TAMCHYNOVÁ, Radka, Nové divadlo Toronto, Kanada
Radka Tamchynová v roli Káči v Tylově Tvrdohlavé ženě:
Za jakých okolností ses stal(a) členem divadla?
Pár dní po příjezdu do Kanady v listopadu 1984 jsme šli s Kájou (manžel) do Limelightu na Polskou krev a s úžasem jsme doslova zírali, čeho jsou Češi v emigraci schopni. A jelikož jsme oba zpěváci od dětství (já jsem dokonce hrávala jako dítě v Bohémě a v Jakobínovi v libereckém divadle F.X. Šaldy), tahle opereta a koncept amatérského divadla nám učarovaly natolik, že jsme se snad na místě stali členy.
Moje první role byla v Perlách panny Serafínky v následující divadelní sezóně a vzpomínám si, jako by to bylo včera, na atmosféru v zákulisí, na scéně a na to, jak to bylo prima být součástí tehdy tak velikého a úspěšného souboru.
Nezapomínejme, že to byla doba, kdy nikdo z nás nepočítal s tím, že se někdy v životě ještě domů podívá.
Divadlo mi dává kamarády, milé večery s vítaným programem, pocit sounáležitosti, duševní potravu,... zkrátka, neumím si představit, že tomu třeba jednou bude konec.
Daleko radši mám komické role a lehké žánry, věřím, že mně i líp sedí. Taky jsem z lidí, kteří potřebují, aby je divadelní svět spíš pobavil a uvolnil, aby přiměl k zamyšlení. Složité a těžké situace nám připravuje život sám, s těmi se potýkáme až dost.
Za jakých okolností ses stal(a) členem divadla?
Pár dní po příjezdu do Kanady v listopadu 1984 jsme šli s Kájou (manžel) do Limelightu na Polskou krev a s úžasem jsme doslova zírali, čeho jsou Češi v emigraci schopni. A jelikož jsme oba zpěváci od dětství (já jsem dokonce hrávala jako dítě v Bohémě a v Jakobínovi v libereckém divadle F.X. Šaldy), tahle opereta a koncept amatérského divadla nám učarovaly natolik, že jsme se snad na místě stali členy.
Moje první role byla v Perlách panny Serafínky v následující divadelní sezóně a vzpomínám si, jako by to bylo včera, na atmosféru v zákulisí, na scéně a na to, jak to bylo prima být součástí tehdy tak velikého a úspěšného souboru.
Nezapomínejme, že to byla doba, kdy nikdo z nás nepočítal s tím, že se někdy v životě ještě domů podívá.
Divadlo mi dává kamarády, milé večery s vítaným programem, pocit sounáležitosti, duševní potravu,... zkrátka, neumím si představit, že tomu třeba jednou bude konec.
Daleko radši mám komické role a lehké žánry, věřím, že mně i líp sedí. Taky jsem z lidí, kteří potřebují, aby je divadelní svět spíš pobavil a uvolnil, aby přiměl k zamyšlení. Složité a těžké situace nám připravuje život sám, s těmi se potýkáme až dost.
Bibliografie:
Zpracovala Věra Kohoutová, editorka časopisu Nový domov, Toronto, 2014
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.