemným osvěžením, vynikajícím i stylovou čistotou. 1958 následoval úspěšný Hadrián na římse, oceněný za hledačskou cestu a pokus o nekonvenční inscenaci a 1959 Král Lávra, jehož soubor předvedl i na 1. mezinárodním festivalu loutkářů amatérů v Karlových Varech r. 1964. Mezitím Bystřičtí uvedli na LCH ještě 1961 Šlamastyku s měsícem a 1963 epické Bajky nebajky, u nichž byla hodnocena výtvarná kultivovanost a nápaditost.
Bystřický soubor byl štikou čeřící vody každou inscenací dík snaze po objevnosti, hledačství a experimentu. To, že toto hledání zároveň vyvolávalo kontroverze a výtky sklouzávání k samoúčelnosti, schválnostem a formalismu, je jen přirozeným důsledkem toho, že neopakovali stokrát vyzkoušené. Kdybychom chtěli pojmenovat jejich přínos jediným slovem, byla by jím podnětnost.
Zdeněk JUŘENA
* 2. 8. 1923 v Ostravě, + 17. 4. 1995. Vyučen prodavačem textilu, stal se propagačním výtvarníkem, občas zkoušel i scénografie. 1950 udělal na žádost Miroslava Ryšavého pro jeho soubor Zelená liška první loutkářskou scénografii - Sůl nad zlato, kterou viděla LCH 1952.
Kromě 1 účasti v porotě a 1 výstavy figuruje jeho jméno u neuvěřitelných 28 inscenací LCH, pod nimiž je podepsán. (Z profesionálů se mu vyrovná jen Rudolf Zezula s 11 scénografiemi j.h. a 5 scénografiemi a 6 režiemi v Mespaci.) Proslavil se především na přelomu 50. a 60. let svou spoluprací se souborem z Bystřice u Benešova, kde nejen navrhl 4 scénografie, ale i 2x režíroval. Nejvíce scénografií - 17 - však realizoval v brněnské Jitřence. Spolupracoval také se soubory z Mlazic u Mělníka, Hořovic a Ostravy i s pražským Kováčkem.
Po 15 letech spolupráce s ama-téry začal pracovat i na profesionálních loutkových scénách a 1966-84 byl šéfem výpravy v DIVADLE SPEJBLA A HURVÍNKA (více než 30 výprav). Pracoval i pro televizi a zahra- niční soubory. Jako scénograf vycházel spíše z grafického chápání linie než barvy, především však cítil a ctil jevištní prostor.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.